23. Tajemství
,,Nevím, co s vámi, ale se mnou ten lektvar nic neudělal.." Řekne Harry svým přátelům s pocitem, že jdou vedle něho.
Otočil se za sebe a zjistil, že nikde nikdo.
,,Rone? Herm?" Zavolal, ale neslyšel nic, kromě škodolibého smíchu.
,,Kdyby jsi chvíli vnímal i někoho jiného, než sebe, tak by sis všiml, že ti dva zmizeli ruku v ruce na záchodky do druhého patra."
,,Ti dva? Ani náhodou, kdyby spolu něco měli, rozhodně by mi to řekli, my si říkáme všechno, víš?" Odpoví s úsměvem a pomalou chůzí se začne přibližovat k blonďatému Zmijozelovi.
,,Vy a říkat si všechno? Aspoň nekecej Potty." Zasměje se Draco a opře se zády o zeď, na kterou ho během chvilky Harry nalepil.
Nakloní se nad blonďákovi rty a zlehka se o ně otře.
,,Ty snad víš, co jim tajím?" Ušklíbne se, když Draco tiše zakňučí.
,,Třeba to, že se potají stýkáš s jedním Zmijozelem, kterému dáváš docela zabrat." Vydechne a rukama mu zajede do vlasů, za které si ho jedním tahem přitáhne blíž k sobě.
,,Pff, neříkej, že ti to vadí." Ušklíbne se Harry a zadívá se do modrých očí, které si tak zamiloval.
,,Nevadí, naopak, od té doby, co ho mám jsem ten nejšťastnější kluk na tomto světě.." Odpoví s úsměvem a konečně se vpije do rtů svého přítele.
,,Tohle mě nikdy neomrzí.."
Takový rychlý shit.
Ale i tak doufám, že se líbilo.
Lucc
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro