Moc děkuji za komentáře
Pokračování

Přesně v 19:30 stál Lucius před divadlem, oděn v tmavě zeleném obleku s černě lesklou výšivkou. Harry dorazil na místo jen o minutu později, majíc na sobě čistě černé sako a kalhoty a pod tím bílou košili - jednoduché, elegantní a v jeho podání neodolatelně sexy.

,,Ahoj," pozdravil Nebelvír lehce nesměle svého společníka. ,,Ahoj, Harry," odvětil mu muž a jemně se usmál, aby dodal svému partnerovi na odvaze. Jemu se na tváři též rozzářil úsměv.

,,Tak jdeme?" navrhl Zmijozel a nabídl muži vedle sebe rámě. Harry byl příjemně překvapen nabídkou tak těsného kontaktu a s jemnou červení ve tváři ji přijal.

Divadlo bylo nad očekávání - Nebelvír se zprvu bál, že Luciuse odradí komediální žánr, ale řekl by, že je to bavilo oba a že se oba nasmáli.

,,Bylo to překvapivě dobré," naznal Malfoy po východu z budovy, maje Harryho po boku - opět zahánutého za ruce.

,,To jsem rád, že se ti to líbilo - přemýšlel jsem nad nějakým jiným žánrem, ale nevím, jestli jsi na operu nebo balet," odvětil mu mladík a znatelně se mu ulevilo.

,,Nechtěl bys zajít ještě někam na večeři?" navrhl záhy Harry, ,,vím, že už je pozdě-" rozmlouval se dál.

,,Rád si s tebou ještě někam zajdu. Je nádherná letní noc," usmál se na něj Lucius a sám navrhl restauraci, o níž věděl, že bude mít takto později otevřeno, ba míti terasu s výhledem na třpytkami poseté nebe.

Bystrozor souhlasil s výběrem lokálu - navíc dané místo nebylo ani daleko, takže tam mohli dojít pohodlně pěšky.

,,Miluju tyhle noční procházky," naznal do ticha Nebelvír. ,,Vážně?" zajímal se jeho společník, který byl nadšen, že už od divadla jsou propleteni rukama.

,,Celé město svítí, jsou prázdné silnice, ulice plné lidí. Nádhera."

Harry teď vůbec nedával pozor na cestu, ale kochal se výhledem na rozsvícený Londýn. Zmijozel zpomalil krok a též sledoval - ne sice město, ale tvář Nebelvíra, která zářila dětským nadšením.

,,Harry," oslovil ho měkce, aby si získal jeho pozornost. Ten se záhy zastavil, otočil a způsobil tak, že se jejich obličeje octly jen několik málo centimetrů od sebe.

,,Snad mi dovolíš udělat tohle," řekl a odhodlaně zrušil tu mezeru mezi nimi, líbaje ho na rty.

Nebelvír byl v sedmém nebi. Nikdy nezažil tak procítěný a přitom jemný polibek.

Když Zmijozel jeho rty opustil, měl chuť si na ně sáhnout - zda to bylo skutečné.

,,Děkuji," vypravil ze sebe Harry, jakmile lehce vstřebal zážitek z jejich prvního polibku.

,,Za co?" nechápavě odvětil muž, užívajíc si výhled na mladíkovu tvář s rumělcem vtisknutým na lících.

,,Za tohle," dodal a opětoval mu dotyk rtu na ret, proplétaje si s ním prsty.