Hermiona

,,Škoda, že jsme nic nenašli." zaklela jsem, když jsem s Ginny vycházela z knihovny.

,,Byla by moc velká náhoda, kdybychom našli řešení celé té situace hned na první dobrou." prohlásila Ginny. Když jsme překročili hranice Bradavických pozemků přemístili jsme se k Doupěti. Tam jsem si převzala Ala a všimla si, že se Ginny chystá přemístit domů.

,,Ty už jdeš domů?" zeptala jsem se jí a ona se zasekla.

,,No ano. Proč?" zjišťovala.

,,Myslela jsem si, jestli by ses nechtěla u mě na chvíli stavit. Pomohlo by mi si s někým popovídat. Obzvlášt teď v téhle situaci." vysvětlila jsem a ona se chápavě usmála.

,,Tak jo, půjdu na chvíli k tobě. Ale opravdu jen na chvíli, protože Dean jinak bude vyvádět, kde jsem tak dlouho." zasmála se. Přemístili jsme se tedy k mému bytu a já šla uložit Albuse do postele. Ta návštěva u Weasleyových ho vždy tak znavila. ,,Spí?" vyzvídala Ginny hned jak jsem za sebou zavřela dveře od jeho pokoje.

,,Jako andílek." řekla jsem s lehkým úsměvem a šla směrem ke kuchyňskému stolu, kde seděla Ginny. Rozhodla jsem se nám uvařit kávu a tak jsem nechala vařit vodu a přisedla si k Ginny.

,,Něco jsem tu během té chvíle objevila." informovala mě má kamarádka a pozvedla obálku s dopisem od Frederica.

,,Ty jedna! Tobě aby něco neuniklo." pokárala jsem ji na oko a vytrhla jí obálku z ruky.

,,To tedy ne! Uniklo mi od koho ten dopis je. Nestihla jsem se podívat." bránila se a já potřásla hlavou. Dovařila se voda a tak jsem dodělala kávu a přisedla si k Ginny zpět se dvěma hrnky. ,,Tak od koho tedy je?" zeptala se zaujatě Ginny a napila se ze svého hrnku.

,,Je od...Frederica." řekla jsem a ona na mě vykulila oči.

,,Ten dopis není otevřený. Ty jsi ho ještě nečetla?" zeptala se nevěřícně.

,,Ne a popravdě ani nevím, proč bych měla." řekla jsem věcně a Ginny se zamračila.

,,No, nemusíš být taková. Vždyť ti jen napsal dopis." namítla Ginny, ale já se do toho vložila.

,,Jo jasně. Jen mi napsal dopis a jen se ke mně trochu víc má." řekla jsem naštvaně a Ginny se zatvářila nejistě.

,,Proč ti to tak vadí? Nemusí ti psát hned milostná vyznání." oponovala mi.

,,Ginny a co by tam jiného u Merlina asi mělo stát v tom dopisu? ,,Ahoj Hermiono, potřebuji s Tebou vyřešit pár pracovních záležitostí jako ministr s ministryní." řekla jsem to první, co mě napadlo.

,,A co když to tam je? No, je jen jediný způsob, jak to zjistit." řekla a vzala ze stolu dopis.

,,Ne, Ginny! Vrať mi to!" vyjekla jsem a ona se vítězně usmála.

,,Dozvíme se pravdu jenom tehdy, když ten dopis otevřeme." řekla a já se rozzuřila.

,,Ginevro Molly Weasleyová, jestli mi okamžitě nevrátíš ten dopis, tak přísahám Merlinovi, že vezmu zub Baziliška a provrtám ti s ním hlavu!" řekla jsem nasupeně, ale ona se tvářila jako bych jí popřála vše nejlepší k narozeninám.

,,Víš, že na mě výhrůžky neplatí." připomněla mi Ginny a já to vzdala. Opřela jsem se o opěradlo židle a ona se zasmála.

,,Otevři ho." pobídla mě a hodila mi dopis na stůl.

,,Když mě se nechce." odporovala jsem. Nechtělo se mi řešit Frederica zrovna teď, když mou mysl zasypávaly starosti ohledně osudu mého malého syna.

,,Co se ti stane? Ten dopis není rudě červený, takže to není žádný Hulák." ptala se mě Ginny.

,,Měla bych jako ministryně kouzel zavést nové pravidlo, že se milostné vzkazy budou balit do růžových obálek." přemýšlela jsem nahlas.

,,Jo a všichni si budou myslet, že to máš od Umbridgeové. Tak šup, otevři to!" pobídla mě a já s protočením očí nakonec obálku otevřela.

