Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

57.

//Pohled Harley//

Po tom přesunu mě strašně třeštila hlava a byla jsem utahaná.  I když jsem se hrozně moc chtěla projít po Gothamu , městě co které mi tak moc chybělo ,rozhodla jsem se raději zůstat doma. Jokey zase někam zmizla ( Jako by nemohla být aspoň jednou doma s námi) A jelikož to zmohlo i Pana J nechtělo se mu shromažďovat jeho 'holčičky' (jak s oblibou svým gorilám říká ) aby jsme něco přepadli ,takže shrnu to:  Vykašlali jsme se na to.

Pan J už střádal plány na nějaké přepadení a já se šla naložit do vany. Asi hodinu jsem ležela ve vaně a pak voda vychladla a já vylezla. Prohlížela jsem si sebe v zrcadla. Můj obličej měl nezvyklou barvu. Nezvykle nezdravou. Až moc. Vzala jsem žíňku a začala si jí dřít obličej v domnění ,že to je jen barva a jde smýt. Vydřela jsem kůži do krve. Nic pořád byla stejně ..živá.

Do očí se mi nahrnuly slzy a bouchla jsem do zrcadla pěstí. Roztříštilo se na million kousíčků ,které mi poseli obličej ,ruce a část hrudníku. Větší střepy roztrhli moji černou košilku. Poklesla jsem na zem do změti střepů ,vody a krve. Opřela jsem se o stěnu a prohrábla si vlasy. Chytila jsem jeden větší střep do ruky a podívala se na sebe do odrazu. Oddechla jsem si a začala se smát. Byla to jen nějaká podivná halucinace. Moje pleť má krásně bělavou a zdravou barvu.

Najednou se dveře koupelny rozrazily a do místnosti vběhl Joker. Neměl košili jen jeho tepláky s nápisem Arkham. Občas mi připadá ,že je nosí furt. Beze slova si ke mně klekl zatím co já jsem se pořád pochechtávala. Přiblížil se obličejem k tomu mému. ,,Řízni mě" Přerušila jsem ticho v moment kdy se skoro otřel rty o ty mé a podala mu do ruky střep. ,,Proč? Provedla jsi něco ty zlobidlo ? " Zeptal se se smíchem ,,Mno... Rozjebala jsem zrcadlo ,ale.. Mám od tebe moc jizev a já chci mít na jednu nějakou hezkou vzpomínku."

Jeho oči se začali vpíjet do těch mých a já ani nezaznamenala střep zařezávající se do mé kůže. Usmála jsem se ,,Děkuju " Šeptla jsem a políbila ho. Svalili jsme se do střepů přičemž se moje košilka proměnila jen v cáry látky ,ale čert s tím. Jediné na čem mi  záleží jsou chvíle s Jokerem. Všechny nejen tyhle výbuchy vášně . Každá chvíle s ním je dar.

Pokračování příště.....

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro