Děkuji za komentář
Pokračování

Když se pak Harry ráno probudil, nemohl skoro věřit vlastním očím - opravdu teď vedle něj spal Lucius Malfoy. Vinnou vína si mladý muž nebyl jist, zda je možné, že se včera večer líbal s tímto šarmantním Zmijozelem, jenž mu teď třímal po boku.

Přetočil se na stranu, aby na něj měl neomezený výhled. Blonďaté dlouhé vlasy lemovaly jeho bledý obličej, na kterém se rýsovalo několik vrásek. Šedé oči, které po něm mimo jiné zdědil i Draco, byly momentálně kryty víčky a ústa byla jemně pootevřena - skoro stvořena k polibku.

Nebelvír se ale raději vyhrabal co nejopatrněji z postele a jen v domácím oblečení, které na sebe v rychlosti navlékl, se vydal přes ulici do pekárny, aby jim koupil na snídani čerstvé pečivo. Cestou neodolal koši meruněk, takže vzal ještě pár jich.

To vše naservíroval s horkou kávou svému společníkovi až do postele.

,,Dobré ráno, Lu," zašveholil bystrozor a v zápětí odtáhnul závěsy. Malfoy neprotestoval a ochotně otevřel oči. ,,Dobré ráno i tobě," odvětil mu rozespale a po rozkoukání se vysunul do sedu.

Odjakživa byl ranní ptáče, ale večírky táhnoucí se dlouho do noci mu jeho iniciativu vždy kazily.

Dnes to ale nebyla dlouhá noční akce, ale nezvyklá přítomnost líbivé osoby, která ho nutila chtít spát i v době jeho nepřítomnosti.

,,Takhle krásně jsem se dlouho nevyspal," řekl pochvalně a zaznamenal vedle, na stolku, tác s jídlem.

Poslední pokračování zítra