Lily si rukou podpírala bradu a výjimečně si dovolila na hodině Historie za výkladu pana Binnse nedávat pozor. Strašně se jí chtělo spát. Včerejší párty, kterou Pobertové tak nešikovně naplánovaly na pondělní večer, jí ve vzpomínkách celá splývala. Ne že by tam pila alkohol. Toho byla daleka. Ani nepoužívala jiné omamné látky. Jí jako droga úplně stačil ten vyměněný Potter – James. Každá její vzpomínka na párty byla spojená s ním. Když se nechala unášet vírem myšlenek tak to bylo jako by se koukala na Jamesovo fotoalbum. V jedné s ním tancovala ploužák. V druhé se společně smáli nějakýmu vtipu, co řekl Sirius. V další zase dováděli na energický pop z mudlovského světa, který tam pustila jedna mudlorozená holka.

Ten večer si jednoznačně užila a bylo jí líto, že odtamtud s holkama odešla tak brzo. Bylo kolem jedenáctý, když se s Jamesem loučila. Popřál jí hezké sny až usne a poté jí dal pusu na tvář. Bylo to ironické, protože kdyby jí někdo před pár dny řekl, že se nechá od něj políbit – i když jen na tvář – tak by se mu vysmála. Teď se jí to dokonce líbilo.

Ale dál. Vymanila se z jeho vlivu a snažila se najít holky, aby je odvedla sebou. Její smysl pro organizaci jí totiž říkal, že kdyby tady zůstali déle, tak by příští den nevylezly z postele. Zmeškat další hodiny rozhodně nechtěla.

Jako první se jí povedlo najít Kate, která tancovala přímo pod disco-koulí spolu se Siriusem. Lily bylo skoro až líto, že je musí od sebe odtrhnout, ale bylo to pro blaho Kate. Spolu s ní pak chtěla jí hledat Rachel, ale ani se nestačily otočit od Siriuse a už jim klepala na ramena. Tváře měla zarudlé a oči jí svítily. Lily to připisovala alkoholu, ale neušlo jí, jak se nad Racheliiným zjevem Sirius podivně uchechtl.

Každopádně jí vzala za ruku a všechny je vedla zpátky tajnou chodbou do Bradavic. Když se pak ve tmě plížily hradem do ložnice tak se ani nemuseli bát Filche a jeho kočky. Poberti totiž podplatily sladkostmi prváky, aby ho zabavily. Lily se zatmívalo před očima, když si představila, kolik pravidel ze školního řádu Nebelvírská kolej porušila. Mdloby na ní padaly i tehdy, když si vzpomněla, že je primuska.

Takže teď seděla v lavici a i přes to že odešli z oslavy brzo se jí chtělo spát. Tenhle den Lily odepsala už jen proto, že Pobertové se vůbec nedostavily na vyučování. Ostatně stejně i Rachel a Kate dneska zůstali v postelích.

Obě se jí snažily namluvit, že mají otravu alkoholem a jak strašně je bolí žaludek a hlava. Hádala se s nima a snažila se je navnadit na sladkosti, které by jim koupila, kdyby šli. Rezolutně ale vrtěly hlavou a schovávaly se pod peřinu. Takže to Lily nakonec vzdala a s příslibem toho, že se vrátí a pak z nich vytáhne pravé důvody proč se jim nechce do školy, odešla.

***

„Kate, to je průšvih..." zasténala Rachel, když se už podruhé probudila. Bylo asi kolem třetí hodiny odpoledne. Zřejmě od rána co je probudila Lily, jenom spaly.

„Já vím. Co budu dělat?" přikyvovala Kate, která už si také protřela slepené oči.

„A co budu dělat já? Chápeš, co jsem včera udělala?"

„Chápeš, co včera Jonas udělal?"

„Pomoc!"

„Chce se mi navěky zůstat tady v té posteli." Řekla Kate a na důkaz svých slov si přes hlavu hodila peřinu.

„Mě taky. Hele víš co? Řekni mi svůj problém. Třeba bude větší než můj a mě se uleví."

Kate se Racheliin návrh moc nezamlouval. Přece jí nemůže říct, co jí Jonas navrhnul. Má to být tajný.

„Kate, prosím." Rachel si k ní hupsla na postel.

„Tak fajn." Bude si prostě muset vymyslet něco, co by odpovídalo vážnosti Jonasova návrhu.

„Super. Povídej."

„Ale pak mi řekneš i ty ten svůj problém, jo?" ujišťovala se.

„To víš že jo." Rachel se zašklebila.

„Jonas mě požádal o ruku." Vyhrkla, než si tu lež stihla pořádně rozmyslet.

Rachel na ní jen zírala s otevřenou pusou. Nakonec řekla: „Funguje to. Proti tomuhle je můj problém titěrný. Ale cos řekla?"

