"Nemůžu uvěřit tomu, že nám to nechceš říct." Skyler nasadila uražený výraz. Její kamarádka se tím však nenechala vyvést z míry. Posadila se kraj postele, načež si začala oblékat tmavé silonky. "Já beru, že nám neříká vše. Jen by mě zajímalo, kdo jí píše, že nám obsah toho dopisu tají." Alexis na sebe natáhla svetr, aby schovala holá ramena. "Nikdo důležitý." pokusila se o nezaujatý tón Heather, zatímco si zapínala pásky u černých botek na podpatku. Vstala z postele a uhladila si černou sukni šatů s elegantním límečkem a dlouhým rukávem. "Vypadáš jako kdybys šla na přehlídku." hvízdla Sky. Alex se zamračila. "Co přesně je módní přehlídka?"

Lhala. Samozřejmě. Kdyby autor dopisu nebyl důležitý, nedělala by s tím takové tajnosti. "Já myslela, že Dillon jde dneska s klukama." Heather přikývla. "Tak proč ses tak parádila?" nechápala Alexis. "Některého čarodějky chtějí vypadat hezky, i když nemají zrovna rande." odmávla její poznámku Skyler, jíž dívčin vzhled přišel normální. Sama na sobě měla oranžové krajkové šaty s dlouhými rukávy a především lodičky. Jako vždy vypadala černovláska oslnivě. Zrzka na znamení souhlasu pokývala hlavou. Přes šaty si přehodila černý svetřík, popadla kabelku a na rozloučenou podrbala bílou kouli chlupů za uchem.

Když se konečně dokázala odtrhnout od svých kamarádek a dorazit před obydlí na jednom konci kouzelnické vesničky, měla už půl hodinové zpoždění. Jakmile povedla ruku, aby zaklepala, zarazila se. Vážně to hodlala udělat? Neměla už dost starostí a problémů? Očividně ne, když měla potřebu si všechno ještě více komplikovat. Zhluboka se nadechla a malou pěstí několikrát zaťukala. Nervózně vyčkávala. Dveře se k jejímu zděšení i radosti otevřely téměř okamžitě. Mladík jí pobídl, aby šla dal. Ona se nejprve ohlédla. Když nikoho nespatřila, proklouzla do malého domku, jež měl bez pochyby dlouhou historii.

S nejistým výrazem počkala, než čaroděj zavře dveře. "Proč mám dojem, že se mě bojíš?" "Neprobírali jsme to už?" naklonila hlavu na stranu. Blaise se zasmál. "Nejspíš máš pravdu." pokynul jí rukou k otevřeným dveřím. Zrzka zaváhala. "Přišla jsi sem, protože si to chtěla. A stejně tak můžeš i odejít. Kdykoli si budeš přát." ujistil ji. Přestože měla tisíc důvodu o jeho slovech pochybovat, neudělala to. Věřila mu.

Dveře ji zavedly do menšího obývacího pokoje. "Tady teď bydlíš?" zajímala se, zatímco se rozhlížela kolem. Byla mile překvapená. Vše bylo zařízeno v moderním stylu. To nečekala. Myslela si, že vnitřek bude odpovídat vnějšku. To se ale nestalo. "Částečně. Ještě jsem se tu neusadil. Matka je navíc proti." Heather se zamračila. "Proč? Čekala bych, že bude ráda, že se její syn staví na vlastní nohy." vyjádřila své myšlenky. Blaise se uchechtl. "Je vidět, že je tvoje rodina úplně jiná než ta má." věnoval jí úsměv, jež jí donutil se otřást. Přesto jí zahřál u srdce. "Moje matka nechce zůstat v sídle sama." ušklíbl se. "Teď tam ale zrovna není. Její snoubenec je koneckonců jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl konečně začít stěhovat." vysvětlil. "Snoubenec? Kolikrát byla..." "Vdaná?" Dívka přikývla. "Sedmkrát. Letos na konci roku se bude vdávat po osmé." ukázal na pohovku. Nechtěl, aby stála. Přišlo mu to divné. Heather se s mírným úsměvem posadila. Hlavou jí však vrtala mladíkova matka. "Blaisi, věříš, že se člověk může zamilovat víckrát?" "Někdo možná. Pochybuju ale že moje matka někoho z těch pitomců kdy milovala." Jeho chladný tón jí zarazil. Vždyť jeho otec byl jedním z těch, jež nazýval pitomci.

_______________________________________

Hodně štěstí, lásky a především zdraví do nového roku vám přeji! 😁🎈🎉

(Byla jsem líná kreslit, takže jsem využila internet. Jinak bych vám přání nakreslila sama 😅)

Doufám, že jste si první den nového roku náležitě užili! 😊💞

💋🤗💖