20.
Wolfie doskákala na protější barák. Kývly jsme na sebe a Wolfie zařvala na slepičáka:
''Už jsem tady zas a víš co se ti stane?''
Slepičák vzhlédl: ''C-''
Nedořekl protože jsem ho odkopla poté co jsem se zhoupla přes jednu z lamp. Ležel na hromadě sutin, kterou vytvořil a vypadal že je omráčený.
''Je tu nějakej člověk?'' zeptala se mě Wolfie.
''L- Jeden kluk tu myslím byl.'' opravila jsem se včas.
Tak jsme šli hledat. Za chvíli se však za námi ozvalo:
''Mě nikdy nedostanete.'' Byl to slepičák, který pod sebe hodil jedno z vajec, které vypustilo kouř. Než jsme něco uviděli tak zmizel.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro