Ten obrázek v médiích je skvělý. :3

Věnováno KarolnaJaroov ♥♥

🐈▪🎮

Byly to teprve dva měsíce, co se Tetsurou s Kenmou dali dohromady. Kenma zkousl všechnu svou hrdost a vyznal se mu. Kuroo to samožřejmě přijal. Ale už teď měli problémy. Ne ze strany Kurooa, ale Kenma moc nejevil zájem o romantické věci. Kuroo to toleroval, protože ho znal a věděl, že jiný už asi nebude. Avšak ostatní kolem, co o nich dvou veděli na to měli svůj názor. A Kuroo těm řečím začínal pomalu věřit.

,,Máš vůbec jistotu, že tě taky miluje? Vždyť ho zajímají jen hry,“ řekl váhavě Bokuto svému příteli.

,,Hry asi nikdy nepřekonám,“ zasmál se smířeně Kuroo. Tušil, kam tohle vede. Nechtěl poslouchat další řeči o pochybnostech ostatních. Věřil, že ho Kenma má rád.

,,Neměl by ses takto smiřovat. Akaashi je taky takový studený psí čumák, ale občas i sám přijde a chce jen pomazlit nebo ode mě slyšel nějaké ty sladké slovíčka. Kenma tě jen odbývá,“ dodal Bokuto. Napil se coly.

Kuroo si povzdechl. Bokuto a všichni ostatní měli pravdu. A mohl si lhát jak chtěl. Kozume se opravdu nechoval jako přítel. Snažil se si nalhat, že se třeba jenom stydí, ale to by se aspoň nechal mazlit. On ho prachsprostě odbýval. Zamračil se sám nad sebou. Že já se tak snažím.

,,Možná máte pravdu. Miluju ho. Tak moc, ale on je prostě on. Bojím se ho i dotknout,“ přiznal. Položil si hlavu na stůl.

,,Tak jsem to měl s Keijim taky. Ale on aspoň jeví zájem. Co si tak zkusit, jestli o tebe Kenma jako o přítele stojí?“ navrhl s úšklebkem Bokuto. ,,Keiji nám pomůže.“

,,Cože?“ zeptal se zoufale. ,,Bojím se, co z tebe vypadne. Ať už to je cokoliv, tak Akaashi nás pošle někam. “

,,Ne ne! Není to nic hrozného. Bude se ti hodit tvůj fanclub. Schválně, jestli bude Kozume žárlit, když se budeš bavit s holkama, co po tobě jedou, " zazubil se. V očích mu jiskřilo. Podle něj to byl dokonalý plán.

,,Donutit ho žárlit?“ řekl Kuroo. Tohle znělo zajímavě. Velmi. Bokuto začal kývat hlavou. ,,Fajn. Aspoň uvidím, jestli to má cenu,“ povzdechl si.

,,Stejně by ses s ním nerozešel, ale možná se přestaneš tak snažit. A budeš chodit ven se mnou,“ dodal dotčeně Bokuto. Pak se začal smát. Všiml si zamračeného pohledu Kurooa. ,,Žertuju. Ale úplně na mě kašleš.“

,,Jdi do řiti, blbečku,“ zasmál se Kuroo a bouchl ho do ramene.

Ještě ten večer, jak Tetsurou dorazil domů napsal Kenmovi. Zkusil se ho zeptat na venek a pak jen napsal, že mu přeje sladké sny. Jak tušil. Neodepsal. Jenom hodil zobrazeno.

Povzdechl si. Nechtěl to dělat, ale za pokus nic nedal. Otevřel konverzaci s jednou druhačkou, kterou doučuje chemii. Ta holčina byla docela fajn a relativně normální, a byl si jistý, že mu pomůže bez jakékoliv újmy na jejím zdraví.

Domluvil si s ní venek na onen den. Všechno jí vysvětlil v jedné hlasovce. Velmi hekticky, ale ona to přece jen pochopila. Spokojeně šel spát.

* * *

Kenma vylezl z domu. Byl pátek a to znamenalo přežít sedm hodin ve škole, a potom ho čekalo volno. Volno k hraní her. Povzdechl si a obul se. Kuroo už určitě čekal za dveřmi. Jaké to bylo překvapení, když před domem nikdo nebyl. Zamrkal.

Vytáhl z tašky mobil a najel na konverzaci s Kurooem. Ani dobré ráno? Pocítil osten nervozity. Vždycky mu psal a čekal na něho. Ale dnes nic. Dokonce přemýšlel, že se mu možná něco stalo. Zatřásl hlavou. Šel do školy tedy sám.

Avšak uklidnil se, když ho uviděl před školou s klukama z jeho třídy. Kuroo se otočil a střetli se pohledy. Kenma čekal, že přijde a jako vždycky mu věnuje polibek na tvář. Avšak Kuroo jen zvedl ruku na pozdrav a šel dovnitř spolu s ostatními.

Nemohl uvěřit, že ho dnes tak odbyl. Kuroo byl vždycky jak lísavý kocour. Ale dnes nic. A nelíbilo se mu to. Doufal, že aspoň ze školy půjdou spolu.

Kenma ho nenápadně sledoval každou přestávku. Bavil se s tou holkou. Byla to jeho spolužačka. Věděl, že ji doučuje, ale nikdy se nebavili nějak moc. Ona nebyla moc přátelský typ. Proto nechápal, že s ní trávil čas místo s ním.

,,Kuroo tě dnes úplně odbyl, co?“

Kenma úlekem nadskočil. Otočil se na Yakua. Třeťák důležitě stál a koukal na černovlasého. Kenma jen odvrátil pohled a kývl.

,,Přiznej se, vadí ti to?“ řekl pobaveně Yaku.

,,Možná,“ pronesl tiše Kenma.

,,Kuroo jde s ní dnes ven. Psal tobě, ale tys mu hodil zobrazeno. Čekal to, a tak se zeptal Kiki z tvé třídy,“ řekl Yaku.

Kenma se cítil provinile. A taky cítil spalující pocit hněvu v hrudi. Kuroo ho prakticky vyměnil. Byl naštvaný, ale taky sám na sebe. Měl obavy. Kuroo zbožňoval dlouhé vlasy. Jen kvůli něho si je nechal růst. A ona je měla už pod pas. Cítil se ohrožený. Doufal, že by ho nevyměnil za holku. Beze slova odešel do třídy.

Yaku se usmál. Kuroo s Kiki se na něj otočili. Sešli se u sebe.

,,Tak co?“ zeptal se Kuroo.

,,Vypadal naštvaně. Nelíbí se mu, že sis našel náhradu,“ řekl Yaku. ,,Brzy mu začne docházet, že tě potřebuje. Jen, ještě chvíli hrajte.“

,,Myslíš, že žárlí?“ zkusil nadějně Kuroo.

,,Bezpochyby,“ odvětila Kiki pobaveně. ,,A ty mi dlužíš čokoládu,“ zabodla mu prst do hrudi.

,,Jasně, slíbil jsem ti to. Bude zvonit. Tak po škole, prcku,“ pronesl Kuroo a zamával jim.

,,To bylo na koho!?“ křikli Yaku s Kiki naráz. Kuroo se zasmál. Bavilo ho štvát malé lidi.

Kenma celé odpoledne seděl u počítače. Jela mu tam hra, ale on jen čučel do zdi. Přemýšlel, co udělá, aby si získal jeho pozornost zpátky, ale zároveň působil prostě jako Kenma. Kdyby za ním teď přišel a skočil mu do náruče by bylo asi divné.

Dokonce mu nedal ani dobrou noc. Vypnul mobil a zalehl. Naštvaný šel spát. Zdál se mu krásný sen, že svou spolužačku uškrtil.

* * *

Týden. Zatracený týden! Haaah!

Kenma hodil polštář o zeď. Chyběl mu. Tak moc. Už dokonale chápal, jak se Kuroo cítí, když ho on sám odmítá. Bylo mu to líto. Avšak kdykoliv za ním šel s úmyslem mu ukázat, že ho miluje, ten prevít ho ignoroval.

Jednou si cestou domů odchytil Kiki na ulici a zatáhl ji do uličky. Ona překvapeně zamrkala. Kenma ji přirazil ke zdi a znemožnil jí tak odchod. Ke krku jí přiložil nintendo.

Kiki nadzvedla obočí. Pak koukla na Kozumeho. Bylo jí jasné, o co mu jde, ale nechápala, proč nejde rovnou za Kurooem.

,,O co ti jde?“ zeptal se Kenma agresivně.

,,Co?“ zamrkala.

,,Kuroo chodí se mnou. Chceš mi ho přebrat, je to tak? Když se kolem něj nemotá jeho fanclub tak seš to ty.“ Byl vytočený. Ale ani ne tak na ni, ale na sebe. Jenže teď to odskákala ona.

