Zrzavá koule chlupů se prohnala pokojem. Panička kocourka si v klidu počítala dopředu učivo, zatímco její kamarádka začínala vyšilovat. "Přísahám, že toho kocoura prokleju, jestli do mě ještě jednou vrazí." zavrčela Skyler. Loknu ohnivých vlasů upevnila stříbrnou sponou. Upravila jeden neposedný pramínek, načež se spokojeně usmála. "Hotovo." zahlásila hrdě. Heather jí věnovala vděčný úsměv. Než stačila cokoli říct, vytáhla ji její kamarádka na nohy a už jí postrkovala ke dveřím. "Bav se!" mrkla na ní Alexis těsně předtím, než s ní Skyler vyšla na chodbu. "Usmívej se, rozkošně mrkej, a když se poštěstí, dostane se nám lepší reakce než jen pochvaly." Heather se oči zaleskly dojetím. "Vidim, že tě to trápí." s tím blondýnka pohladila zrzku po tváři. "Vybrala sis prostě posledního gentlemana, co po téhle zemi chodí. A teď za to platíš." ušklíbla se, což Heather donutilo se usmát.

"Teda holka! Tobě to sekne!" Zrzka se nesměle usmála. "Díky, Brit. Tobě taky. Práva Nebelvírka." Blondýnka se spokojeně zatočila dokola. Hlavu měla sebejistě zvednutou, prsa vypnutá a na tváři oslnivý, lehce až laškovný úsměv. Výrazně červené rty dokonale ladily k šatům, jež pod prsty zdobil pás blýskavých kamínků. V páskových botkách na jehlách převyšovala Heather nejméně o hlavu. Zrzku to však nijak netrápilo.

Její nízké podpatky jí naprosto vyhovovaly. Zatímco Bridgit dostala od své maminky šaty v červené barvě, ty které dostala Heather měly barvu modrou. Krajky byl pošitý vršek šatů. Mimo to byl i zdobený drobnými kamínky. Připomínaly drobné hvězdičky na jasné noční obloze. Psaníčko které svírala v ruce, odráželo světlo. Jednoduchý náramek a jemné náušnice jí dodávaly na eleganci. Ohnivé vlasy s modrou vytvářely kontrast, jež někomu mohl přijít nevkusný, zatímco někomu jinému se mohl zdát jako perfektní shoda.

"Přemýšlela jsem nad tím, že bych šla příští víkend do Prasinek s Felixem." Zrzka po ní vrhla tázavý pohled. "S tím Felixem?" divila se. "Dneska se mě na to zeptal, tak jsem myslela, že..." "Brzdi, Brit." zarazila ji Heather. "Neříkala si, že jediní kluci, kteří ti stojí za snahu, jsou Nebelvíři?" vyptávala se. "No a?" nechápala blondýnka. "Já jen že naposledy, co jsem se dívala, tak se mnou nejen chodil do ročníku, ale taky nosil kravatu stejné barvy." upozornila ji. "Takže mi chceš říct, že s ním nemůžu chodit, protože je z Havraspáru?" Zrzka odmítavě zavrtěla hlavou. "Ne. Já ti jen připomínám tvoje slova." mrkla na ni, přičemž prsty přejela po látce svých šatů.

Jen co vstoupili do místnosti, v níž se měl sejít Křiklanův klub. Zrzavá dívka těkala očima po místnosti. Jakmile si jich všiml profesor, uvítal je a pobídl, aby se porozhlédly. Heather rovnou zamířila k fotografiím na stěně. Dělala to tak vždy. Jako první se zastavila u fotografie, z níž se na ní smála její maminka, poněkud ustrašeně na ni hleděl Remus Lupin. Mezi nimi stála Eleanor Lupinová, v jejíchž očích se zračilo věčně přítomné tajemno. Na další, jež byla stará teprve pár let, viděla svého staršího bratra, jeho snoubenku, ale také Hermionu a Hope. Tím to ale nekončilo. Tentokrát si všimla i Zmijozelského studenta, kterého předtím přehlížela. Nyní naklonila hlavu na stranu. Běžely jí v ní vzpomínky nejen na setkání s ním z poslední doby, ale také na ty, na něž si zoufale přála zapomenout.