Kapitola 47: Čistokrevní
"Nechápu. To bych ji jako měla... Políbit na tvář? Vždyť ji ani neznám!" Černovlasý muž si povzdechl. "Nemůžeš ji políbit, dokud ti sama nenastaví tvář. Vzdává se tak úcta starším členům rodiny." vysvětloval. Pomalu mu už docházela trpělivost. Vážil si Eleanor. Proto s tímto nesmyslem souhlasil. Neměl však nejmenší tušení, k čemu dceři jeho nejlepšího kamaráda, bude znát všechna ta nesmyslná a složitá pravidla. "Pokud ti ji sama nenastaví, nebere tě jako část své rodiny." rozhodil rukama. "Kdyby šlo o muže, platí totéž. Hlavně bys jim nikdy neměla podávat ruku. Nestisknou ti ji, akorát budeš za hlupáka."
Zrzka zničeně zaúpěla. Jak si to všechno měla jako zapamatovat? "Důležité je vědět, že nikoho staršího než jsi ty, bys neměla oslovit jako první." pokračoval ve školení. "A mladšího?" "Jsou to čistokrevní." pokrčil rameny. "Radil bych ti neoslovovat ani mladší. Spíš se od nich držet dál." Měla sto chutí odseknout, že to nepřichází v úvahu. To se měla na té svatbě každému vyhýbat? "Jaké šaty se nosí na svatbě?" chtěla vědět. "Pokud si nevěsta, tak samozřejmě bílé a dlouhé a jako host... No, tak to taky bílé, ale krátké. Měly by být co nejjednodušší, aby vynikla nevěsta. Potrpí si na večerní oslavu, na níž se obvykle nosí barva příslušné koleje, takže..." "Zelená." pochopila Heather. "Neobvyklostí je patrně, že první tanec patří nejbližší rodině. Takže tančí nejen nevěsta a ženich, ale taky jejich rodiče a sourozenci." "Počítají se mezi ně i děti!" houkla z vedlejší místnosti dívčina kmotra. "Nechceš jít sem a udělat jí přednášku za mě?" zamručel Sirius. Na pravidla rodin, jako byly Blackovi, nevzpomínal zrovna rád.
Hnědovlasá žena se smíchem vstoupila do obývacího pokoje. V ruce nesla sklenici vody, kterou podala své kmotřence. Hned na to se posadila naproti ní na pohovku vedle svého dlouholetého kamaráda. Povzbudivě jej poplácala po stehně. "Moje rodina se už tak úplně těmito pravidly neřídila, když jsem se narodila. Takže neznám všechna pravidla. Ale ty si vedeš naprosto úžasně." usmála se tak, jak to uměla jen ona.
Její kmotřenka se neubránila úsměvu. V její rodině nebylo žádným tajemstvím, že na Siriuse platila jen jediná osoba. A tou byla Eleanor. Ani svého nejlepšího kamaráda neposlouchal tak, jako ji. Z vyprávění věděla, že se kdysi pokoušel získat si její srdce pro sebe. On neuspěl. Remus ano. A tak se s Brownové lomeno McGonagallové stala Lupinová. Při pohledu na ně měla jisté pochyby. Přišlo jí, že je mezi nimi více, než jen přátelství. Hope často mluvila o spřízněných duších. O tom, že si jsou někteří lidé souzeni podle hvězd, jež je chrání. Co když nad Eleanor a Siriusem bděla jedna a ta samá hvězda? Mohli být skutečně spřízněnými dušemi? A kdyby ano, bylo možné, že by to cítil jen jeden z nich? Nepochybovala, že Sirius Eleanor miloval. Možná tomu tak bylo celé ty roky, co se znali.
Milovala ale i ona jeho? Odpověď dívka znala. Ne. Rozhodně tak, jak on miloval jí. Její srdce patřilo jejímu manželovi. Pokud by spřízněné duši nemuseli vždy skončit spolu... Zamračila se. Jestli to tak bylo, přišlo jí to kruté, nespravedlivé. Sirius se akorát na svou kamarádku zakřenil, načež se obrátil na zrzku, připraven pokračovat ve své přednášce.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro