Ahoj všichni! ❤
Ano, asi tušíte, že napíšu, že je tohle kapitola navíc...tušíte správně! :D Je tu kapitola navíc z toho důvodu, že mám dnes narozeniny!!! 🎉🎊❤ Chtěla jsem to udělat takové tematické i tady na Wattpadu a tak tu máte kapitolu! ;)

Užijte si jí!!!❤❤❤

••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

Hermiona

Ginny byla ještě trochu zklamaná z Deanova chování, ale zvládala ukončení jejich vztahu celkem v pohodě. V tomhle jsem ji obdivovala. Má kamarádka teď trávila všechen čas u Weasleyových a snažila se stále pomáhat své mamce s domácími pracemi. Paní Weasleyová z ní byla už úplně unavená. Neustále nadávala na to, že Ginny chvíli neposedí a tím pádem od ní není ani na malou chvilku pokoj. Když jsem se Ginny zeptala, co jí to tak najednou popadlo, odpověď zněla:

,,Úplně vypustím z hlavy přebytečné myšlenky tím, že se snažím něco dělat. Kdybych seděla doma na zadku, tak akorát z toho všeho zešílím, chápeš? Pořád bych o Deanovi přemýšlela, ale tím že se zabavuji, tak se tak neděje." vysvětlovala a já jen přikyvovala. V tomhle byla vážně silná a nenechala se tím jen tak vyvést z míry.

Konala se další schůze ohledně Albuse a všichni se ptali na Deana. Podívala jsem se na Ginny a ta jen z unaveným povzdechem kývla.

,,Dean se téhle komplikace ohledně Ala účastnit nebude." snažila jsem se vysvětlit bez podrobnějších detailů. Všichni mi věnovali nechápavý pohled, kromě Rona. Ten se díval spíš naštvaně a zatínal pěsti tak moc, až mu zbělaly klouby.

,,Důvod?" procedil můj zrzavý kamarád mezi zuby otázku.

,,Je to zbabělec Rone, to je ten důvod! Bojí se o svůj život. Taky proto s ním už nejsem." vyklopila Ginny vše svému bratrovi pod vlastním náporem vzteku.

,,Já ho zabiju!" vykřikl Ron a postavil se, načež ho jeho přítelkyně pohotově stáhla zpět a pohladila jej konejšivě po rameni. Věděla jsem, že Ron bývá hrozný nervák, a tak jsem nějak tak od něj takovou reakci očekávala. Na druhou stranu to bylo od něj vlastně hezké. Prokazoval tím akorát to, jak moc má svou mladší sestru rád.

,,Taky nejsem z toho nadšená, že se tak zachoval Rone, ale s tím se hold už nic nedá dělat." snažila jsem se ho taky uklidnit.

,,Rone, my ho nepotřebujeme k tomu, abychom zachránili Ala. Zvládneme to spolu i takhle. Ubyl nám jen jeden člověk. Zase tak velký rozdíl to v počtu není." ozvala se Ginny a Ron, i přes to, že jeho tvář byla ještě lehce zbarvena do červena, přikývl.

,,Vlastně se počet vůbec nemění." dolehl k nám něčí hlas a pak se objevil člověk, kterému patřil...George. Na mé tváři se objevil lehký úsměv. ,,To si jako vážně myslíte, že se nezapojím? No tak to ani náhodou! Jdu do toho s vámi!" řekl nadšeně a všichni vypadali potěšeně.

,,Tak to máme radost, Georgi." ozval se pan Weasley.

,,Tak přejdeme k tomu, proč jsme vás znovu svolali." začal Harry a přítomní kouzelníci mu věnovali pozornost. ,,Je načase zajít pro relikvie smrti. Každý z nás by vyrazil někam jinam." vysvětlil Harry a paní Weasleyová se zamračila.

,,Je nutné, aby více lidí šlo na jedno místo vyzvednout plášť nebo bezovou hůlku?" zeptala se.

,,Je to nezbytné." odpověděla za Harryho Minerva McGonagallová. ,,Chápu pana Pottera, proč by to tak mělo být. Pan Potter se obává toho, že když by byl vyslán jen jeden, tak by se taky už nemusel vrátit. Kdo ví, jestli už náhodou někteří Smrtijedi o tomhle celém problému s tím malým nevědí?" řekla pohotově profesorka.

,,Přesně. Je potřeba, aby šlo více lidí, kdyby byl někdo napaden. Mohou být v přesile." dovysvětlil Harry a pak zavládlo na malou chvíli ticho.

,,Tak nás rozdělte." navrhl Kingsley a já se ujala slova:

,,No dobrá. Půjdeš se mnou Kingsley, znáš ministerstvo jako své boty. V případě nouze pro tebe tudíž nebude takový problém se tam zorientovat. Harry, ty bys měl jít do Zapovězeného lesa. Ty jsi tam byl s tím kamenem. Ty víš, kde jsi tam přesně byl." zakončila jsem a čekala, že Harry bude pokračovat.

,,To je pravda, Hermiono. Půjdu tam a vezmu si s sebou třeba George a Ginny. Budou mi krýt záda." podal svůj návrh a zmínění kouzelníci přikývli.

