"My tady můžeme všechno, Leio!!" Zašeptá ten zloun a jeho horký dech jí sklouzne po pokožce na krku, až se celá zachvěje. Hlavně vzteky! Jak se vůbec opovažuje použít tuhle přezdívku.

"Nejsem LEIA!!!!" Zasyčí na něho a obě ruce vztekle zatne v pěst. "Jmenuju se Gra-"
Její hlas zanikne v prazvláštním zvuku, který o sekundu později Grace identifikuje jako smích. K jejímu obrovskému překvapení to tenhle člověk vážně umí a dokonce při tom ani nevypadá jako hrůzostrašný zabiják či drogový dealer. Připomíná spíš pubertálního kluka, co právě odvyprávěl nějaký trapný vtípek a nemůže se nabažit své vlastní zábavnosti. Ten dojem ještě umocní, když si uvědomí svůj prohřešek proti své drsnosti a skoro až dětsky si přitiskne dlaň na ústa a udiveně vyvalí ty své zelené oči.

"Vážně," zhýkne pobaveně," ani ty jsi mu jméno neřekla? Co jste to za divný pár?" Znovu odhalí obě řady svých skoro až nepřirozeně bílých zubů, ale na Grace už to nepůsobí. To, že jí nehorázně rozčiluje, nepřebije ani to, že je krásnější než zásnubní prsten princezny Diany, a ani fakt, že jí za každé slovo klidně může zabít.

"My nejsme pár!" Křikne po něm, a neurvale do něj strčí. "Nejsem jeho holka a tvoje děvka taky nebudu!!!"
Harry ohromeně zamrká a zůstane na okamžik jako opařený.
Dívka mezitím využije chvilky jeho nepozornosti a proklouzne z vězení, tvořeného z jedné strany jeho tělem a z druhé ledovou zdí.
Jenže on nezůstane mimo na dlouho.

"Počkej!!" Při jeho výšce se nemusí příliš namáhat, jen se trochu natáhne a pevně omotá své prsty kolem jejího zápěstí. Přitáhne ji opět pevně k sobě, čímž zmaří její pokus o útěk.

"Vůbec si mi nepomohl!" Zuří brunetka natisknutá na jeho hruď."Takže ani druhá část naší dohody se nekoná!!" Zařve na něho hystericky, protože čím víc sebou hází tím pevněji ji tiskne.
"Nešahej na mě!!!!"
"Ššš!! Nekřič přece!!" Zamrká poplašeně a pohlédne na ni těma velkýma smutnýma očima, že působí jako chlapeček, co se rodičům ztratil v supermarketu.
Grace znejistí. Nejraději by mu darovala lízátko, aby na ni přestal koukat takhle, ale žádné po kapsách nenosí.
"Nic ti neudělám." Zamumlá jí do vlasů a opatrně zvedne ruku, aby své prsty mohl jemně zabořit do jejích značně rozcuchaných, kolem tváře rozlétaných tmavých loken.
"Já nejsem takový, jak si myslíš!" Soustředěně jí svými prsty rozčesává vlasy, zatímco slovy jí pořádně motá hlavu.
"Jasně Harry," přikývne mu stále zaskočeně,"ty jsi učiněný anděl."
Souhlasně pokývá hlavou a rty se roztáhnou do nesmělého úsměvu, který společně se zvláštním leskem v zelených očích a spoustou nespoutaných vln kolem jeho tváře, co by klidně mohla zastupovat svatozář, tak nějak andělsky opravdu působí.

"Já si nemůžu dovolit být hodný," pohodí hlavou směrem ke gauči, kde se dříve povalovala ta sebranka," jak si myslíš, že by mě poslouchali?!" Ušklíbne se pochybovačně, ale zvláštní nádech smutku z jeho očí nezmizí.