,,Cože? Kozume, zmlkni. Místo toho obviňování mě tady a odřezání mojí hlavy nintendem běž za ním a řekni mu, že ho pořád miluješ. Já o něho jako o kluka zájem nemám. Vždyť mě šikanoval při chemii. Navíc jsem zamilovaná do kluka, který ani není z naší školy. Takže klid,“ řekla pobaveně.

Kenma zamrkal. Oddálil jeho hrací konzoli od jejího krku. Tváře mu pomalu a jistě rudly. Choval se teď jak pitomec. Začalo mu to všechno dávat smysl. Jel v tom určitě i Yaku a i ten blbec Bokuto. Možná i Akaashi. Jenže nemohl na ně být naštvaný. Jen mu dokázali, že je příšerný přítel. Povzdechl si.

,,Co bych měl teď udělat? Nechci vypadat jako pitomec...“

,,Jelikož jsem sama jak kůl v plotě, tak ti nechcu radit, ale ze začátku bys měl jít za ním. Doma na mě čeká oběd,“ řekla a odstrčila ho. ,,Žárlíš, Kozume.“

,,Nežárlím!“

Kenma koukl na hodinky. Kuroo končil později než on. Možná je už na cestě domů. Doufal, že ho potká. Šel rychlým krokem zpátky ke škole.

Kuroo koukal do mobilu. Snažil se odbýt Bokuta. Zas se ho pokoušel dostat ven. Cítil se hrozně, jak Kenmu ignoroval. Dokonce měl pocit, že teď slyšel jeho hlas, jak volá jeho jméno.

Kenma se uraženě nafoukl. Kuroo ani nezvedl pohled od mobilu. Určitě si psal s někým jiným. Rozběhl se. Kuroo konečně zvedl pohled, ale vzápětí ucítil náraz do hrudi. Zůstal strnule stát. Kenma ho právě objal.

,,Tetsurou,“ zašeptal Kenma. Zmáčkl ho tak pevně, jak jen mohl. Jakoby se bál, že mu zmizí. ,,Tohle se mi nelíbí.“

,,Kenmo,“ oslovil ho váhavě Kuroo. Usmál se. Vydechl a objal ho nazpátek. Pohladil ho po hlavě a věnoval mu polibek do vlasů.

,,Nechci o tebe kvůli své blbosti přijít. Když jsem tě viděl štastného s někým jiným... Lámalo mi to srdce. Nejsem moc dobrý v mluvení a už vůbec ne ve vyznavání citů, ale od teď ti budu pořád říkat, jak moc tě miluju, abych měl tvou pozornost jenom já,“ dostal ze sebe pomalu na jeden nádech.

Kuroo měl chvilkovou zástavu srdce. Na tváři debilkovský úškleb. Vyhodil si ho na ruce. Kenma se mu zapřel o ramena a vypískl. Zas s ním zacházel jak s kočkou. Pousmál se.

,,Nepotřebuju, abys mi každý den říkal miluju tě. I když by to bylo roztomilé. Ale občas mám pocit, že pro tebe znamenám méně než Roblox,“ řekl nervózně Kuroo a podrbal se ve vlasech. ,,Ale bylo hezké vidět tě žárlit. Máš právo mě praštit.“ Preventivně zavřel oči. Opravdu čekal facku za ten podvod.

Kenma nadzvedl obočí. Nepraštil by ho. Usmál se. Využil situace. Pohladil ho po tváři a po té ho něžně políbil. Kuroo, i když to nečekal, hned mu polibek oplatil.

,,Nepraštím tě. Na to tě moc miluju. Navíc si můj vztek slízne Bokuto a preventivně Lev,“ řekl pobaveně Kenma.

,,Proč Lev? Ten o ničem nevěděl,“ nechápal Kuroo.

,,Předem do budoucna, protože vím, že mě naštve.“

,,Aha,“ zasmál se.

* * *

,,Podívej na to,“ řekl Nobuyukimu Yaku. ,,Jak si Kenma žádá pozornost,“ ukázal nenápadně na týmový páreček.

,,Přímo vrčí na všechny ty holky kolem Kurooa,“ dodal pobaveně Nobuyuki.

,,Kuroo vypadá spokojeně. Jsem rád, že se usmířili. Kenma konečně otevřel oči,“ řekl zasněně Yaku.

,,Ahoj, Yaku-san!“ křikl vesele procházející Lev. Yaku mu zamával.

,,Teď ještě otevři oči ty, Morisuke,“ neodpustil si Kai. Uchechtl se.

,,Nobuyuki! Ty šmejde,“ sykl Yaku.

🐈▪🎮

TsukiYama next▶