Střelba. Hluk. Řev. Záblesky. Krev. Mrtvá těla. Kusy lodě. Meče... Všechno se v hlavě Iron mana slévalo v jedno. Jako by se jeho tělo přepnulo do bojového módu. Pouze dával rány všude kolem sebe a sám dával pozor, aby jednu neschytal. Nic jiného pro něj v tu chvíli neexistovalo.

Nikdo nevěděl, jak dlouho bojovali. Bylo těžké sledovat čas. Ale nakonec přeci jen stála skupinka pěti bytostí nad troskami vesmírné lodi.

"Tak to byla zábava!" rozkřikl se Rocket a sedl si na mrtvé tělo jednoho Badoona. Gamora se na něj zhnuseně podívala a rozlétla se k jejich lodi. Byla unavená a nutně se potřebovala napít.

"Jste všichni celý?" zeptal se Iron man, který sám pociťoval neuvěřitelnou bolest v noze. Drax jen kývl hlavou a také se vydal do bezpečí jejich domova. Ten pro změnu potřeboval na záchod.

"Co ten tu dělá?" zamračil se mýval a založil si ruce na hrudi. Nenávistně sledoval červené brnění.

"Zachraňoval ti zadek," protočil očima Quill, který byl neskutečně rád, že jim Stark pomáhal. Bez něj by to nezvládli. To bylo jasné.

"Hmm. Tak táhněte dovnitř. Já jdu poslední. Musím si být jistý, že oba nepláchnete," mručel dál Rocket a byl sám na sebe naštvaný, že od něj opravdu pomoct potřebovali.

Oba pozemšťané se rozletěli k lodi a následně vlezli dovnitř. Peter si sundal masku a promnul si oči. Takové rychlé ráno dlouho nezažil. 

Tony na druhou stranu zůstával v obleku a rozhodně z něj neplánoval vylézt. Nechtěl do vězení a tohle byla jeho poslední ochrana.

"Kdo si dá kaši?!" zavolala Gamora z kuchyně. Během sekundy se odněkud vynořil Drax a zmizel v maličké kuchyňce.

"Nenažranec," odfrkl si Rocket, který už přišel do lodi. Peter se zasmál a chtěl si také jít dát kaši. 

"Tak jo. Ty jdeš se mnou," ozvalo se za Quillovo zády. Mýval zrovna mířil zbraní na Tonyho hlavu. Ne, že by mu tím mohl nějak zásadně ublížit. Playboy se stále schovával ve svém brnění.

"Půjdu, ale nejdřív chci mluvit s ním," odfrkl si Stark a prstem ukázal na překvapeného Starlorda. 

"Vždyť je tady," protočil Rocket očima a byl už pěkně naštvaný. Předtím ze sebe všechnu zlost dostal tím, že zabíjel. Teď už se jí tak lehce nezbaví.

"O samotě," dodal ještě Tony a doufal, že mu to zmutované zvíře dovolí. Trvalo dvě minuty, než se mýval rozhodl.

"Tak ale dělejte. Jdu si pro tu výbornou kaši. Až se vrátím, půjdeš se mnou," zabručel a s tichým nadáváním zmizel. Tony si schoval brnění do náramku a podíval se na Petera.

"No?" nadzvedl Quill jedno obočí a čekal, co z hnědovláska vypadne. Ten místo slov spadl na zem, protože ho noha už opravdu bolela. Strážce u něj během vteřiny klečel a starostlivě si ho prohlížel. Podíval se i na zraněnou nohu a okamžitě se zamračil. Byla celá od krve.

"Potřebuji pomoc," šeptl Tony a bolestně zavřel oči. V noze mu škubalo a vůbec se mu to nelíbilo.

"Donesu lékárničku," křikl hned Peter a chtěl se zvednout. Pevný stisk jeho ruky mu v tom však zabránil.

 "Tvojí. Potřebuji tvojí pomoc. Ne-nemůžu tam být," začal roztřeseným hlasem Stark a v hlavě se chválil za svůj herecký výkon. Jeho plán právě začal.

"Pořád nevím, co tím myslíš," dostal ze sebe opravdu zmatený Strážce. Sledoval svoji ruku, za kterou ho druhý muž držel. Snažil se pohled odtrhnout, ale nešlo to. Až moc ho fascinoval dotyk jejich těl.

"Ne-nedokážu tam být. Sám za-zavřený. Já z toho ší-šílím. Pro-prosím. Nezavítejte mě tam. Pro-prosím. Udělám cokoliv. Pro-prosím," zoufal si Tony a u toho se mu z očí začaly spouštět slzy. Peter mu je okamžitě prstem začal stírat. Byl překvapený z toho, že vidí hnědovláska brečet. A nemálo ho to mrzelo.

"Já-já... Budu se snažit. Třeba bys mohl být na pokoji s Draxem. Má tam dost místa. Navíc bys tam mohl být pod dohledem," přemýšlel nahlas Quill a trhalo mu srdce, jak moc smutný pozemšťan byl.

"Ale já chci být s-s tebou," vzlykl Iron man a rukou sjel po Peterově paži níž. Dostal se až k jeho dlani a propletl si s ním prsty. 

Strážce na pár vteřin zapomněl dýchat. Jen vyděšeně sledoval jejich spojené dlaně. Snažil se najít nějaká slova, ale nešlo to. Jako by mu mozek odešel na dovolenou.

"Tony já-" chtěl začít, ale nemohl pokračovat, jakmile se podíval do hnědých očí. Viděl v nich bolest, strach ale i naději. 

"Víš, že to nejde. Vždyť-vždyť-" stále se Peter snažil dostat ze sebe nějakou normální větu. Tony se smutně usmál a ruku k sobě stáhl.

"Chápu to. Promiň. Nevím, co jsem si myslel. Pomůžeš mi do mé cely dojít?" zkusil Stark novou taktiku. Uvnitř těla už začínal zmatkovat. Jeho plán se pomalu ale rychle rozpadal. 

"Nech mě ti to alespoň ošetřit," povzdechl si Peter, který tak moc chtěl teplou dlaň znovu sevřít. 

"Ale ne tady. Odveď mě předtím tam. Pro-prosím," šeptl Tony a uvnitř sebe zajásal, když mu Strážce pomohl do stoje. Jemně ho objal a pomohl mu doskákat do místnosti, kterou z celého srdce nenáviděl.

"Opatrně si sedni a já začnu," nařídil Starlord a Stark tak chtěl udělat. Napadl ho ale lepší nápad. Při sedání spadl na zem. Křikl bolestí, protože si opravdu lehl na nohu.

"Jsi v pořádku?!" vyděsil se Peter a znovu pomohl druhému do stoje. Tony se jemně držel ruky, která ho vytáhla. Zatímco měl kolem těla obmotané Strážcovi ruce.

"Teď už jo," zazubil se Stark a Quill rychle uhnul pohledem. Znovu se začal ztrácet ve hnědých očích a to ho děsilo. Pohled vrátil, jakmile ucítil prsty na své tváři.

"Tony, co to dělá-" začal pokládat otázku, ale nedořekl ji. 

Iron man zavřel oči a udělal něco, co si myslel, že nikdy nebude muset udělat. Ale zoufalé situace si vyžadují i zoufalé činy. Proto ho políbil. Políbil muže.

Peter nechápal, co se stalo. Probral se až ve chvíli, kdy Stark rty začal pohybovat. Chtěl se odtáhnout, ale Tonyho ruka ve vlasech mu to nedovolila. Stále nic nedělal a snažil se srovnat všechny své pocity. Byl ze všeho zmatený. Všechno se v něm míchalo. Na jednu stranu jásal a nikdy nebyl šťastnější. Na druhou stranu měl strach. Strach ze všeho nového a neznámého.

Něco se v něm zlomilo ve chvíli, kdy mu hnědovlásek jemně skousl ret. V tu chvíli už se tomu bránit nedokázal a polibky začal oplácet. Stark v hlavě slavil vítězství. Obmotal své nohy kolem Peterova těla a tím se na něj ještě více namáčkl. Netrvalo dlouho a Strážce popošel několik kroků a opřel playboye zády o stěnu. Sám se klepal tak, že by ho moc dlouho neudržel.

