Sirius Black

                                                                - Z pohledu Hermiony -

        Už několik dní chodím stím největším darebákem, který ve škole vůbec je... S Dracem Malfoyem. 

        Nedávno -když jsme byly v chroptící chýši - jsme slyšeli Siriuse Blacka! Zapomněli jsme to říct a tak jdu s Malfoyem za ředitelem. Díky Blackovi se venku potulují mozkomorové. 

        Cestou do ředitelny potkám Harryho. Musím se zeptat, protože i přesto, že mě Ron naštval si o něj dělám starosti.

        ,, Ahoj Harry, tak co...jak se máš?'' Začnu pozvolna.

        ,, Dobře Hermiono...''

        ,, A co-''

        ,, Ron?'' Věděl přesně proč jsem se sním zastavila na kus řeči. ,, No, teď na tom není zrovna nejlíp. Moc nevychází ven a nevím ani co sním je a se školou? Ani se raději neptej! Podle mě se nemůže vzpamatovat, že chodíš s Malfoyem!'' Nepochybně!

        ,, Díky Harry a co ty? Nevadí ti to?''

        ,, Je to tvůj život a tvoje rozhodnutí! Jako ... je to nepříjemný, ale přežít se to dá! Pořád jsi má kamarádka!'' Usmál se na mě, ale koutkem oka pohlédl na Draca, jako kdyby se bál, že udělal něco špatně, Potom odešel.

        Ťuk,Ťuk

        Zaklepali jsme a profesor Brumbál nám řekl, že můžeme vstoupit.

        ,, Dobrý den pane řediteli.'' Pozdravili jsme

        ,, Á, slečno Grangerová a pane Malfoy. Jak vidím, drby o vás to přesně vystihují.''

        ,, Prosím?'' Zeptal se Draco.

        ,, Povídá se, že chodíte pane Malfoy tady se slečnou Grangerovou'' To už si celá škola povídá, včetně ředitelů, že chodím s Dracem?

                                                                - Z pohledu Draca -     

        ,, Ano, je to pravda, ale nepřišli jsme kvůli tomu, abychom se pochlubili.'' 

        ,, Jistě pane Malfoy. Povězte, co potřebujete?''

        Přešlápl jsem na druhou nohu. ,, No nedávno jsem byl s Hermionou venku a i přes zákaz jsme šli k chroptící chýši...'' Čekal jsem, že na nás začne řvát. Přeci jen jsme tam neměli chodit. Když nic neřekl, pokračoval jsem. ,, a tam jsme zaslechli hlasy. Někdo tam mluvil se Siriusem Blackem.''

        ,, Víš to jistě Draco?''

        ,, Víme to jistě pane řediteli!'' Poznamenala Hermiona.

        ,, Dobře, samozřejmě to tam půjdeme prozkoumat!''

        ,, Děkujeme!''

        ,, Mimochodem!'' Zastavil nás ještě. ,, Jste šťastný?''

        ,, Proč bychom nebyly?'' Nechápal jsem.

        ,, Ale, jen se ptám!''

        ,, Jsme!'' Brumbál kývl hlavou. Nezdálo se mi to. Připadalo mi to, jako kdyby něco věděl. Něco co mi nevěděli! Jenže co? To byla otázka, ale mi neznali odpověď  a bylo by divný, kdyby jsme se zeptali.

        Na chodbě mi totéž řekla Hermiona:

        ,, Nezdá se ti, že něco zatajil?''

        ,, Ano...''

        ,, Proč se ptal,jestli jsme šťastný, vždyť to vidí! Co když se nám něco stane!'' Zděsila se.

        ,, Hermiono! Neboj! Budu stát při tobě za každých okolností!''

        ,, Ty mě vždycky uklidníš!'' Usála se mile.