27.- Just say 'I do' 3/3
"Připravená?" Mrkne Zayn na svou krásnou nevěstu a proplete své štíhlé prsty s jejími drobnými, aby si ji mohl ztichlým kostele odvést k oltáři.
"Promiň mi to, Gracie," šeptá jí cestou, "vím, že v takovýhle den bys tu ráda měla rodinu a není tady tvůj tatínek, aby mi tě předal-"
Jeho starostlivý proslov utne tichý rolničkový smích.
"Buď rád," dívka si přitiskne volnou dlaň k ústům, aby tlumila ten zvuk, který v kostelním tichu působí nepatřičně, "kdyby tady byl, rovnou by tě zabil a tohle bychom si mohli ušetřit."
Chlapec se zatváří vyděšeně a dívka horko těžko potlačuje nutkání se hlasitě rozesmát, naštěstí záhy dorazí před krásně zdobený oltář, kde na ně čeká milý pan farář. Všichni jsou připraveni, jenže on se pouze mlčky usmívá, jakoby na někoho čekal.
"Zee," ošije se nervózně, "vždyť my nemáme svědky!"
"Ale máme," brunet chvíli pobaveně sleduje její překvapený výraz, načež pohodí hlavou směrem k masivním dřevěným dveřím, co se s vrznutím otevřou. Grace se za tím zvukem otočí a div radostí nevykřikne, když spatří blonďaté stvoření v parádně padnoucím šedém obleku s typickým obrovským úsměvem od ucha k uchu. A dívce se zdá, že ten velký a tak trochu ponurý prostor je najednou o dost světlejší a hřejivější, jakoby společně s Niallem vešlo dovnitř i slunce.
Jenže jeden svědek by nestačil, a tak má irské zlato společníka, který se objeví jen vteřinku po něm a Graceina radost nezná mezí, když ho sleduje, jak pomalu s vážnou tváří, kráčí směrem k ní.
Celý v černém vypadá dokonale, ale ani z poloviny tak nadšeně jako Niall. Trochu zrychlí, aby vyrovnal krok se svým parťákem, až se mu tím pohybem prstýnky kaštanových vlasů roztančí kolem tváře. Prudce trhne hlavou, aby je dostal z očí, přičemž zachytí dívčin upřený pohled.
Trvá to jen pár sekund, kdy má Grace pocit, jakoby mu nahlédla do duše, ve které ale nenajde nic hezkého. Jen zklamání, co vyvěrá napovrch skrze jeho zelené zorničky a úsměv, byť okouzlující, přitom zjevně neupřímný, to zachránit nemůže.
Dívka se na něho nedokáže dál dívat bez toho, aby necítila trpkou pachuť viny,a to i přes to, že si nikdy nic neslíbili. Nikdy mu přeci nedala sebemenší důvod myslet si, že by to kdy mohlo být jinak, než je. Nebo ano?
"Dámy mají přednost," přeruší Zaynův hlas její zpytování svědomí,"tak si vyber, kterého chceš."
Kterého chce?!
Dívka zmateně pohlédne na bruneta po svém boku a pak znovu přejede pohledem oba příchozí. Zayn si její zaváhání vyloží jako pouhou nerozhodnost, takže se rozhodne jí s volbou pomoci:
"Já bych bral gentlemana, co ti nese kytici." Poradí jí a ona si až teď všimne pugétu z lučních květin v blonďákových rukou.
"Stejně jsem chtěla Nialla." Vydechne úlevně, protože nutit Harryho, aby jí odsvědčil něco, co se mu bytostně příčí, je nad její síly. Zato nechat si manželství potvrdit štěstím samotným se jí zdá jako skvělá volba.
Když oba dorazí a všichni se postaví na místa, na kterých mají být, stařeček se ujme slova.
Mluví o lásce, o toleranci, o vzájemném porozumění, o budoucnosti a o cestě, na kterou jako pár vstoupí již při východu z kostela a která čas od času bude jistě klikatá, trnitá a ne vždy růžová. Ale od toho budou mít po svém boku toho druhého, který jim nedovolí padnout, popřípadě pomůže vstát. Za trním uvidí i okvětní lístky růží a za temným oblakem prosvítající paprsky slunce.
Grace nenápadně, aby se neprovalilo, že se příliš nesoustředí, hází kradmé pohledy po Zaynovi. Ten vedle ní stojí naprosto klidný a hlavně nesmírně přitažlivý. Svůj černý outfit ála Armani model doplnil pouze o perfektně padnoucí sako stejné barvy, která mu nesmírně sluší. Sluneční svit dopadající dovnitř skrze vitrážová okna se odráží od jeho havraních vlasů a tvoří tak kouzelné odlesky ve všech barvách duhy.
