Tony byl připravený na jakoukoliv reakci. Na slzy, na vztek, na vyznání lásky... Co nečekal bylo, když se Peter začal nekontrolovatelně smát. U toho kroutil hlavou na náznak nesouhlasu a dlaň si položil na čelo.

Playboy jen sledoval smějícího se strážce a nevěděl, co má dělat. Doufal jen, že jeho plán stále vyjde. Až teď si začal uvědomovat, že možná všechno pokazil. Možná měl ještě nějakou dobu počkat, nebo to nedělat nikdy. Ale na litovaní svých činů již bylo pozdě. Co se stalo, stalo se.

Quill se dosmál a podíval se na zmateného hnědovláska. Až teď se trochu zasekl a nad celou situací se zamyslel.

"Počkej, ty to myslíš vážně?" vydechl Starlord. Tony opatrně kývl hlavou na náznak souhlasu. Nevěděl, co má říkat. Nevěděl, jak se má chovat. Nevěděl prostě nic.

"Jakože ty a já? Jsme se spolu vyspali?" pořád tomu strážce nevěřil. I tentokrát Iron man přikývl.

"Tak to jo," nadzvedl Peter jeden koutek a s nevěřícím výrazem ve tváři si začal nandavat kalhoty.

"To je všechno, co na to řekneš?" zamračil se Tony. Opravdu čekal trochu jinou reakci, než tohle. 

"A co na to mám říct? Srandu jsi si udělal dobrou. Je mi jasné, že by ses se mnou nevyspal," pokrčil Quill rameny a konečně si kalhoty nandal. 

Tony rychle přemýšlel, jak přesvědčit Strážce, že to myslí vážně. Že se spolu opravdu vypali. A bohužel pro něj, ho napadla jen jediná věc.

Iron man zezadu za tričko zatáhl nic netušícího Petera. Ten to nečekal a zády spadl do peřin. Tony si hned vlezl nad něj a snažil se ignorovat bolest v noze. Díval se přímo do zelených očí a vnitřně věděl, že už nikdy neuvidí nic hezčího.

Kaštanovlásek byl stále trošku v šoku. Nechápal, proč a jak se během několika krátkých vteřin objevil pod tělem jiného muže.

"Třeba si vzpomeneš," šeptl playboy a začal se se stále překvapeným strážcem líbat. Peter ze začátku nespolupracoval, ale netrvalo dlouho a do polibku se pořádně opřel.

Stark si nevinné líbání zatím užíval. I přes jejich dravé tempo mu to celé přišlo v pořádku. Nehnusil se sám sobě tak, jak to dělal předchozí noc. A i kdyby mu to přišlo nechutné, stále se mu to líbilo. 

Peter položil své dlaně na nahá záda Iron mana. Zaryl mu nehty do jemné kůže a díky tomu se Tony ještě více propnul v zádech. Svým klínem narazil na klín druhého. Ani jeden z nich v tu chvíli neudržel sten. 

Tonymu v hlavě bliklo upozornění, že to byla jen předstíraná rozkoš. Přeci se mu to nemohlo líbit...

Ale Peterovi se to určitě líbilo. Přitáhl si k sobě playboye ještě více, takže už se jejich rozkroky dotýkaly intenzivněji. Oba muži se sále líbali a sem tam jednomu z nich uniklo tiché sténání.

Stark se musel dostat z transu, do kterého se jeho tělo Peterovo vinou dostalo. Nemohl dopustit, aby pokročili dál. To už mu nechutné přišlo. Ač nerad, musel pro své bezpečí přestat. Musel přeřezat provaz citů, který se mezi nimi začal tvořit. Ukončit to dokud to šlo. Ještě jednou by mu Strážce zaryl nehty do nahé kůže, ještě jednou by mu vydechl teplý vzduch do úst, ještě jednou by zuby skousl jeho ret... A poddal by se. Už by jeho vůle nevydržela...

Jeho srdce říkalo ano, jeho mozek říkal ne. Takže Tony udělal to, co vždycky. Použil mozek. Ten ho ještě nikdy nezradil. Srdce už ano. 

Odtrhl se od Petera a slezl z jeho těla. Ale neoddaloval se. Naopak. Hlavu si položil na rychle se zvedající hruď svého věznitele a zavřel oči. Sám se snažil uklidnit své neklidné srdce. 

Trvalo ještě nějakou chvilku, než jeden z nich přerušil ticho, které ale nebylo trapné. Bylo plné emocí a bylo tak klidné, že ho ani jeden z nich nechtěl přerušovat. Tony se cítil v bezpečí, protože ho Peter objal a pevně si ho tiskl k tělu. Strážce byl zase rád, že konečně našel osobu, která ho dostatečně okouzlila. Osobu, kterou mohl chránit. Mohl chránit Starkovo srdce.

"Už sis vzpomněl?" zeptal se přeci jen hnědovlásek po několika minutách.

"Promiň, ale ne," povzdechl si Peter, kterého to opravdu trápilo. Víc, než cokoliv. Jestli se s Tonym opravdu vyspal, chtěl si to pamatovat.

"Ale už ti věřím," dodal po další chvilce ticha Strážce. Tony se vítězně usmál. Teď jen stačilo, aby celý den chodil trochu kulhavě a jeho divadlo bude dokonalé. Ještě aby ne, když je jeho plán tak dokonalý.

"Takže... Co to pro nás znamená?" zeptal se Stark a doufal, že všechno nebylo zbytečné. 

"Pro tebe to něco znamená?" odpověděl kaštanovlásek otázkou. 

"Samozřejmě," vyhrkl Iron man téměř okamžitě. V srdci ho znovu píchlo svědomí, ale jako vždy si s tím hlavu nedělal a pomaličku si na ten nepříjemný pocit začal zvykat.

"Pro mě taky, i když si to nepamatuji," šeptl Peter a ještě více k sobě hnědovlasého přitiskl. A Tony se nebránil. Snažil se položit další otázku, ale bylo to pro něj opravdu těžké. Nejtěžší věc, kterou kdy musel udělat.

"A... Ehm..." snažil se nějak začít, ale nešlo mu to. Celý život mluvil na veřejnosti. Nebyl měsíc, kdy by neměl nějakou tiskovou konferenci. Uměl používat řeč tak dobře, že se vyhnul tolika problémům. Lidé ho díky tomu milovali. Ze všeho se vždycky vykecal, ale dnes ne. Dnes nemohl najít slova.

"Co? Do toho. Co mi chceš říct?" vyzval ho sametový hlas Strážce. Stark se zhluboka nadechl a znovu se o to pokusil.

"No... Ehm... Znamená... Zna-znamená... To, že-že... Jako ty a já... Teď... Ehm," koktal playboy a stále se cítil, jako by mluvil poprvé v životě. Peter to naštěstí pochopil.

"Ptáš se mě, jestli spolu chodíme?" zasmál se Starlord a Tony opatrně přikývl. Zavrtal svou hlavu ho hrudi vyššího, protože cítil, jak mu hoří tváře. A to se mu rozhodně nelíbilo. On se totiž nikdy nečervenal.

"Budu ten nejšťastnější, pokud budeš můj přítel," šeptl Peter a vtiskl pusu do hnědých vlasů. Tony byl šťastný. Ale asi ne ze stejného důvodu, jako Strážce. 

Znovu byl o krůček blíže k domovu.