20.část
Peetova rozlučka se svobodou
Haymitchův pohled
"Haymitchi, přece neopiju, ještě by si to Katniss rozmyslela."
"Ale, sklapni Peeto. Užiješ si to."Vedu ho ke mě domů, kde jsem uspořádal rozlučku. Bude tam pití, jídlo, striptérky. Dobře ty ne, ty Effie zakázala. Né, že by mi mohla něco zakazovat, ale řekla, že to už by bylo moc. Ona zatím bude u Katniss dolaďovat poslední úpravy, aby se pak mohla začít připravovat svatba.
Uvnitř už na Peetu čeká Finnick, Beetee, Plutarch, Octavius a pár dalších jeho přátel.
Hned ze začátku do něj všichni začnou lít pánáky, aby ho co nejvíc zmrskali. Gratulují mu k brzké svatbě na kterou se moc těší. Já osobně, moc nepiju už jen z toho, abych ho pak dokázal odvést domů a sám se vrátit po svých.
"Pojď si ťuknout taky se mnou."Chytám ho kolem ramen.
"No jasně."Chechtá se a bere si do ruky nového pánaka."A na co si ťuknem?"Začne přemýšlet.
"Na tebe s Katniss."
"Ne, ne, ne. Na vás s Effie. Ať vám to dlouho vydrží."
"Víš..."Směju se."My vlastně nejsme spolu. Jen jsme si z vás dělali srandu."
"Já si říkal, že jsi v tý koupelně byl nějakej rychlej."Taky se začne smát.
**
"Ty vole, Peeto. Nespi."Táhnu ho k nim domů.
"Co, co? Já nespim."
"No jasně."Zabouchám na dveře od jeho domu. Nejdřív se nic neděje, ale pochvilce nám přichází otevřít Effie.
"Ty jsi mu teda dal."Děsí se.
"Já?"Ukazuji prstem na sebe."To já ne."
"Ty taky vypadáš."Mračí se.
"Jasně, mami."Procházím kolem ní a táhnu ho do obýváku. Nechám ho padnout na gauč.
Po konferenčním stolku jsou rozložené papíry a stojí tam dvě skleničky s lahví od vína.
"Hah! Ty jsi taky pila. Tak, co mi tu vyčítáš...."
"Sklapni, Haymitchi. Katniss spí."Bere mě za paži a táhne ke dveřím.
"Kam to jdeme?"Ptám se.
"Domů."
"Effie si to chce rozdat."
"Ne! Effie chce jít spát."Štěkne na mě.
"No, jasně. Spát."
Táhne mě ke dveřím mého doma. Vyjde verandu a veme za kliku.
"Ty jsi zamknul!"Osopí se na mě.
Krčím rameny.
"Kde máš klíč?"
"To nevím. Zkus ho najít."Usmívám se.
Schází schody znovu ke mě. Začne mě šacovat a přitom si něco mrmlá. Klíč schovávám v dlani.
"Haymitchi, kde je ten klíč?"
"Co za to, když ti to řeknu."
"Kde je?"
"Co. Za. To?"Zdůrazňuji každé slovo.
Stoupá si na špičky a jemně mi tiskne rty na ty mé.
Přitahuji si jí blíž za boky a prohlubuji její polibek, i když to zřejmě měla být jen rychlá pusa. Snaží se odtáhnout, ale nedovoluji jí to.
Nakonec pokládá svoje ruce za můj krk.
"Haymitchi."Zamumlá.
"Hm?"
"Stejně si to nebudeš pamatovat."
"To nevadí."Beru jí za stehne a vytahuji si jí výš. Omotá si ruce kolem mého pasu. Nemotorně jí vynesu dovnitř a odemknu dveře. Vpadnu s ní dovnitř a hned jí opírám o zeď. Nohy má stále omotáné kolem mě a rukama mě hladí po týlu. Do mých polibků se začíná vkrádat náruživost a jí to očividně nevadí. Jednou rukou jí sjedu na zadek.
"Effie..."Začnu."..co ke mě cítíš?
"Nebudeš si to pamatovat."Řekne s přivřenýma očima.
"Řekni mi."Vrčím a rukou jí sjedu na vnitřní stranu stehen.
Neudrží v sobě tiché zasténání.
"Nemyslím si, že bych to měla říct. Ty to stejně nechceš slyšet."
"To nemůžeš vědět."Políbím jí na krk.
Přejedu jí rukou po rozkroku. Vzdychne.
"Víš, co povíš mi to zítra."Skousnu jí ucho.
Už jste si mysleli, že napíšu 13+ scénu, co vy perverzáci:D Nenapíšu. :D Snad se líbí:)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro