Mockrát děkuji za komentáře Pokračování
Věnováno RowennaGellar

Ještě ten den večer mu na okno jeho pracovny zaklepal malý výrek s dopisem v zobáku.

,,Copak mi to neseš?" nadnesl pán Malfoy Manor, když spatřil sovu za oknem. Otevřel jí a převzal si dopis s tím, že výr si jen pročechral křídla a letěl zase pryč - do tmy noci.

Asi nečeká odpověď, pomyslel si Lucius a nožíkem rozříznul obálku nadepsanou lehce kostrbatým písmem, usazuje se za velkým dubovým stolem.

Nestudoval rukopis a raději se dal ihned do luštění.

Krásný večer Luciusi,
Omlouvám se, že jsem dnes tak utekl, ale tlačil mě čas.

Mockrát Vám (přeškrtáno a přepsáno na Ti) děkuji za oběd, bylo to výborné, a tak doufám, že přijímeš zase moji pozvánku do divadla.
Čekám Tě zítra o půl osmé u Dorfmanova divadla.

Těší se
Harry

Zmijozel četl dopis s úsměvem, který se s každým řádkem rozšiřoval.

Byl rád, že mladík vybral jedno z méně výrazných divadel londýnské scény, ač doufal, že výkon na jevišti se bude rovnat tomu v Národním divadle, nikoli pohádce v mateřské škole o tom, jak dědeček tahal řepu.

Dopis obratem mu už ani nepsal, a rovnou si zítřejší akci zařadil do plánu dne.

S oblekem na takto významnou společenskou akci samozřejmě neměl problém - dalo by se říci, že se svým šatníkem by směle obstál i po boku královny.

Teď ale vyměnil královnu - za krále Nebelvíru a hodlal nadcházející schůzku brát spíše jako rande, nežli přátelské setkání.

Harry to už chápal taky jako více osobní schůzku a měl v plánu se podle toho i náležitě chovat.