„Možná bychom měli tu kouli donést Trelawneyové," řekl Harry a díval se na věšteckou kouli, kterou Hermiona shodila.

„Já už se tam nevracím! Hele Harry, jestli ta bláznivá ženská nenechá postavit výtah do té její pitomé učebny, slibuji, že na tu hodinu přestanu chodit!" protestoval Ron a Harry zvedl kouli.

„Tak na mě počkej ve společenské místnosti," řekl Harry a otočil se.

„Nechceš půjčit horolezeckou výstroj?" zeptal se Ron a polkl při pohledu na schodiště.

„Já to nějak zvládnu, hned jsem tady," Harry se otočil a dřív než stihl Ron cokoliv namítnout, vydal se nahoru.

„No. Dobře. Tohle. Nebyl. Dobrý. Nápad," vydechl Harry, když se doslova doplazil až navrch věže, vytáhl vlaječku s erbem Nebelvíru a chtěl ji zarazit do země jako dobité území. Postavil se a zaklepal na dveře. Pomalu otevřel a vešel dovnitř, ale Trelawneyová nikde nebyla. ,,Prej Rone hned jsem tam! jak mě mohla napadnout taková debilní věc? hned! Vždyť jsme tu šplhal tak měsíc!"

„Paní profesorko, přinesl jsem vám vaší kouli," křikl Harry a postavil kouli mezi ostatní do regálu, když zahlédl profesorku sedět před jedním stolkem, „paní profesorko, je vám dobře?" zeptal se Harry a přišel k ní blíž.

„Ten jehož jméno nesmíme vyslovit se vrátí!" vykřikla profesorka a podivně se nakláněla.

„Hele, to jsem jenom já a vrátil jsem se kvůli té kouli, ale klidně můžete moje jméno vyslovit"

„Společník pána zla bude dnes večer osvobozen!" pokračovala a Harry si sedl.

„Bude osvobozen? Mluvíte o Hermioně?"

„Najde svého pána a spojí své síly! Ahhhh," dokončila a náhle jakoby procitla, „potřeboval jste něco pane Pottere?"

„N-ne, paní profesorko právě jste něco zvláštního říkala. Teda ne že byste obvykle říkala něco normálního, ale tohle byl větší nesmysl než to, že mě ve čtvrtek srazí tráva a já zemřu následným pádem na zemské jádro, což jste mi předpověděla ve čtvrtek,"

„A co jsem říkala?"

„Předpověděla jste, že přijdu, což nebylo zrovna dvakrát těžké, když jsem půl hodiny funěl na schodech, jednou uklouzl a dost hlasitě spadl o pár pater níž a když jsem tu vyšplhal zpíval jsem si hymnu Anglie. A i kdyby jste přeslechla všechno tohle, klepal jsem a po zaklepání obvykle někdo přijde. Následně jste předpověděla minulost, jelikož jste řekla, že se Hermiona osvobodí od tohodle předmětu. Ovšem ta poslední část byla fajn, prý spojím síly s Hermionou. Určitě spolu napíšeme ten úkol pro Snapea!"

,,Pane Pottere, domnívám se, že se věštba týkala něčeho jiného," řekla vážně Trelawneyová a Harryho úsměv povadl.

,,Paní profesorko, jen naprostý neznabudouctnost by mi předpověděl, že budu dělat úkol pro Snapea! Je to snad ta největší pitomost, co jste řekla! Ale nebojte, vaší věštbu řeknu panovi profesorovi, třeba se budu těšit. Nemohla byste ještě předpovědět něco ve smyslu, že konečně umíchám správný lektvar? Víte ona by ta vidina Snapea docela dost potěšila,"

"Pane Pottere-"

,,Omlouvám se, už musím sbohem!" křikl Harry a ještě se otočil, než za sebou zavřel dveře, ,,nechcete předpovědět, že půjdu po schodech dolů?"

,,Pane Pottere-"

,,Tak nic, škoda, nashledanou !"