,,Já s Katelyn můžeme jít k tobě do bytu a vzít plášť. Znám to tam, nebude to tak těžké." prohlásil Ron.

,,Je třeba, aby někdo chránil Albuse, kdyby sem dorazili Smrtijedi. Zůstane tu tedy paní Weasleyová, pan Weasley a profesorka McGonagallová." řekla jsem a tím pádem jsme byli všichni rozřazeni. Za pár minut jsme se vydali na cestu. Doufala jsem, že se vše obejde bez problémů.

Harry

Přemístil jsem se s Ginny a Georgem k Zapovězenému lesu. Bylo to pro mě velmi silné, když jsem znovu spatřil Bradavice. Tak dlouho jsem tu nebyl. Vydali jsme se směrem do hlubokého lesa a za chvíli jsme kráčeli v absolutní tmě. Vybavil jsem si, jak jsem zde byl úplně poprvé. Školní trest s Dracem Malfoyem nebyla úplně příjemná záležitost. Jak na tom vlastně Malfoy je? Buď byl odsouzen k pobytu v Azkabanu a nebo byl nakonec zproštěn viny. O jeho osudu vlastně rozhodovala Hermiona. Bylo taky možné, že by mohl být v té skupince Smrtijedů, co se chystá napadnout Ala...ale moc jsem tomu tedy nevěřil.

,,Jsme tady." promluvil jsem tiše na Ginny a George, když jsme se ocitli na menším plácku.

,,To bude ještě sranda." prohodil George při pohledu na zem.

,,Když jsem říkala, že se budu plazit po čtyřech, tak jsem to myslela vážně." prohlásila Ginny s odhodláním v hlase a už už se chtěla sehnout k zemi, když v tom za námi cosi křuplo.

,,Hůlky." zašeptal jsem a všichni tři jsme pozvedli své hůlky. Došlo nám, že tu nejsme sami. Zvuk jsme slyšeli od jednoho stromu. Pomalu a potichu jsem přistupoval stále blíž a blíž. Když jsem se dostal za strom, vylekal jsem tím toho, kdo nás špehoval. Vydalo to ze sebe zapištění a spadlo to na zem.

,,Winky?" Ano, byla to ona. Skřítka v modrých šatech se zvedla ze země a oklepávala ze sebe roztřeseně hlínu.

,,Harry Potter, ale jak je to možné?!" podivila se Winky.

,,Prostě to tak je." ozvala se za mnou Ginny a přátelsky se na skřítku usmála.

,,Omluvte mi mou drzost, paní. Winky se neměla ptát." omluvila se Winky. Čekal jsem, že se začne trestat, ale neudělala to. Zřejmě ji došlo, že už to dělat nemusí, když žádného pána nemá.

,,V pořádku Winky ale...Co tu vlastně děláš?" optal jsem se a skřítka zvedla ze země prázdný košík.

,,Winky sem chodí na ruměnec krásný. Sbírá ho do košíku." vysvětlila.

,,Poslyš, chodíváš sem často?" napadlo mě se jí zeptat. Co když tu někdy někoho viděla a ten dotyčný tu třeba hledal kámen vzkříšení. Třeba věděl o tom, že kámen vzkříšení je tady. Nevím, jak by to bylo možné, ale sám jsem věděl, že v tomhle světě je možné opravdu cokoliv.

,,Winky sem chodí každý den a to už pět let. A nejen na ruměnec, ale i na jiné rostliny." odpověděla nadšeně.

,,Nevšimla sis tady náhodou někdy někoho? Nehledal tu něco?" vyzvídal jsem dál. Winky nastražila uši a pak se zadívala na své ruce.

,,Do lesa nikdo moc často nechodí. Jen jednou jedinkrát jsem tu potkala člověka a ano, hledal tu něco. Byl tu tři dny po sobě a pak se tu už nikdy neukázal." řekla skřítka a já začínal doufat. Otočil jsem se na své dva kamarády, kteří vypadali stejně dychtivě jako já.

,,Jak ten člověk vypadal, Winky?" zkusila se zeptat Ginny. Winky se na malou chvíli zamyslela a pak se zhluboka nadechla.

,,Byl to hubený muž. Měl dlouhé zacuchané vlasy. Oblečení měl zvláštní. Starý kabát, vysoké boty a...No ovšem!...Kolem krku měl šálu. Bylo to divné. Vypadala spíš jako holčičí...fialová." popsala nám Winky podrobně danou osobu, až mě překvapilo, kolik detailů si pamatovala. Po jejím vyprávění ve mě hrklo. Došlo mi, kdo to je.

,,Ty víš, kdo to je Harry?" zeptal se George okamžitě a já se k němu otočil čelem.

,,Fialová šála...jednu takovou měla Hermiona, když jsme pátrali po viteálech. Jsem si víc než jistý, kdo to je. Hned se mi u toho popisu vybavili lapkové a Malfoy Manor. Ten člověk nemůže být nikdo jiný než Prašivec."

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

Názory? :)
Doufám, že se kapitola líbila! ;) ❤

Jsem trdlo, ještě jsem ani nepoděkovala za 2 K přečtení!!!❤❤❤
Neskutečně moc vám děkuji za takové číslo!!!❤❤❤❤❤

Vaše Helen ❤