Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Kapitola patnáctá.

,,Vy kreténi!" zakřičím a zvednu se ze země. V tu chvíli oba dva dostanou záchvat smíchu.

,,Jste takový neskuteční kokoti!" zvýším hlas a zamračím se na ně a bez dalších slov od nich nasraně odcházím.

-

,,Amie!" zakřičí Denis za mnou a já proto zrychlím svůj krok.

,,No tak počkej!" zvýší hlas a poté slyším, jak se za mnou rozeběhne. Povzdechnu si, protože moc dobře vím, že nemá cenu před ním utíkat stejně by mě dohnal, jelikož moje kondička, totiž stojí vážně za hovno. Ucítím teplý dotyk na mém nadloktí a poté si mě Denis otočí k sobě.

,,Snad nejsi uražená." poví s úsměvem na tváři a já se na něho zamračím a uraženě otočím hlavu doleva. Jeho konečky prstů se ocitnou na mé čelisti a lehce mě otočí k němu a já mu, tak pohlédnu do jeho tmavě hnědých očích.

,,Mio." zašeptá provokativně a já protočím svýma očima.

,,Dej mi pokoj." odseknu a snažím se od něho odtáhnout, ale jeho ruce se ocitnou na mých bocích a přitisknou mě víc k němu.

,,Kotě nebuď uražená, byla to jenom sranda." poví a já místo odpovědi pohlédnu do tmavého lesa, který byl za Denisem.

,,Víš co? Radši se vrať zpátky do toho lesa, chytni se za ruku s tím druhým kokotem a mně dejte pokoj!" zvýším naštvaně hlas a vytrhnu se mu ze sevření a uraženě od něho odcházím pryč.

,,Jsi fakt sexy, když se snažíš dělat uraženou a hlavně nedostupnou." ozve se za mnou jeho hlas a já proto protočím svoje oči a pokračuju dál v chůzi, ale i tak mi nejde zakrýt ten malý úsměv na mé tváři, který se tam zčistajasna objevil.

Během chvíle za sebou uslyším jeho rychlé kroky a poté se na mém pase objeví dvě velké ruce a otočí si mě k sobě a přitiskne svoje rty na ty mé. V tu chvíli to bylo jako, kdyby moje tělo znovu vypnulo anebo nebylo duchem přítomno. Svoje ruce jsem položila kolem jeho krku a prohloubila jsem, tak náš polibek. Cítila jsem, jak se Denis usmál a to mě donutilo usmát se taky. Jeho ruce se objevily na mém pozadí a lehce ho zmáčkly. Rukami jsem mu zajela do jeho hustých hnědých vlasů a lehce zatahala za jeho konečky, jako odpověď mi bylo jeho slastné zavrčení. Jeho ruce se spojily pod mým zadkem a mě, tak vyzvedly nahoru. Automaticky jsem si obtočila svoje nohy kolem jeho pasu a dlaně jsem položila na jeho tváře, abych nepřerušila náš polibek. Zády jsem narazila do stromu a cítila jsem, jak Denisova ruka vjela pod mé tričko a stiskla mé ňadro.

,,Jako nejradši bych vás tu nechal, ať se tu ojedete navzájem a chytnete nějakou lesní nemoc, ale budu na vás hodný a radši se vás zeptám. Nechcete jít radši dovnitř, kde je teplo?" ozve se za námi hlas a já se v rychlosti odlepím od Denisových rtů a podívám se na Kaidena, který se na mě usmíval a ukazoval vztyčený palec. Denis položí svojí hlavu na mojí klíční kost a uchechtne se.

,,Dobře, tak já vás asi nebudu rušit. Ale potom si nestěžujte, že jste nemocný! Já jsem vás, totiž předem varoval." řekne Kaiden a otočí se k nám zády a vydá se k našemu obydlí, který bylo kousek od nás. Na mém obličeji se objeví obrovský úsměv a poté přiblížím své rty k Denisově uchu.

,,Pusť mě dolu ukrajinská princezno." zašeptám a on mě, tak položí ihned na zem.

,,Děkuju." odvětím a lehce ho políbím na tvář, urovnám si tričko a vydám se k domu. Ještě zaregistruji Denisovu ruku a poté ucítím štiplavou bolest na mém pozadí.

,,Za co?!" vykřiknu a otočím se na něho.

,,Za tu princeznu." odpoví a zašklebí se na mě.

,,Blbec." zabrblám si pro sebe, ale i tak mám na obličeji úsměv od ucha k uchu.

-

,,Tak co lesní víly, užili jste si?" promluví okamžitě Kaiden, když se objevíme na prahu dveří.

,,To víš, že jo. Copak nevidíš to jehličí co máme všude?" odpoví Denis a zašklebí se na něho.

,,Kromě toho, že ten les je listnatý, ale proč ne." řeknu a pokrčím rameny a vydám se do kuchyně. Poté delší procházce mi vážně vyhládlo, proto jsem otevřela mrazák a nadšeně jsem vykřikla, když jsem spatřila mraženou pizzu.

,,Ať tě to ani nenapadne." ozve se hlas za mnou a já okamžitě sáhnu po pizze a přitáhnu si jí blíž k tělu.

,,Moje pizza!" zakřičím, když se Denis na mě zezadu přitiskne a snaží se vzít mojí pizzu.

,,Tak to vůbec, já jí viděl jako první!" odpoví a natahuje svoje ruce, aby mi pizzu vzal. Když se jeho ruka objevila před mým obličejem a chtěla mi zakrýt oči, instinktivně jsem do ní kousla a okamžitě jsem slyšela jak Denis bolestně vykřikl.

,,Ta mrcha mě kousla!" zvýší hlas a já se na něho usměju a odhalím, tak svůj bílý chrup.

,,Tak to ti nedaruju." dodá a tajemně se na mě zašklebí.

Jeho ruce se objeví znovu na mých bocích s výjimkou toho, že teď mě k němu neotočily ba naopak začaly mě lechtat. Začala jsem se smát přes celou kuchyň a to byla moje osudová chyba, pizza mi vypadla z rukou a Denis po ní pohotově sáhl a schoval si jí do své náručí. Naštvaně jsem na něho našpulila ústa a ruce si založila na hrudi.

,,Jako očekávám, že se se mnou rozdělíš." řeknu vážným hlasem a on se pouze uchechtne.

,,Mám hlad, takže mě ani nehne." odpoví a mrkne na mě.

,,Představ si, že i já mám hlad a ty sis právě přivlastnil poslední kousek jídla v tomhle domě." povím a sleduju jak vkládá pizzu do trouby.

,,To není pravda. Furt tu jsou zásoby kondomů, tak se najez z nich." řekne a ušklíbne se na mě.

,,Aspoň budeš mít jistotu, že se ti nenarodí dítě s takovým ksichtem." dodá.

,,Čekala bych od ukrajinský princezny něco víc, ale tohle se dalo čekat." odpovím s úsměvem na rtech.

,,Tak jako jestli čekáš něco víc, tak ti přece jen můžu něco ukázat, ale radši někde v soukromí, ale jestli máš radši publikum klidně se přizpůsobím." řekne a zašklebí se na mě.

,,Ale, ale. Neříkej mi snad, že to tvoje cingrlátko je snad na něco jinýho kromě čůrání." povím se založenýma rukama na hrudi a ušklíbnu se na něho.

,,I s malým kašpárkem se dá udělat velký divadlo." odpoví s úsměvem na rtech a já, tak sotva zadržuju smích, který se mi dral na povrch.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro