Kolik nás zbývá? Jsme už jen my dva? Kdo Haymitche zabil? Zvedám se. Co teď?

Najednou se vzduch okolo mě rozvíří a nad našimi hlavami se objeví vznášedlo. Zpustí se k nám několik mírotvorců.

"Ephemie Trinket-ová byl vám přiřazen status rebel a následně budete odvezena do Kapitolu, kde bude provedem poslední Soud."

Rebel? Soud?

"Jaký Soud?"Zeptám se pomateně.

"Nejste tu od toho aby jste pokládala otázky."Mírotvorce mi na zápěstí nasadí pouta. Spustí se k nám plošina, která mě, Finnicka a mírotvorce vyzvedne do vznášedlo. Sotva stoupnu na kovovou podlahu vznášedla něco mě udeřuje do hlavy a všechno zčerná.

                               ***

Probouzím se zrovna, když mě mírotvorci táhnou mezi sebou. Chvilku mi trvá než si moje oči přiviknou přítmí, které tu panuje. Táhnou mě dlouhou chodbou ke kovovým dveří na samém konci chodby. Mírotvorce co šel pravděpodobně za námi otevře těžké dveře. Naskýtá se mi pohled na jedinou židli uprostřed místnosti.

"Váš trůn princezno."Řekne jeden slizce a posadí mě na židli. Zápěstí mi přivážou tlustými provazy k židli. Provazy se mi zařezávají do kůže.

"Udělej si pohodlý. Nějakou chvíli si tu pobudeš."A s těmito slovy mě mírotvorci opouští.

"Slečno Trinket-ová..."Ozve se odněkud hlas Prezidenta Snowa. Začnu se rozhlížet po prázdné místnosti."Nebudeme chodit kolem horké kaše. Oba víme, že vás pan Abernathy využil."

"Jak to myslíte?!"Zeptám se a stále hledám zdroj odkud se mnou mluví. A pochvilce si toho všímám. Kamery. Každá v jednom rohu místnosti.

"Jen se podívejte sama."

Naproti mě se rozzáří obrazovka. Vidím sebe jak na se mě pokouší zabít ten moderátor z devátého kraje. A až když se na to pozorně podívám všímám si postavy v povzdálí. To není možné.

Pak je tam střih na to jak Haymitche z arény vyzvedá vznášedlo spolu s Beeteem. Vznášedlo je o poznání menší než to co dostalo z arény mě. Televize nezhasíná. Ale další záběry už na ní nejsou. Jen šedivě ozařuje místnost.

"To-to není možné...Haymitch je přeci mrtvý."Zašeptám nevěřícně.

"Ne slečno Trinket-ová. Museli jsme oklamat diváky tím, že umřel, ale on namísto toho utekl z arény."

"Ale já s tím nemám nic společného."Řeknu a do očí se mi nahrnou slzy.

"Chápejte to správně, ale já nemůžu věřit někomu kdo se stýkal s radikály."

"Nemůžete mě tu držet!"Zakřičím.

"Věřte, že já mohu mnohem víc než si myslíte slečno Trinket-ová."

Pohasne televize a já se objevuji v naprosté tmě. Nezmůžu se na víc než na pláč.