Byl jsem z momentálního dění kolem mě mírně řečeno zmatený. Nějaká asi hodně psychopatická holka, na mě použila nejspíš kouzlo, kvůli kterému nemůžu mluvit a ani se hýbat. Super, dedukce je u mě pořád na stejné úrovni, takže mám aspoň jistotu, že myšlení ta kletba nezasáhla. Ale tak u snad klid ne? Sám vím, že v krizových situacích neumím racionálně uvažovat, ale vtipkovat sám před sebou o sobě je u trochu moc ne?!

Jo, a ještě jsem ti asi neřekla, jak se mi povedlo, tě takhle dokonale znehybnit viď? Je mi jasné, že tě to zajímá, a tak ti to prozradím, jelikož se tím chci i trochu pochlubit." jo, má pravdu, to by mě docela zajímalo.

Ví Siriusi, už mě vážně nebaví, jak jsi ty, Lilly nebo kdokoliv z té vaší povedené partičky lepí ne já. Víš, jak hrozný je to pocit být pořád páté kolo u vozu? Nejspíš ne, protože jsi velmi obletovaný, ale já nejsem, chápeš?! A tak jsem na tebe, když jsi scházel z Astronomické věže vrhla párkrát kletbu, díky které jsi teď ve stavu, ve kterém jsi." co mám teď sakra dělat? Určitě mě bude při nejmenším chtít zabít, jene já nemůžu umřít, jsem na to až moc krásný a mladý...

Určitě nemám v plánu tě tady držet dlouho, toho se neboj, ale musíš mi něco slíbit na oplátku za to, že tě pustím, co ty na to?" rychle jsem pokýval hlavou směrem, kterým jsem si myslel, že by ona neznámá s mně tak povědomím hlasem, mohla stát.

Dobrá tedy. Jediné, co po tobě budu chtít je, abys jsi při další příležitosti, jako bude třeba Hallowenský večírek promítl na zeď ve Velké síni to, co ti za chvíli uložím do hůlky ano? Budeš mi ale muset slíbit, že se na to, co tam budeš mít ukryté, nepodíváš až do té doby, než to půjdeš veřejně spustit. Je ti to všechno jasné?!" opět jsem začal jenom zběsile kývat hlavou na znamení souhlasu, jelikož už mi tahle situace začínala být značně nepříjemná.

Dobře. Teď omezím kouzlo, abys mohl hůlku hodit rukou sem ke mně do stínu ano?" opětovné přikývnutí. Po něm jsem cítil, jak moje ruka opravdu znovu ovládá sama sebe, a tak jsem jenom ze své kasy vytáhl hůlku a hodil jí tam, kam ona osoba požšadovala. Hned na to, jsem v ní opět ztratil cit, co bylo lehce znepokojující. Za chvíli ke mně moje hůlka opět dolevitovala, vlivem kouzla té dívky.

Teď odejdu, ale ať tě ani nenapadne o tomto našem malém setkání s někým mluvit, jasné? Nebo ještě hůř, nesplnit můj úkol, nebo by to nemuselo dopadnout hezky. Přece nechce, aby se Kate něco stalo, nebo aby se všichni dozvěděli Removo malé chlupaté tajemství, nebo ano?" s těmito slovy se mi zatmělo před očima a já upadl do bezvědomí...

-Lilly-

Během naší volné hodiny jsme se s Kate navzájem vyzkoušely z OPČM a pak si jenom tak kamarádsky povídaly. Měla jsem u dlouho na jazyku otázku, ohledně jejího momentálního vztahu se Siriusem, ale pořád jsem nebyla sto se jí na to zeptat.

A co Lilly, jak jsi na tom teď vlastně s Jamesem?" potvora jedna, předběhla mě s otázkou.

Jak bych na tom s ním jako měla podle tebe být Kate? Jsme kamarádi. Nic víc, nic míň." Ano, i sama na sobě jsem cítila, jak se červenám a štvalo mě to, ale tohle prostě jaksi nedokážu ovlivnit!

Jo kamarádi. Tak to joo." A začala dělat, že se hrozně věnuje nějaké nezajímavé knize, které se do teď ani nedotkla. Občas mě ta holka vážně štvala, ale co u s tím nadělám, že.

Vzala jsem si do ruky svoje dnešní zápisky z Přeměňování a chystala jsem se k přečtení prvního řádku, když v tom do společenky jako velká voda vtrhl James a hned v závěsu za ním i Remus. Peter se kolem nich jenom s pozdravem na půl úst protáhl a už spěchal zpátky, do jejich pokoje.

„ Nazdar dámy, mám na vás jednu velice naléhavou otázku pokud by jste na mě teda měli chvilku čas." Docela mě zajímalo, co po nás jenom může James chtít a tak jsem se k němu otočila čelem, ale to jsem neměla dělat.

Jeho oči sledovaly moje a já se v nich pomalu ale jistě začala ztrácet. Na mysl mi vyvstanula myšlenka na náš polibek a já se začala červenat...