Kapitola dvacátá čtvrtá.
Písnička: Birdy - Wings
-
Sleduju krajinu pode mnou a přemýšlím nad tím co se za tu dobu událo. Otáčím prstýnkem na prsteníčku a snažím se zahnat slzy, který se mi draly do očí. Hlavu si opřu o okýnko a zavřu oči. Za několik málo hodin se ocitnu na letišti v Londýně. Všechno skončí a já zase budu žít život jako dřív. Bez sestry, bez Kaidena, bez Mayi, bez něho. Myslela jsem, že to bude snadný všechny po ani dvou měsících opustit, ale to jsem se spletla. Nikdy to nebylo těžší než právě teď.
-
V ruce svírám klíče od našeho bytu a potichu se snažím odemknout. Jakmile zámek cvakne otevřu dveře a po špičkách vejdu do naší malý chodbičky. Sundám si z nohou svoje tenisky a kufr nechám v chodbičce a přesunu se do našeho obýváků, který byl spojený s kuchyní. Jakmile tam vejdu spatřím Helen stát u jednoho z oken dívajíc se na rušnou ulici. Do úst vložím dva prsty a zapískám na ně, Lena sebou vyděšeně trhne a otočí se na mě v jejím obličeje se okamžitě objeví překvapení.
,,Co tady sakra děláš?!" vykřikne nadšeně a já se k ní rozeběhnu a skočím jí do náruče.
,,Bydlím tady." zamumlám jí do ramene a ona se uchechtne.
,,Chyběla si mi zlato." poví a pohladí mně po mých černých vlasech.
,,Vždyť ty mě taky."odpovím, když jí konečně přestanu drtit v objetí a rozejdu se zpátky pro svůj kufr, který jsem nechala u dveří.
,,Myslím, že obě budeme mít hodně otázek, takže je na čase postavit na kafe." řekne a odejde do kuchyně.
O několik hodin později.
,,Takže mi chceš říct, že ses zamilovala do kluka a proto ses vrátila?!" vykřikne Lena a poposedne si na našem černém koženém gauči.
,,Přesně tak." odpovím v klidu a upiju si ze svého hrníčku.
,,Ale proč?! Jsi snad debil?" poví a hlavu si složí do svých dlaní.
,,Leno, nemělo by to cenu. Stejně bych odjela na konci srpna a copak? Vztah na dálku? Víš moc dobře, že by to nefungovalo. A je lepší, že jsem to ukončila teď než později.." odpovím.
,,Jsi hloupá Amie, tak strašně hloupá. Třeba si tam mohla zůstat nebo on by se přestěhoval sem. A já bych ti pak šla za družičku." řekne a smutně se na mě podívá.
,,Však ty sis někoho našla ne?" odpovím a usměju se na ní, když zčervená.
,,Ne." zalže a já na ní zvednu jedno obočí.
,,Nelži a povídej." řeknu a ona protočí očima.
,,No dobře, je to kytarista v jedné skupině. Poznali jsme se na party a sama nevím jak to mezi námi je. Zatím spolu jenom spíme a vyhovuje nám to." poví a já se uchechtnu.
,,A mně pak něco říkej o vztahu." odpovím a ona se na mě zamračí.
,,Jenže ty jsi už od začátku věděla, že to mezi vámi jiskří! Vždyť jste spolu ani nespali. Za to my ano. U mě a u něho je to jenom o sexu nic víc nic míň. Prostě žádný city jenom prázdnej sex. A sakra dobrej nutno podotknout." řekne a já protočím očima.
,,Tak mi ho představ a já sama usoudím jestli i mezi vámi to jiskří." odvětím a položím svůj hrnek na konferenční stolek.
,,Představím ti ho až bude mezi námi něco víc. Což mi teď narušilo docela plány." Poví a já se na ní nechápavě podívám.
,,Přijela si o pár týdnů dřív, kde si s ním mám teď užívat." odpoví a já se na ní znechuceně podívám.
,,Třeba u něho nebo na hotelu." řeknu a popadnu naše hrníčky a odnesu je do kuchyně, kde je následně položím do dřezu.
,,Dneska by měl přijít, takže to asi zruším." promluví po chvilce a já okamžitě zbystřím.
,,Žádný takový! Hezkyho přivedeš chci se seznámit! Třeba má hezký kamarády a já tak zapomenu na něho." odpovím a ona se zvedne ze sedačky a přejde ke mně.
,,Nejsi schopná vyslovit ani jeho jméno, aby si necítila tu bolest u srdce co?" zašeptá a já sklopím pohled na naše nohy. Lena si mě přitáhne do objetí a já stisknu víčka k sobě.
,,Dokážu to, jen si ho nechci připomínat." zamumlám a odtáhnu se od ní.
,,Nelži sama sobě ani mě Am." poví a vytáhne svůj telefon z tepláků.
,,Zruším to, dneska si přijela chci si tě užít." dodá a odemkne telefon.
,,Jestli si chceš užít, tak já se někam ztratím." řeknu a uchechtnu se.
,,Jediný koho si chci užít jsi ty." odpoví a zamkne telefon.
,,Tak jo rande zrušeno, co budeme dělat?" zeptá se.
,,Rande? Vážně? Takhle tomu říkáš?" povím s otázkou v hlase.
,,No lepší než sex bez citů." řekne a pokrčí rameny.
,,To zní jak z 50 odstínů šedi. Doufám, že jste tady něco takovýho nedělali. A hlavně doufám, že né u mě v pokoji!" vykřiknu a společně s ní se zasměju.
,,Dělali jsme všechno co si představíš a úplně všude." poví a laškovně se na mě podívá.
,,Kriste." zaskučím a vydám se do svého pokoje.
,,I tam jsme to dělali neboj!" zakřičí za mnou a rozesměje se.
,,Doufám, že od něho chytneš HIV!" odpovím a spadnu do svý postele.
,,Než v tý posteli usneš. Měla by sis vyměnit povlečení jen pro případ, že by bylo špinavý." zaculí se na mě, když se ocitne na prahu mýho pokoje.
,,Ne!" vykřiknu a vyskočím do stoje.
,,Řekni, že kecáš!" zvýším hlas a ona se rozesměje.
,,Heleno!" zavrčím a ona sklouzne na zem a dál se směje.
,,Fuj, pane bože." zamumlám a odhodím deku na zem.
,,Dělám si prdel." řekne během smíchu.
,,No to doufám!" povím a kontroluju prostěradlo.
,,Tvůj pokoj byl náš takový kostel. Zkrátka místnost kam nikdy nevkročíme." odpoví a já se na ní podívám.
,,Tak to mě fakt potěšilo." řeknu a vrátím deku na své původní místo.
,,No já tě tu nechám, až si vybalíš, tak za mnou přijď. Budu u sebe v pokoji." poví a zvedne se ze země.
,,No nečekej, že ještě někdy vstoupím do tvého pokoje, když vím co se tu dělo." řeknu, když odchází pryč.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro