Enjoy!
Lucc❤

Hermiona nemohla spát. Strašně jí kručelo v břiše, měla hrozný hlad a to toho na večeři snědla dosti.
Poslední dobou byla nenažraná, že to nebylo ani možný.
A právě teď mířila v hluboké noci směrem do kuchyně, aby se mohla najíst a pak v klidu usnula.
Ale Hermiona to prostě neumí a tak se právě stalo to, že cestou potkala Mcgonagalovou a jí za zády stál taktéž polapený Draco Malfoy.
,,Slečna Gragerová?" Vydechne překvapeně, když se na sebe podívaly a Draco v ten moment zvedl pohled a víc, než překvapeně se na ní podíval.
,,Ehm.." jediné, co vyleze z Hermiony a o chvíli později už oba provinilci stojí u její katedry.
,,Nevím..nevím, zda to byla náhoda, nebo ne, ale oba dva dostáváte školní trest. Zítra v osm se dostavte do knihovny. A teď běžte." Promne si oči Minerva a bez dalších slov se oba provinilci vydají pryč.

Hermiona-
Bez dalších slov vyjdu ven, ale můj hlad mi nedá a já i tak pokračuji v cestě do kuchyně.
,,Kam jdeš? Kolej rozhodně nemáš tímhle směrem. " ozve se pobaveně za mnou.
,,Do kuchyně." Řeknu prostě a bez dalších slov pokračuji v cestě.
,,Tak Grangerový je jeden trest málo?" Ušklíbne se a jde vedle ní.
,,Spíš je Grangerová nenažrané prase, který večeře nestačila." Odpovím a odbočím k obrazu a polechtám hrušku.
Draco vejde za mnou dovnitř a podivně mlčí.
,,Kdo jsi a co jsi udělala s Hermionou?" Zeptá se pln překvapení, když se kolem nás nahrne kupa skřítků.
,,Slečno Grangerová! Co to bude dneska?" Ozve se jeden skřítek a Draco je naprosto zmaten.
,,Dneska? Ty sem chodíš pravidelně?"
Padne na lavici Draco, aby to rozdýchal.
,,Ano." Usměju se na něho, když dořeknu svojí objednávku.

Draco-
V noci jsem pak nemohl spát. Co se to s ní stalo? Co se stalo se mnou? Tak mě v noci zmátla. To, jak se chovala, bylo úplně jiné, než to, jak se chová, když je mezi ostatními. Co jsem měl tu možnost v si s ní povídat o všem možným, jsem si všiml jedné věci.
Byla jiná, než ostatní.
To, jak se smála, když jsem jí něco řekl..
Nekoukala na kalorie, nekoukala na to, co jí.  Prostě jedla a byla při tom úchvatná.
Nad čímto přemýšlím? Vydechnu vyděšeně a začnu si dávat jednu facku za druhou..

Knihovna 8:00 večer.
Blonďatý zmijozel a hnědovlasá Nebelvírka se potkali u vstupu do knihovny.
A to, co uviděli jim zastavilo dech.
Prázdný regály a na stolech hromady knih.
,,Neee! Tak tohle ne!" Vyhrkne Hermiona a najednou si vzpomene.
Proběhla zde přestavba a teď se všechny knihy musí vrátit zpět.

Draco-
Hermiona naprosto zbledla. Snad ještě více se jí rozježily vlasy a její kůže byla bílá jako smrt.
,,To nemůžeme stihnout." Vydechne, ale statečně zamíří dovnitř a vezme do ruky první knihu, která jí padla pod ruku.
Bylo na ní vidět, jak toho moc v noci nenaspala a jak je unavená.
Mezi námi to bylo jiné.
Spolupracovali jsme jako pár.
Hermiona projela knihu a ukazovala mi, kam ji dát.
Po chvíli už byly asi tři stoly hotové a dalších před námi.
,,Herm? Kam jsi říkala že patří tahle kniha?" Přijdu k ní, s pohledem stále na knize.
Až, když mi nepřišla žádná odpověď se na ní podívám a musím se usmát.
Usnula.
Lehce jí odhrnu pramen z obličeje a nevím..nevím proč, ale lehce jí políbím do vlasů.
Pousmála se.
Ale konec rozjímání..  je na čase to dodělat....
Blížila se pátá hodina ranní a já vyčerpaně do regálu vložil poslední knihu.
Posadím se vedle ní a lehce jí pohladím po tváři...

Hermiona-
Ach nee, zase hlad. Povzdechnu si potichu a chvíli jen tak ležím a užívám si klid, když si uvědomím, v jaké pozici to ležím.
Chci otevřít oči, když náhle ucítím lehký a velice příjemný dotek na mé tváři.
,,Hermi, vstávej." Vydechne potichu čísi hlas a já sebou polekaně cuknu.
Draco?
Otevřu oči a rychle a plna paniky se začnu rozhlížet kolem.
Já usnula!
Emm..kde jsou knihy?
S otazníkama v očích se podívám na unaveného Draca a v ten moment mi to dojde.
,,Proč jsi mě nevzbudil?"
,,Protože jsem chtěl, aby sis odpočinula. Vím, kolik jsi toho naspala minulou noc a nechtěl jsem tě rušit. Ale neboj, je to hotové a můžeme jít na kolej."
Řekne a já si uvědomím, že to znamená jít od něho. A to nevím proč..se mi nechtělo.
,,Chce se ti dnes spát na pokoji?" Zeptám se a tváře mi zlehka zrudnou.
,,Ne. Nechce se mi od tebe. Ale nevím proč. Ty..byla jsi z pro mě neznámého důvodu strašně kouzelná, jak jsi spala a já..já tě chci poznat lépe Mio." Vydechne a i jeho tváře zlehka zrůžoví.
,,Tak pojď.." usměju se, chytnu ho za ruku a...

Draco-
Vejdeme dovnitř a já nemám slov. Místnost vytvořená pro dva.
Obrovská postel, nádherný nábytek a stůl..na něm hromada jídla?
Pobaveně se na Miu podívám.
,,Ehm..já mám tak trochu hlad..." vydechne a já nad tím pobaveně pokroutím hlavou.
Nikdo není jako ona.
Nikdo ani nebude jako ona.
Ona je vyjímečná, je svá.
A já udělám všechno, abych získal její srdce.
I kdyby to mělo začít pouhým přátelstvím, tak se postarám o to, aby tahle nenažraná, úžasná vševědka z mého života nikdy nezmizela.

Kéž by Draco věděl, že Hermiona myslela na to samé..

Tak..snad se líbilo.
Zítra během dne vyjdou části, které jsem nevydala. ❤
Tak zase zítra!
Lucc❤