Nejdražší Hermiono,
moc rád bych Tě pozval na každoroční ples, který se koná na francouzském ministerstvu kouzel. U dopisu je přiložena pozvánka. Vím, že jsem možná nezačal nejlépe a že možná ani nepřijdeš, ale moc rád bych Tě znovu viděl a i všichni ostatní. Jsi přeci jen anglická ministryně a tak bys tam chybět neměla. Pokud se tam objevíš, bude ten ples alespoň za něco stát.

Tvůj Frederic

Četla jsem celou dobu dopis nahlas. Ginny tam seděla s otevřenou pusou a rychle zamrkala.

,,Páni." vydechla po chvíli a já odhodila dopis stranou.

,,Nepřichází v úvahu, abych tam šla." řekla jsem, když jsem se vzpamatovala.

,,PROČ?!" vyjekla Ginny. Asi to nedokázala pochopit.

,,Ach Ginny. Je to pro Frederica jedinečná příležitost, jak mě lapit do svých spárů a já se tam dostat nechci. Navíc, ples je ta poslední věc, která mě teď zajímá. Můj syn je stokrát důležitější." objasňovala jsem.

,,Netvrdím, že ples je ta nejpodstatnější věc. Jen mi přišlo, že by ses po dlouhé době uvolnila a odprostila se alespoň na chvíli od všech starostí." namítla Ginny a já se nad tím zamyslela...Ne! Ať je to jak chce, tak na ten ples nepůjdu.

,,Na ten ples jít nehodlám, Ginny. Už jsem se rozhodla." uzavřela jsem to a má kamarádka si posmutněle povzdechla.

,,Ale Hermiono! Vždyť by to bylo úžasné! Tancovat, popíjet šampaňské, smát se." přesvědčovala mě dál.

,,Ginny, to by tedy úžasné opravdu nebylo! Víš, že miluji tanec a to je ten problém!" řekla jsem nešťastně a Ginny vypadala, že teď už tomu ale vůbec nerozumí.

,,Co?" zeptala se a já si povzdechla.

,,Ginny, Ginny, Ginny...Pamatuješ, když jsem tancovala s Harrym? Nebo s Viktorem Krumem? Vznášela jsem se a připadala jsem si jako zamilovaná princezna." vzpomínala jsem a Ginny to stále nechápala.

,,Vždyť to je na tom právě dobře, ne?" zeptala se.

,,To právě není! Jediným tancem s Fredericem by si mě omotal kolem prstu. Když tančím jsem jako v sedmém nebi." vysvětlila jsem.

,,Ale nemůžeš to přeci takhle..."

,,PROSTĚ NE!" přerušila jsem ji a ona se zasekla. Tvářila se vyděšeně ptom, co jsem na ní zvýšila hlas. ,,Ginny já...Nechci si nic začínat s žádným mužem. Já...já se z té Harryho smrti ještě nevzpamatovala a tak lehce to nepřejdu. Tak lehce ho nepodvedu. Ne. Budu mu věrná." prohlásila jsem a Ginny na mě jen nečinně hleděla.

,,Věrnost? To je to na co dbáš?" zeptala se mě a já pozvedla nevěřícně obočí.

,,A na co jiného? Víš, kdysi jsem si s jedním mužem povídala o tom, že věrnost je jedna z nejkrásnějších věcí, co znám. Ovšem málokdo ji opravdu nosí v srdci. Ten muž mi to potvrdil a od té doby jsme to považovali za jednu z nejpodstatnějších věcí v životě. Když už tu ten muž není, tak budu ctít to, co jsme si tenkrát řekli." dopověděla jsem a Ginny najednou vypadala mírně provinile.

,,Promiň mi to. Motám se ti do tvého života. Je jen na tobě, jak s tím naložíš." řekla a já vstala, stoupla si za její židli a položila jí ruku na rameno.

,,Já vím, že jsi to myslela dobře. Chceš abych byla šťastná a tak mi říkáš, abych se nebála skočit po hlavě do nového vztahu. Jenže já nemohu. Udělám to, až to přebolí. Ano, bude to dlouho trvat, ale to si radši pár let počkám než být znovu nešťastná." ukončila jsem to a ona chápavě přikývla.

,,Takže na ples nepůjdeš." smířila se s tím a já si sedla zpět na své místo.

,,Ne, nepůjdu." řekla jsem rozhodně. Pak jsme spolu prodiskutovali jiné věci, hlavně abychom se nevrátili zpět k tématu ples, Frederic a vše, co se toho týkalo. Co se totiž plesu týkalo, tak jsem trvala na svém prvním slově. Za žádnou cenu tam nepůjdu.

No, co si o tom myslíte? :)
Měla by tam Hermiona jít nebo ne? A proč? :D
Napište mi vaše odpovědi!!!❤❤❤
Budu ráda i za hlasy!!!❤❤❤

Vaše Helen ❤