Pokračování
Mockrát děkuji za komentáře

Oba na místo dorazili dřív, takže o 6 už seděli uvnitř baru a měli objednáno s tím, že si vybrali degustační menu s několika položkami.

,,Měl jste pravdu, pane Pottere, je to příjemné," usmál se na svého společníka Zmijozel a sledoval, jak se mladíkovy rty též kroutí v nevinném úsměvu a na tvářích se objevuje ruměnec.

,,To jsem rád," odvětil sebejistě mladík, ač tak momentálně z vnějšku vůbec nepůsobil - vypadal spíše jako bezbranný mlok, ale uvnitř byl udatný lev.

Lucius ho nijak nepodceňoval, ale jeho jemná nervozita a rozpaky mu připadaly roztomilé.

Zanedlouho jim bylo doneseno na stůl 5 párů sklenic vína a 1 papír s popiskem.

,,Tak si přesedněte vedle mě, abychom na to viděli oba," navrhl Harry, kterému Malfoy přenechal leták, ale jemu to přišlo líto, a tak učinil kompromis.

,,Dobře tedy," souhlasil muž a přesunul si židli vedle svého společníka.

Ochutnali z první sklenice a zkoušeli hádat, jaký druh to je. Společně si to záhy přečetli a hodnotili své tipy. Tak to šlo další 4 sklenice a až tehdy se rozhodli, které si dají k večeři.

,,Za mě byla nejlepší 1, bílé a sladké," naznal Harry a poohlédl se po svém partnerovi. ,,Já preferuji červené, ale tohle víno mi přišlo velmi dobré, takže nejsem proti," souhlasil Lucius a objednal jim dle Nebelvírova názoru, a ještě těstoviny k na večeři.

Znal tuto restauraci, ač to Harrymu nepřiznal, a tak věděl, že když vidí číšníci dvojici, servírují těstoviny do velkého talíře a k tomu dávají pouze malé talířky, kdyby bylo potřeba si ku příkladu odložit vidličku.