"Harry..." Dívka si uvědomí, že už jí k sobě netiskne násilím, že už ji vlastně nedrží vůbec, že v jeho náručí setrvává sama od sebe. Pod náporem soucitných pocitů zvedne ruku a sotva znatelně ho konečky prstů pohladí po tváři.
Její gesto na jeho rtech znovu vykouzlí ten plachý úsměv.
"Před nimi  musím být takový, jakého si mě viděla při našem prvním setkání," nakloní se k ní tak blízko, že Grace ucítí jeho mentolový dech, "ale pro tebe můžu být úplně jiný!!"
Dívka přivře oči a její tělo naprosto odporuje rozumu. Bezděčně pootevře rty, jakoby ho vybízela k tomu, co on stejně měl v plánu udělat, protože kouzlo jeho osobnosti je něco, čemu se jen těžko odolává. Ale její mysl, aniž by Grace sama věděla proč, se tomu příčí.
"Leio..." konečně pocítí tu hebkost jeho rtů, ale jen kratičký okamžik, když s nimi pouze hravě přejede po jejích.
"Ne, Harry, ne.." Pokusí se ho jemně odstrčit.

"LEIO!!!"

Celým prostorem skladu se rozezní hlas, který rozhodně nepatří Harrymu a ozvěna ho ještě párkrát znásobí. Než se dívka stačí vzpamatovat z leknutí, teplo sálající z brunetova těla téměř přitisknutého na tom jejím, znenadání zmizí.
Znenadání totiž Harry ztratí balanc, leží na zemi a nad ním se jak bůh pomsty tyčí vzteky šílený Dexter.

"Říkal jsem ti do hajzlu, že o NÍ se dělit nebudeme!!"

"A já se tě na nic neptal," ozve se ze země,"přivedeš děvku, podělíš se o děvku, navíc, když za mnou přijde sama ..." Lhostejně pokrčí rameny a arogantně se ušklíbne.
Grace poklesne srdce v hrudi nad tím, jak rychle se zase dokázal vrátit do své role a také nad ranou, kterou za to vyinkasuje.

Dexter totiž už nehodlá Harryho řeči snášet s takovou trpělivostí jako dosud, využije své převahy a s chutí mu vrazí takovou facku, že kudrnatý nestačí ani mrknout. Ze rtu, do kterého se při tom kousne, se mu začne řinout krev a v očích se zableskne vina? Poté, jakoby už přestal vnímat, vší silou sebou škubne a rozzuřeného Dextra ze sebe shodí. Grace už jen zahlédne jak se kudrnatý zprudka rozpřáhne, jenže rychlejší brunet mu podrazí nohy a on znovu upadne na zem, přičemž se bolestivě udeří do hlavy. Dexter v záchvatu vzteku zatne ruku v pěst a nedbajíc Harryho bolestného úpění se rozhodne své dílo zkázy dokončit.

"Zayne, neee!!!" Grace už nevydrží pohled na kudrnatého "padlého anděla" svíjejícího se v bolestech na betonové podlaze. Nechce, aby trpěl. Vždyť jí vůbec nic neudělal. 

Jmenovaný se po ní překvapeně ohlédne, čehož bohužel zákeřně využije strašlivě dobitý Harry.  Využije situace a bez rozmyslu, bez sebemenšího zaváhání svou pěstí pošle nepozorného Zayna ke studené zemi.

"Harry!!!!!!!!"  Vyjekne dívka nevěřícně, ale okamžitě se vrhne ke klečícímu Zaynovi.
Opatrně ho podepře a pomůže mu na nohy.

"Můžeš jít?" 

Beze slova jí přikývne na souhlas a pokusí se o pár kroků.  
Naprosto zmatená sledem událostí a pološílená strachy o toho podivína s očima v barvě hořké čokolády, se ani neohlédne. S vypětím všech svých sil mu pomůže dostat se ven ze skladu.

"Jsi v pořádku?"  Opatrně  mu rukou, kterou ho svírá v pase, přejede po zádech, úzkostně sledujíc každičký jeho nádech.  
Jenže to netuší, že on se jí pod rukama rozsypat nehodlá. Ba právě naopak. 

"Co jsi tam do prdele dělala?"  Vytrhne se jí ze sevření a dlaní si začne stírat krev z tváře. "Vždyť tě ten maniak mohl zabít, nebo hůř - " Ječí na ní, až se sotva stačí nadechovat. "Klidně tě mohl znásilnit!!!" 

Kdyby chlapec nevypadal, že každá další vteřina bude jeho poslední, protože ho buď raní mrtvice, nebo Harry sebere poslední zbytky sil a přijde mu dát pěstí ještě jednou, aby nemusel poslouchat ten hysterický jekot, s chutí by se zasmála jeho zvláštně postaveným prioritám. 