„Nic. Dal mi čas na rozmyšlenou do konce školního roku." Jo. První lež a pak pravda. To by mohlo projít.

„A co myslíš?"

„Rachel, já nevím. Já ho asi nemiluju." Vydechla. „A dali jsme si taky teď pauzu."

„A jejda. Ale tak mu prostě řekni ne, ne?" udivila se nakonec Rachel.

„To není tak lehký." Tady se to trošku seklo.

„Jak myslíš." Pokrčila nakonec Rachel rameny.

Nejspíš si myslela, že by stačilo říct ne a všechno by zase bylo fajn. Vlastně asi jo, kdyby ji doopravdy požádal o ruku.

„Teď povídej ty." Vyzvala ji nakonec a sedla si do tureckého sedu, přičemž si začala svazovat vlasy do rozčepýřeného černého copu.

„Líbala jsem se s Remusem."

To Kate rozhodně nečekala. Ale nebyl to přece problém. Spíš by Rachel měla skákat radostí, že ji má nakonec rád, namísto toho, aby ji nenáviděl.

Už se chtěla zeptat, když ji Rachel přerušila a rovnou jí odpověděla na její otázku.

„Já s ním přece nemůžu chodit Kate. Jsem vlkodlak. Mohla bych mu ublížit." Při poslední větě se jí začaly lesknout oči.

Kate si ji přitáhla do obětí a zašeptala: „Jenže tím, že s ním nebudeš, budeš ubližovat sama sobě."

„To asi patří k životu vlkodlaka." Popotáhla Rachel.

Ještě chvilku seděli na posteli jako dvě pecky, když se rozletěli dveře. Stála v nich Lily a vítězoslavně se usmívala.

„Ahoj holky! Jak pak se máte?" rozradostněně se ptala, ale pořád stála mezi dveřmi.

„Děláš průvan." Odbyla ji Kate.

Lily se na ní ale jen zašklebila, zavřela dveře a místo nich otevřela okno.

„Je to tady zatuchlý." Konstatovala.

Kate jenom zabručela a Rachel se šla převléknout do koupelny.

„No, tak je to správně. Vem si na sebe něco hezkýho!" zavolala na Rachel přes dveře rudovláska.

„Proč by měla?" ptala se bez valného zájmu Kate.

„Pobertové nás pozvaly k nim na pokoj." Řekla jako by nic Lily a začala si hledat nějaký pohodlný a hezký oblečení. „Potkala jsem Jamese ve společence."

„Počkat. Kde je Lily?"

„Ehm, Kate. Já jsem tady."

„Těžko. Kdyby se pravá Lily chystala do pokoje Pobertů, tak by se neusmívala."

„Fakt vtipný. A vylez z tý postele."

Kate se s tichým zamumláním pár nadávek začala vyvlékat z peřiny a klestit si cestu ke svému kufru. Sice se jí nikam nechtělo, ale bylo jí jasné, že tím, že by se neoblíkla, by ničemu nepomohla. Lily by ji tam odvlekla i v pyžamu. Z kufru si vyhrabala černé legíny a černé volné triko.

Když si jejího výběru všimla Lily, tak se zamračila. Kate jenom mávla rukou a odsekla jí: „Jdeme jenom k Pobertům. Ne na přehlídku miss."

„Fakt si právě řekla jenom?!" divila se Lily s podivným úsměvem na rtech.

„No, jo."

„Ale bude tam Sirius." Prohodila rudovláska lhostejně.

„Logicky..."

„Takže si opravdu vezmeš to vytahaný tričko?" dál se Lily usmívala.

Kate na ní vyplázla jazyk a na protest si to triko opravdu vzala.

„Jak myslíš. Ale v tom tričku by ses nelíbila ani Petigrewovi, natož Siriusovi."

„Já tě přetrhnu." Hrozila jí Kate, ale v duchu si už představovala, jak si ji Sirius prohlíží v tomhle tričku a tou představou jí začaly hořet tváře. Jasně, že by se mu v něm nelíbila.

„Vezmu si to černý upnutý. Spokojená?"

„Já? No jo, ale co teprve Sirius."

„Lilyno!" zakřičela Kate a dostala šílenou chuť na Lily něco hodit.

„Promiň." Usmívala se ale Lily dál.

Tenhle den bude ještě šílenej. pomyslela si Kate a sedla si znovu na postel.

Ahojky!

Mimochodem jo, vzpomínám si, že jsem říkala něco o úterku, jenže jsem si vzpomněla, že vlastně nevím, kolik dní v příběhu uplynulo a tak jsem to musela počítat a výsledku poupravit napsanou kapitolu. Takže se všem omlouvám. Hope you like it - Lucy