Toto je druhá kapitola tohoto dne. Moc se omlouvám za zmatky, ale nějak jsem předchozí kapitolu přehlédla. Tak se raději ujistěte, že jste jednu nepřeskočili ♥

Dva pozemšťané dojídali svá jídla a u toho si spolu nenuceně povídali. Tony se bavil, Peter se bavil...

"Kam že to teď jedete?" zeptal se Iron man, jakmile se přestal smát. Nenápadně se na to chtěl zeptat celý večer, ale čekal na správnou příležitost.

"Nevím. Prostě někam letíme. Když se něco semele, tak jedeme na pomoc. Ne pro srandu jsme Strážci Galaxie," dostal hnědovlasý odpověď, která ho moc nepotěšila. Naopak měl v hrdle uzel, který se trochu přitáhl.

"Tak to jo," falešně se usmál Stark. Nastalo nepříjemné ticho, protože si už neměli co říct. Tony byl značně smutný, protože se domovu moc neblížil. Ale pořád doufal, že jeho plán vyjde a nakonec se domů dostane. 

"Půjdeme už spát?" navrhl nakonec Strážce, který moc nechápal, proč jinak příjemná atmosféra tolik zhoustla.

"Rozhodně. A-a nemám jít spát k tomu modrému?" povzdechl si playboy. Sice se chtěl domů dostat co nejdříve, ale i tak pořád nevěděl, jestli dělá dobře. A rozhodně se nechtěl nikam vtírat nebo jen překážet.

"Co? Ne! Rozhodně ne, pojď. Pomůžu ti," rychle odpověděl Quill a během vteřiny stál na nohách a zvedal trošku vykolejeného Iron mana do stoje. 

"A nechceš mě tam odnést?" uculil se playboy, protože se mu opravdu chodit nechtělo. Srandu si nedělal. Noha ho opravdu bolela.

"A dostanu za to něco?" nadzvedl Starlord jedno obočí a čekal, co z druhého vypadne.

"A co by sis přál?" provokoval Tony a vítězně se usmál, když byl ve vzduchu. Peter si ho vyhoupl do náručí a pomaličku se začal blížit k jejich ložnici. 

Strážce tak moc chtěl odpovědět jednoduchým "Tebe."  Nakonec si jen skousl jazyk a nic neřekl. Někdy je lepší mlčet.

"Kotě, jsme tady. Tak jestli budeš té lásky a pustíš se mě," oznámil Peter, jakmile za nimi zavřel dveře od pokoje. Tony se ale nikam nechystal. Jen se pousmál nad přezdívkou a dál měl zabořenou hlavu do Starlordovo ramene. 

"Tony?" oslovil svoje břímě Quill a u toho se stále usmíval. 

"Nejsem tady," šeptal Stark, ale už se pomaličku připravoval na to, že se bude muset pustit.

"Tak to je blbý. Jinak bych tě mohl varovat," zasmál se Strážce a společně s playboyem v náručí skočil na postel. Tony zakřičel, protože se hrozně lekl.

Tomu se Peter začal hrozně smát a brzy svým smíchem nakazil i hnědovláska. Nakonec se oba váleli na posteli a smáli se tak moc, až jim tekly slzy. Smát se přestali ve chvíli, kdy je bolelo celé tělo.

"To-to mi už nedělej," dostal ze sebe udýchaným hlasem Tony. Pořád se usmíval a raději si lehl na záda, aby chytil druhý dech.

"Jo promiň, já zapomněl, že na vás starší se musí pomalu," provokoval Starlord.

"To odvoláš!" zakřičel Tony a znovu se posadil. Provrtal kaštanovláska naštvaným pohledem a ohrnul spodní ret.

"Neodvolám. Je to pravda," smál se Strážce, protože ho Tonyho obličej opravdu rozesmával. To ale neměl dělat, protože se playboy opravdu naštval. Skočil na stále se smějícího Petera a uvěznil ho pod svým tělem.

"Odvolej to," zavrčel Iron man a rukama se zapřel vedle Peterovo hlavy.

"Ne."

"Jo."

"Ne."

Stark jedním pohybem dostal svoji dlaň pod Quillovo tričko, kde ho na nahé kůži začal lechtat.

"Odvolej to," zopakoval svůj rozkaz Tony. Peter jen zakroutil hlavou, protože přes záchvaty smíchu nebyl schopný mluvit.

Stark to ale nevzdával a dál bezmocného Strážce lechtal. Netrvalo dlouho, než Starlord začal lapat po dechu.

"Do-dost," dostal ze sebe, ale Tony pokračoval dál.

"A odvoláváš to?" nadzvedl Iron man jedno obočí, ale v lechtání nepřestával. Peter se ze sebe snažil Starka shodit, ale byl kvůli smíchu tak unavený, že mu to nešlo.

"Tak-tak jo! Od-odvolávám to," vzdal se Quill. V tu chvíli Iron man přestal a s vítězným úsměvem si znovu lehl na záda. Sledoval strop a vzpomínal, kdy se naposledy cítil takhle šťastný. Založil si ruce na hrudi a na chviličku zavřel oči.

"Odvolávám, že se na tebe musí jít pomalu. Protože na tebe se musí jít ultra pomalu," šeptl Peter do Tonyho ucha. Ten okamžitě otevřel oči a lekl se, protože Strážce na něm skoro ležel. Rukama se opíral vedle jeho hlavy a obličej měl až moc blízko. Stark věděl, že teď dostane odplatu.

"Cože? Tak to taky odvolá-" začal s proslovem Tony, ale Quill ho přerušil svými rty. Začali se pomalu líbat, ale ani jednomu se pomalé tempo nelíbilo. Petera totiž hrozně bavilo druhého provokovat, takže schválně pomalé tempo udržoval, i když se Tony snažil polibek zrychlit. 

Netrvalo dlouho a odtrhli se od sebe. Tony se tvářil tak, že chtěl všechno a všechny okolo sebe zabít.

"Tak co? Nepolámal jsem tě?" řekl hraným tónem hlasu Peter a opatrně Starka pohladil po tváři. Ten mu ruku okamžitě odstrčil.

"Debile," odfrkl si hnědovlásek a jen v tichosti vyčkával, co se bude dít dál.

"To jsi maximálně tak ty," zašklebil se Peter.

"To máš pravdu. Ale ty jsi větší. Jsi největší debil, co kdy kde byl a-" mlel si své Iron man, ale znovu byl přerušen polibkem. Tentokrát mnohem dravějším a mnohem žhavějším. 

Tony položil ruce na Quillovo lopatky a tím ho na sebe ještě o trochu víc natiskl. Peter se zase snažil získat přístup do playboyovo úst. A to mu taky bylo dopřáno, jakmile jemně skousl Starkovo ret.

Tony byl mírně zaskočený. Nechtěl, aby se dostali až k vyměňování slin. Ale odtáhnout se nemohl. Tím by vše pokazil. Místo toho nechal, aby Peter malý souboj jazyků vyhrál. V klidu vyčkával, než bude konec a konečně jeho muka skončí. Samozřejmě se mu to líbilo, ale nesmělo se mu to líbit. Už od začátku počítal s tím, že líbat se prostě budou muset. Jinak srdce druhého nikdy nezíská.

Strážce si všiml, že Tony nespolupracoval tak, jako na začátku. Proto se odtáhl, i když vůbec nechtěl. Pohladil playboye po tváři a slezl z něj. Tony si snad ani neuvědomil, že se nelíbají. Stále ležel na zádech s rychle se zvedajícím hrudníkem a mírně pootevřenými ústy,

"Promiň. Asi jsem se nechal unést. Nechtěl jsem na tebe jít tak rychle," omluvil se Starlord, kterého to opravdu trápilo. V hlavě si nadával do blbců a všemožných dalších nadávek. Teď už se ale playboy probral. Lehl si na bok tak, aby se mohl Strážcovi dívat přímo do očí. 

"Ne, to já se omluvám. Měl-měl jsem nějaký zkrat," zalhal hnědovlásek, který si také v hlavě nadával. Tak moc to nechtěl pokazit, až to nakonec pokazil.

"Asi se mi prostě stýská po domově," povzdechl si Tony a pohled odtrhl. Teď byl znovu rád, že je tak dobrý herec. I když, on teď vlastně nelhal a slzy, které měl v očích, byly slzy pravé.

Peter na to dlouho nic neřekl. Nevěděl, co na to má říct. Také se mu stýskalo, ale měl tady práci, kterou opustit nemohl. Navíc se bál, že hned, co by na Zem přilétli, by ho hnědovlasý opustil a šel by za svojí snoubenkou.

Strážce sebou trhl a hned od sebe nic nechápajícího Starka odstrčil. Rychle se zvedl a vyběhl z místnosti. Tony jen zmateně sledoval dveře a přemýšlel, co pokazil. Došel k závěru, že líbal tak špatně, že z toho Quillovi není dobře od žaludku.

Povzdechl si a opatrně vstal. Noha ho hned začala bolet, ale na chvilku to musel přežít. Pomaličku začal uklízet pokoj, protože ho ten nepořádek hrozně vytáčel. Ale i kvůli tomu, že si potřeboval zaměstnat ruce. Pak totiž nemusel přemýšlet nad svojí budoucností.

Peter mezitím došel do kuchyně, kde z ledničky vytáhl flašku nějakého alkoholu, který někde sebrali před několika měsíci. Rychle si několikrát lokl, flašku znovu vrátil a sedl si ke stolu. Sledoval bílou stěnu před sebou a litoval všeho, co ten den udělal. Nedokázal si pomoct. Prostě všechno pokazil.

"Je, promiň. Nevěděl jsem, že jsi tady. Mám přijít jindy, nebo-" ozval se kuchyní hlas živého mývala. Peter ani nezvedl pohled. Bylo mu tak moc líto, jak se předtím zachoval.

"Samozřejmě, že tu můžeš zůstat," odpověděl kapitán lodi. A teď nemyslel jen zůstávání v kuchyni. Měl tím na mysli i to, že Rocket mohl zůstat v teamu, jak dlouho chtěl.

"Tak díky," pousmál se mýval a pořádně se nahltal vody. Chtěl odejít pryč, ale nakonec si povzdechl a sedl si naproti Peterovi.

"Pete, já jen... Promiň. Nemyslel jsem to nijak útočně. Mám vás jen všechny hrozně moc rád a nechci, aby se někomu z vás něco stalo. Nevím proč, ale viděl jsem v něm hrozbu a tak jsem ho chtěl raději věznit. Vůbec mě nenapadlo, že by tě to mohlo nějak ranit. Je na tobě vidět, že ti na něm záleží. Já to chápu. Nikdy jsem nepotkal nikoho, kdo by byl stejný jako já. Experiment, který se moc nepovedl a-" začal si Rocket vylévat srdíčko. Každé slovo myslel smrtelně vážně.

"Takhle nemluv," zakroutil Starlord smutně hlavou.

"Ale je to pravda. Taky by mi záleželo na někom, kdo je z mého domova. Navíc vypadá jako fakt fajn týpek, tak třeba budeš mít s kým chránit svět, až se jednou rozpadneme," smutně se usmíval mýval. Peter vykulil oči a kdyby pil pití, určitě by mu zaskočilo.

"Jak to myslíš? Až se rozpadneme?" vydechl a nevěřil svým uším.

"Nejsi snad tak naivní, že si myslíš, že nám to všem takhle vydrží navždy, ne? Gamora se od nás dřív nebo později odtrhne, aby založila rodinu. Drax od nás také odejde. Hned, co se pomstí. Dýl, než čtrnáct let tu s námi nebude. No a já? S Grootem půjdeme znovu prozkoumávat vesmír. Ty se vrátíš domů na Zem, kde také založíš rodinu a všichni tak budeme šťastní," předpověděl Rocket. Quill si rychle setřel slzu. Všechno dávalo smysl, ale v tuhle chvíli si nedokázal představit, že by někdy mohl Strážce opustit. Na to je až moc miloval.

A/N

Zdravím!

Zase nevím, jak začít. Rozhodně nechci, aby to vypadalo, že se zase vymlouvám. Takže vám na začátek všem děkuji za veškerou podporu, kterou mi dáváte ♥ Opravdu mi zlepšujete náladu každý den ♥ Děkuji ♥

Také děkuji za veškerou vaší trpělivost. Asi to vypadá, že jsem na wattpad posledních pár dní kašlala. Ale opravdu to tak jen vypadá. 

Nevím proč, ale přijde mi správné vám vysvětlit, proč se tady příští týden (stejně jako tenhle) skoro neukážu. Asi začnu od začátku. Někteří z vás už možná ví, že jezdím na koních. S přibývajícím věkem se mi trošku zvedly ambice, takže letos budu dělat takzvané ZZVJ zkoušky. Je to vlastně jezdecká licence. Pokud to udělám, budu moct jezdit na oficiální závody popř. se dále vzdělávat (na trenéra, rozhodčího, ...). Není to úplně jednoduché, ale pokud máte dobrou přípravu, zvládnete to bez problémů. Zkoušky jsem měla dělat na konci dubna. Takže čas na přípravu byl naprosto ideální. Už se dostávám k jádru problému xD

Nějak se stalo, že zkoušky nakonec budu dělat teď 1.4. A my ještě neměli ani jeden trénink xD Takže teď veškerý můj volný čas zabírá ježdění pod šikovnou trenérkou + učení se teorie. Koně jsme museli odvézt do jiné stáje, protože doma nemám pískovou jízdárnu... Na všechno tedy místo měsíce mám týden... K tomu chodím na gympl, takže to je o další volno méně. A nakonec: jedna kapitola této knížky mi trvá napsat tak 1,5 hodiny. A k tomu pak ještě opravování těch hrozných hrubek, které většinou stejně přehlédnu (za to se omlouvám xD)... Podtrženo a sečteno: Nemám čas vůbec na nic a hrozně mě to mrzí :(  

Tak snad to chápete a jeden týden ještě s mojí hroznou aktivitou přežijete ♥ Mám vás všechny hrozně ráda ♥ 

Marvel_corn