O dni jako je tenhle brunetka snila nesčetněkrát. V průběhu let, jak dospívala, se její představy měnily, upustila od původních vysněných šatů v bledě modré barvě ála Popelka, ani střevíčky později už nevyžadovala skleněné a magicky se třpytící, s postupem času ubylo pater na vysněném dortu a počet pozvaných se ze stovek změnil na pár lidí, a to těch, kteří pro ni opravdu něco znamenali. Jen jediný požadavek se nezměnil nikdy.
Ať už o své svatbě snila jako pětiletá dívenka, či později jako dvacetiletá mladá žena, vždycky chtěla, aby ten den byl výjimečný a perfektní.
Nikdy ve svých představách neměla snubní prstýnek z automatu na hračky, ani šaty vybrané ženichem, které pod dlouhou sukní místo skleněných střevíčků ukrývají oblíbené, takže i značně ošuntělé conversky. Nikdy nesnila o svatbě v L.A. a ani o svědcích, jednom zraněném a druhém věčně s hlavou v oblacích, co se živí vykrádáním domů, jejichž majitelé odjeli na dovolenou.
A hlavně, hlavně si nikdy nepředstavovala, že její ženich si jí nebude brát z lásky, nýbrž pouze v rámci záchrany svého života.
Ale i přesto, ve chvíli, kdy se k ní Zayn otočí a pestré odlesky z barevných vitráží rozzáří jeho oči a on na farářovou veledůležitou otázku odpoví hlasité a jisté ano, Grace ví, že tohle perfektní je.
Stejné slovo zazní prostorem ještě jednou, pouze v něžnějším dívčím podání.
Farář se spokojeně usměje a dovolí ženichovi poprvé políbit nevěstu. To ovšem nemůže tušit, že tenhle polibek znamená první a ne jen manželský.
Zayn se sebejistě ušklíbne a zlehka se nakloní. Ovane ji vůně heřmánku, zatímco on, rty se téměř dotýkajíc jejího ucha a dobře si dávajíc pozor, aby ho slyšela jen ona, svým výrazným přízvukem drze pronese:
"Hlavně se do mě teď nezamiluj."
Hned na to ucítí jeho dlaň pevně ji svírající v pase a šířící vlny horka po celém jejím těle.
Dívčiny myšlenky se rozlétnou do všech směrů a nohy se jí podlomí. Instinktivně mu ruku omotá kolem krku, snad aby neupadla, snad aby jí byl blíž. A on je. Jak nejblíže v ten okamžik vůbec může být. Bez varování náhle přitiskne své hebké rty na její. V tu chvíli jakoby se všechen ten žár z celého jejího těla přesunul do toho jediného místa, které tím něžným dotykem doslova vzplane a následně vyvolá ohromující výbuch ohňostroje pocitů kdesi v dívčině podbřišku.
Svět jakoby se začal otáčet značně rychleji, čemuž dívka unikne tak, že pevně semkne víčka a nechá ho zmizet. Je tu jen ona a tmavovlasý sprejer se rty, co chutnají jako vanilková zmrzlina.
Přála by si, aby tohle nikdy neskončilo, bohužel má být tenhle polibek pouze symbolický, takže dle jejího mínění příliš brzy ucítí chlad , jak se od ní brunet odtáhne.
"Grace," zavrčí chlapec varovně, když mu dívka, sotva popadající dech, zhluboka pohlédne do očí. Její zelené jsou zastřené jakousi mlhou, jakoby se pohybovala mimo tenhle svět.
"Nedívej se na mě takhle." Opře si čelo o to její, sám přerývaně dýchajíc a raději zavře oči, protože všechen ten něžný cit, doslova zářící z jejích, ho skoro až děsí.
Ne proto, že by měl strach z upřímné náklonnosti jiného člověka, či to snad cítil jinak. To spíš proto, že kdo bezelstně daruje beze zbytku celé své srdce někomu jinému, právě tak jako ona, bývá zpravidla po zásluze raněn.
"Není snad přirozené milovat svého manžela?" Zašeptá dívka sice omámeně, stále však se špetkou provokativní drzosti sobě vlastní.