"Věř tomu nebo ne, hledala jsem TEBE!!!" 

Zayn se nadechne, asi aby ji zasypal další haldou sprostých slov, ale nakonec z jeho úst nevyjde ani jediné. Místo toho překvapenou Gracie pevně obemkne oběma pažema a natiskne ji na svou hruď.

"Tebe je těžší se zbavit, než jsem si vůbec myslel." Položí si bradu do jejích vlasů. "Tolik problémů by sis ušetřila, kdybys mě nechala být.." 

"Mám ráda svoje problémy." Usměje se spokojeně v jeho náručí.  Srdce mu stále divoce buší, ale sálá z něho teplo a Grace se cítí neuvěřitelně v bezpečí a v klidu. 

"Máš mě ráda?" Odtáhne ji od sebe, aby jí mohl pohlédnout do tváře. 

"Brzdi zase," zasměje se dívka jeho otázce, přičemž rádoby veselým smíchem pouze maskuje svou vlastní nejistotu, kterou v ní tou otázkou vyvolal, "je sice pravda, že ty jsi můj největší problém, ale zas tak ráda tě nemám."

V okamžiku, kdy to dořekne, si není jistá, jestli  lhala sobě, nebo jemu. 
Stejně tak Zayn nevypadá, že  tomu stoprocentně věří.  Stále si zkoumavě prohlíží její obličej a v jejích zelených očích se snaží najít skutečný význam jejích slov. Jenže, co vlastně chce najít?
Chce aby to co teď řekla byla pravda a on měl klid, nebo si přeje, aby to byla lež a ta otravná, drzá, ale přitom nevysvětlitelně roztomilá osoba ho měla ráda, stejně jako on nejspíš má rád ji? 
Raději se rozhodne, že bezpečnější bude po tom nepátrat. 

"Dobře," usměje se plaše a sklopí zrak k zemi, "ve tvém vlastním zájmu to takhle i nech!" 

Grace už ví, že všechny chvíle plné pohody a porozumění s ním netrvají dlouho. Vždycky mu něco přeletí přes nos a on ve vteřině úplně změní své chování a všechno hezké zadupe v prach. Přesto jí tyhle chvilky stojí za to, takže jeho poznámku přejde bez povšimnutí, i přesto, že u srdce cítí ostré bodnutí. Jenže dokud je s ním, nehodlá se tím zabývat.

"Pojď se mnou domů."  Setře mu z tváře zbytek zaschlé krve. "Udělám večeři, mohli bychom si pustit nějaký film a třeba bys dneska nemusel zase ven," dívka skoro nedýchá, když k ní udiveně zvedne  zrak, "nemusel bys dneska spát na pláži, nebo tak -"

"Děláš si srandu?!!" Údiv se v sekundě změní na vztek. "Ty si vážně myslíš, že spím na pláži?" 
Dívka souhlasně přikývne, nemá smysl mu lhát, stejně tu smršť hněvu nezastaví už ničím, co by řekla.

"Tak to se pleteš!!! Nejsem žádnej chudák, princezničko!! Takže si laskavě najdi někoho jinýho pro svou charitativní činnost, protože já nejsem ten správnej adept!!!"

"Zayne, ale-" Stejně se pokusí to zvrátit, ale jemu stačí pouhý pohled sršící hněvem, že znovu pokorně zmlkne.

"Jestli chceš někoho tahat ze sraček, ty Matko Terezo, tak to zkus s Harrym!! Ten bude milerád předstírat, že je veterán ze třetí světový, abys mu věnovala svou soucitnou péči!!! Já ti ale o lítost nestojím!!" 

Grace ho pouze vyděšeně sleduje a nemá ani nejmenší zájem ho zastavit, když se od ní zlostně odvrátí a odejde. Vzdaluje se rychle, protože ho pohání jeho zběsilá zuřivost a už je daleko za obzorem, když jí plně dojde význam jeho slov.

To si zase dala. Tak dlouho po něm pátrala, až ho skutečně našla. Učiněný poklad! 

***

Pro tebe moje drahá @BarbyHigh - protože jsi tím nejlepším kritikem, jehož postřehy mi dovolují věci zlepšovat.  Moc Ti za to děkuji, neb něco takového je neskutečně cenné a já jsem za to moc vděčná! 
Dík za to, že jsi! xx S.