Felix nervózně postával u obchodu, kde mu starší minule ukazoval, že tam pracuje. Jednoduchá večerka na rohu ulice poblíž kolejí, takže o zákazníky instantních polévek bylo postaráno.

S posledním hlubokým nádechem opatrně otevřel dveře a rychle proklouzl do uličky s gumovými medvídky, aby jej Jisung od pokladny neviděl. Naštěstí měl zrovna zákazníky.

Blondýn pomalu začal obcházet malý prostor, očima stále zůstávaje na chlapci s hnědými vlasy a vypouklými líčky, jak se soustředil, aby neudělal chybu. Jakmile si byl jistý, že všechno řádně naskenoval a zadal do pokladny, sdělil zákazníkovi částku. Starší kluk s bílými kudrnatými vlasy poděkoval a s taškou plnou energy drinků odešel.

„Felixi?“ Zmíněný chlapec se probral z transu a uvědomil si, že stojí kousek od pokladny vedle zeleniny. Rychle proto sáhl po něčem, co se ukázalo jako pórek.
„A- ahoj! Jen... Jen jsem šel kolem a náhodou jsem potřeboval koupit... Dostal jsem chuť na pórek!“ usmál se jako sluníčko a pouze sledoval Hanův pobavený výraz.
„Jestli jsi mě chtěl jen vidět, tak v pohodě. Stačí říct,“ zasmál se hlasitě. Blond chlapce zčervenal a naštvaně hodil pórek na pult.

„Css, kdo by tě chtěl vidět!“
„Co prosím? Každý! Proč si myslíš, že tu lidi chodí nakupovat?“
„Protože si myslíš, že jsi opuštěné dítě a potřebuješ peníze?“
„Takže jsi mi přišel dát peníze?“
„... Co? Ne!“
„Takže ho hodláš ukrást?“
„Panebože, ne-“
„Stejně jako jsi ukradl moje srdce?... Proč nic neří- PŘESTAŇ MĚ MLÁTIT TÍM PÓR-“

Jisung naprosto hotově koukal na Felixe, který byl celý červený, jelikož pórek otočil z druhé strany a narval mu ho do pusy. Chvíli se nic nedělo, než se starší rozhodl, že už je dál na vyndání pórku z jeho pusy.

„Nikdy by mě nenapadlo, že první věc od tebe, na které se zadusím, bude pórek-“

...

„Tvoje ruce smrdí po pórku.“
„Css, pořád lepší než ty, kterému chutnají rty po pórku.“
„Jsi si jistý?“
„Hmm, ani ne, asi bych to měl zkusit znovu.“

Felix se usmál na Jisunga a znovu si jej přitáhl do polibku.

⍟

A máme zde poslední kapitolu! ^^
Ano ano, je poslední a doufám, že se vám líbila. ^^

Omlouvám se, že vychází až teď, s kamarádkou jsme koukaly na seriál a pak si povídaly. :D

Plus jsem pak dostala úžasný nápad na začátek kapitoly v knížce, kterou teď nečekaně píšu. :D (nápad vznik asi čtyři dny zpátky na základně tiktoku, co mi byl zaslán v jednu ráno xd)

Poděkování:
Chtěla bych vám neskutečně poděkovat, že jsem knížce dali šanci a dočetli ji až do konce! Byla to oddechovka, kterou jsem si nesmírně užívala psát a doufám, že jste si tak i vy užívali čtení. ᕕ( ՞ ᗜ ՞ )ᕗ Ani nevíte, jakou mám radost, že jsme překročili hranici 4,5K přečtení a  1K hlasů! Děkuju ก₍⸍⸌̣ʷ̣̫⸍̣⸌₎ค♡♡

Tak papa^_^

Micka114