Mnohokrát děkuji za komentáře Pokračování

Viděl ho odcházet a než se nadál, byl pryč. Druhý den se u něj v panství objevil skřítek, který sbalil všechny jeho věci a beze slova je odnesl neznámo kam.

Nechtěl za ním jít, protože by stále nevěděl, co by mu řekl. Čím usilovněji nad tím ale přemýšlel, tím spíš mu přišlo, že má v hlavě jen piliny.

Mladíka, co potkal v baru, od jejich poslední schůzky ani neviděl a zjistil, že ho ani nepostrádá. Ale doma mu chyběla ta pravá jiskřička života.

Postupem času si začínal uvědomovat, že to nebyl Harry, kdo se mu nevěnoval, ale že on je ten, co na rozdíl od něj nemá práci a je celý den v tahu.

Až po skoro týdenní absenci jeho přítomnosti mu teprve došlo, co vše mu Nebelvír do života přináší a co v něm má.

Zavolal si skřítka k sobě do pracovny. ,,Pán si přeje?" zeptalo se stvoření. ,,Kytici, velkou a -," muž vyskočil ze židle, ,,víš co? Já si tam zajdu sám," usmál se vítězoslavně Lucius, nandal si kabát a lusknutím prstů se přemístil do Londýna, kde koupil první kytici, která mu padla do oka.

S ní se pak vydal k domu po Siriusovi, kam věděl, že se Harry uchýlil. Teď nastal jediný problém s tím, jak se tam dostat. Doufal, že když se k němu přemístí přes krb, tak mu dovolí si s ním promluvit.

Zalezl proto do soukromí, které bylo kryto před očima mudlů, aby se přemístil do Malfoy Manor a odsud do domu na Grimmauldově náměstí.

,,Kdo tam?" zeptal se Nebelvír, když zjistil, že se k němu někdo snaží dostat přes krb. ,,Malfoy," odvětil sebevědomě a záhy dodal mírnějším tónem, ,,Lucius Malfoy."

,,Co tu chceš? Věci jsem si odnesl, takže ti to už může být jedno," odbyl ho, a po tom, co ho vpustil, mu nevěnoval ani pohled.

,,Omluvit se," řekl Zmijozel upřímně, poklekl na koleno a nastavil kytici rudých růží. ,,Až teď mi došlo, jak skvělý partner jsi, jak jsi loajální, trpělivý - vím, že to se mnou také není lehké," povídal Lucius a získal si Harryho pozornost.

Nebelvír bedlivě poslouchal každé slovo a netrvalo mu moc dlouho, než se konečně otočil a převzal si od něj květinu.

Při pohledu na ni se mu v očích zaleskly slzi a na tváři rozlil úsměv. ,,Pojď sem," vyzval klečícího muže, čímž mu dal jasně najevo, že bitvu o jeho srdce vyhrál.

,,Však tys mi těch 5 dní taky strašně chyběl," přiznal Harry, odložil dárek a nechal se vtáhnout do objetí.

,,Miluju tě," řekl Lucius a políbil svého přítele, ,, a omlouvám se, že mi to trvalo tak dlouho."

,,Já tebe," přitakal mladík a věnoval mu další vřelý polibek.