Když vystupovali z vlaku, zdálo se všechno v pořádku. Brit sice poněkud ostražitěji sledovala Felixe, ale to jí nikdo nemohl vyčítat. Ona a Archie na sebe byli celé ty roky fixovaní. Bridgit své dvojče milovala více, než kohokoli jiného na celém světě. Bylo přirozené, že se bála. Nejprve ji děsilo, že by jej mohla ztratit. Že by na ní kvůli své první lásce mohl zapomenout. Během cesty jí však Archie jasně dokázal, že něco takového nehrozí. Veškerou svou pozornost mezi ně spravedlivě dělil. Věnoval se jak jí, tak i Felixovi. Oba pro něj totiž znamenali mnohé a on to moc dobře věděl. Oba pro něj byli velmi cení. Když si onen fakt Brit uvědomila, začala se bát, co by s jejím bratrem bylo, kdyby se s ním Felix rozešel. A právě kvůli onomu strachu mladíka neustále zahrnovala zkoumavými pohledy, snažící se nahlédnout až do nejzapadlejších koutů je mysli, duše a především srdce.

Skyler s Dillonem se drželi po boku Heather, vyměňujíc si podezřívavé pohledy. Černovláska si stále stála za tím, že onen blondýn není pro její kamarádku ten pravý. Nijak se svým názorem netajila, a tak nebylo divu, že se to k mladíkovi doneslo. Ačkoli jeden druhému nyní nebyli schopni plně důvěřovat, na jednom se shodli. Dokud činy toho druhého neubližovaly Heather, bylo všechno v naprostém pořádku. Sama zrzka se s nimi cítila tak dobře, jako už hodně dlouho ne. Dokázala se smát, na chvíli se odprostit od otázek minulosti, vydechnout a jen si užívat chvil klidu. Jakmile však nohama spočinula na nástupišti, veškerý klid skončil. Rozhlédla se kolem sebe, přičemž ji zalila vlna zklamání smíšená s úlevou. Nikde neviděla ani jednoho ze svých rodičů. Dokonce ani její bratr zde nebyl. A pak se to stalo. Pohlédla směrem k přepážce, z níž se akorát vynořila žena menší postavy. Zrzavá dívka nechala zavazadla zavazadly a bez přemýšlení se k právě příchozí rozběhla. Okamžitě padla své kmotr kolem krku, celým tělem se tisknouc k ní. "Vítej zpátky, Heather," usmála se Eleanor Lupinová na svou kmotřenku. Odtáhla se od ní, aby pohlédla do tváře děvčete, jež v sobě skrývalo bolest, jíž si nezasloužilo zažít. Nel pohladila děvče soucitně po tváři, vzpomínajíc na chvíli, kdy si sama procházela něčím velmi podobným. Byla nucena vybrat si mezi svou rodinou a svou první a zároveň poslední láskou. Ačkoli Eleanor s eh rozhodnutí vybrat si Remuse nelitovala, nemohla svou kmotřenku nutit udělat to samé. Tohle záleželo jen na Heather. Byla to její volba.

Dívka s ohnivými vlasy by tehdy ocenila jakoukoli radu. Její kmotra jí však nemohla poskytnout víc, než už jí nabídla Hope. Dillon nebyl pro dívku tím pravým a ona stále přesto směřovalo ke společnému životu s ním. "Lily a James zůstali doma," pronesla něžně žena. "Nabídla jsem se, že pro tebe zajdu. Stejně si potřebujeme promluvit," pousmála se. "Eleanor, psala jsem..." "Hope, já vím. Ale Angelina je teď pryč, takže z nich většinu času tráví George. Nabídla jsem se proto, že tě vezmu k nám." Zrzka vyvalila oči. "Opravdu?" ujišťovala se. Žena vážně přikývla. "S tvými rodiči jsem o tom nemluvila, to je na tobě," oznámila dívce, jež si povzdychla. "Každopádně u nás můžeš zůstat tak dlouho, jak budeš potřebovat," věnovala dívce povzbudivý úsměv. "Nebude to Remusovi vadit?" Nad tím mávnula žena bezstarostně rukou. "Většinu prázdnin stejně stráví s tvým otcem u Siriuse. Budeme mít dům samy pro sebe. A teď už pojď. Je na čase vyrazit," pobídla dívku k chůzi. Zatímco Heather si vzala klícku se Charlotte, její kmotra se chopila jejího kufru. Společně prošly přepážkou a po mudlovském nástupišti zamířily do nádražní budovy, za níž se v jedné ze zapadlých uliček přemístily před dům, jež více jak dvacet let patřil Lupinovým.

_______________________________________

5 kapitol do konce 😊

💋🤗💖