"Manžela určitě," dá jí brunet za pravdu, "ale ne časovanou bombu!!" Vydechne těsně u jejích rtů, přičemž mu neujde, jak se její tělo napne v očekávání polibku. Škádlivě ji proto obdaří rychlým, motýlím dotykem svých úst, jenže se chytí do vlastní pasti.
Samotného ho překvapí ta náhlá touha, co v něm ten dotek vyvolá a najednou to už není rozum, který ovládá jeho činy. Naprosto se vykašle na to co by měl či neměl dělat a znovu ji políbí.
Už ne opatrně a něžně jako poprvé, ale dychtivě, naléhavě, jakoby nebylo zítřka.
K jeho překvapení se k němu dívka přimkne co nejblíž a polibek mu vrátí se stejnou intenzitou, jakoby měl být poslední, než skončí svět.
"EHMM!!!!!" Přehnaně otrávené odkašlání je vrátí do reality a oba od sebe poplašeně odskočí, aby netrpělivý natěšený Niall dostal prostor ke svým gratulacím.
Uznale poplácá Zayna po rameni a poté se otočí ke Grace, která se, se zarudlými tvářemi a zářícíma očima, snaží chvatně upravit své rozcuchané vlasy.
"Můžu?" Rozpřáhne obě paže, ale dívka neodpoví. Rovnou mu nakráčí do objetí a váhavě ho zlehka obejme kolem krku.
"Hodně štěstíí!!" Zachichotá se irský skřítek a bez rozpaků ji k sobě pevně přitiskne, div ji nezadusí.
"Na co," dostane ze sebe brunetka, skoro nedýchajíc, "vždyť ho mám plnou náruč."
Netrvá to ani sekundu, než dívka ucítí, jak se mu hruď začne otřásat potlačovaným chichotáním, které v okamžiku vygraduje do jeho typického hurónského smíchu, co ten obrovský prázdný prostor ještě znásobí.
Nakažena tou jeho bezprostředností se Grace naplno rozesměje taky a propustí ho ze sevření.
"Díky, Ni!!!" Utírá si slzy způsobené tím nadměrným veselím, když se jí za zády ozve nízko položený chraplák:
"Já mu to nepřeju."
Otočí se, aby zahlédla druhého "gratulanta", co od ní udržuje uctivou vzdálenost a upřeně sleduje kamennou podlahu, protože podívat se jí do očí nedokáže.
"Harry," chvatně k němu přiskočí a naprosto nedbajíc jeho překvapení pevně obemkne paže kolem jeho pasu, protože při jeho vzrůstu výš nedosáhne, "teď mě chceš, ale to jen proto, že mě má on." Zašeptá mu do hrudi, aby je ostatní neslyšeli. "Jenže to nejsem já, po čem toužíš, Hazz." Drobnými dlaněmi mu jemně přejíždí po zádech, jakoby uklidňovala nešťastné dítě a úlevně si oddechne, když to zafunguje a ona konečně ucítí jeho sevření kolem svých ramen.
"Ty budeš šťastný s kteroukoli dívkou, která bude schopná vidět to, kým skutečně jsi, skrze to, čím pouze být předstíráš." Vzhlédne k němu.
"Jenže to stále dokážeš jen ty." Usměje se kudrnatý smutně a zlehka pokrčí rameny.
Dívka se vyhoupne na špičky a vtiskne mu konejšivý polibek na tvář, přičemž mu ještě stihne zašeptat:
"Ale já mám sestru." Šibalsky na něho mrkne. Zvědavost, která probleskne v jeho očích je jí dostatečným zadostiučiněním a konečně,po dlouhé době zase upřímný úsměv, co se usadí na jeho krásné tváři, utlumí ten dívčin ostrý pocit viny, co cítila prve.
S o dost lehčím srdcem ho pak nechá odejít za Niallem a sama se konečně může vrátit za svým manželem, co na ni už čeká u dveří ven.
"Chyběla si mi," odlepí se od dřevěných vrat a s úsměvem k ní natáhne ruku.
"Vždyť to bylo jen pár minut," ušklíbne se, čímž si od něho vyslouží vážný, káravý pohled.
"Každá minuta je drahá," odtuší klidně, až ji zamrazí a rychle se natáhne po jeho dlani. Pevně si proplete prsty s těmi jeho, ve snaze si pojistit jeho přítomnost, jakoby bylo možné, aby jen tak znenadání zmizel.
***
Pro tu jednu jedinou @Mrkvenka -> Protože není nikdo, na koho bych myslela víc, kdykoli napíšu slovo 'Niall' . :)))) <3
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro