Tak tedy pokračování na přání
Tady ho máte:

Harry po příchodu domů zaujal místo na nejbližší pohovce a už tehdy věděl, že si bude ráno lízat rány nejen z alkoholu, na který ještě nebyl dostatečně zvyklý, ale i z usnutí na gauči. Víčka se mu ale zavřela hned při nalezení pohodlné polohy, takže se tím již více nezabýval.

Lucius dorazil do Malfoy Manor též v pořádku, ale na rozdíl od Nebelvíra nemohl vůbec usnout. Podařilo se mu to až k ránu, kdy se někdy kolem 3 hodiny rozhodl napsat mladíkovi dopis - a i když nebyl ještě odeslaný, tak už tehdy měl klidnější usínání s tím, že o mladíka bude bojovat, aby si získal jeho srdce.

Zlatý chlapec se ráno proklínal za to, že nedošel do své nově zrekonstruované ložnice, a nechal tak svá záda trpět. Pro jeho potěšení ho ale nebolela hlava a celkově se cítil v pořádku.

Zmijozel se probudil po pár hodinách spánku, a ač ho nic nenutilo z postele, tak stejně vstal a s hrnkem kávy v ruce odeslal daný dopis, které jeho netrpělivé já napsalo za brzkých ranních hodin.

Harry by lhal, kdyby tvrdil, že nad napsáním dopisu též neuvažoval, protože restauraci opustil velmi rychle, ale nějak nechtěl psát jen, že děkuje za krásný večer.

Nakonec si ale stejně za stůl sednul a napsal, jak nezapomenutelné to s mužem bylo. Ještě než to stihnul vložit do obálky k němu dorazilo psaní jeho ctitele, kde mu Lucius též děkoval za krásný večer a zval ho na oběd, popřípadě snídani, jestli ji ještě nejedl.

Harrymu se na tváři rozzářil úsměv, a ani minutu neváhal nad odpovědí, že klidně už na snídani. Najednou se mu v hlavě ale rozsvítilo a jeho lucerna ozářila skvostný nápad, že se jen obleče a rovnou ho vyzvedne.