Čím díle se líbali, tím intenzivnější celý polibek byl. Peter nechápal své pocity. V hlavě měl jen jedno. Líbilo se mu to.

Zatímco Iron man se snažil být co nejlepší. Potřeboval, aby se do něj druhý muž zamiloval. Jinak by se jeho plán nikdy nesplnil.

Nakonec se přeci jen odtrhli. Oba dva lapali po dechu a snažili se uklidnit svá rychle bijící srdce. Tony opřel svoje čelo o čelo vyššího a oči stále držel zavřené. Bál se je otevřít. Pořád nechápal, že to udělal. Nikdy předtím muže nelíbal. Ne, že by nikdy nechtěl. Spíše se toho bál.

"Pro-proč jsi to udělal?" dostal ze sebe Strážce po několika minutách trapného a zároveň příjemného ticha. Stále objímal hnědovláskovo tělo a až moc se mu líbilo, jak měl kolem sebe obmotané jeho nohy. 

"Protože jsem ti nemohl odolat," zalhal Tony a v duchu ho trochu trápilo svědomí. Začal si uvědomovat, že si takové zacházení Peter nezaslouží. Ale vždycky se choval sobecky, tak proč by to teď měl měnit?

Quill si mezitím v hlavě přehrával hnědovláskova slova a musel se pousmát. Cítil se opravdu šťastný. Sice se bál, co mu přinese budoucnost, ale v tuto chvíli byl spokojený. Pevně k sobě mačkal Tonyho tělo a na rtech stále cítil jejich předchozí činnost. Opřel si hlavu o playboyovo rameno a vdechoval jeho osobitou vůni. Stále nechápal, jak se do této polohy dostali.

"Musím ti ošetřit tu nohu," zašeptal Starlord po další minutě ticha. Navíc už pomaličku ztrácel sílu. 

"A dáš mi na ní pak pusinku na zahojení?" zasmál se i Tony a v duchu si zanadával, co za blbost to zase řekl.

"Ehm... Pokud budeš chtít," dostal ze sebe Peter a snažil se nečervenat. Pomaličku hnědovláska položil na zem a, ač nerad, pustil ho. Doběhl pro lékárničku a co nejrychleji se vrátil.

Opatrně ránu vydesinfikoval a snažil se nevnímat nehty, které se mu u toho zarývaly do ramene. Věděl, jak moc to druhého musí bolest. Následně nohu namazal hojivým krémem a zavázal ji.

"Tak pojď. Tady opravdu spát nebudeš. Já to s nimi dneska domluvím," promluvil po další chvilce ticha Quill. Tony se vítězně usmál.

"A ta pusa?" nadzvedl ještě obočí a falešně se usmíval. Peter zakroutil očima a opatrně vtiskl malou pusu na obvaz. 

"Tak a teď už pojď," uculil se Strážce a s načervenalými tvářemi zvedl Tonyho na nohy.

"A nechceš mě tam odnést?" udělal Stark psí oči a ohrnul spodní ret. 

"To už neumíš ani chodit?"

"Ne," odpověděl Tony okamžitě. Opravdu na něj šla únava. Ztratil docela dost krve, navíc mu chyběla energie.

"Tak se mě ale pevně drž," povzdechl si Starlord a vyzvedl si menšího muže do náručí. Držel ho pod zadkem, aby mu nespadl. Tony si opřel hlavu o Peterovo rameno a rukama ho pevně objímal. Pousmál se, protože mu takto opravdu bylo příjemně. I když si přál, aby tomu tak nebylo.

Došli až do Strážcova pokoje. Byl v něm bordel, protože při boji většina jeho věcí vypadala. Přesto se přes nepořádek bezpečně dostali. Peter položil Tonyho do peřin a opatrně ho pustil. Usmál se, když si všiml, že po cestě usnul. Ještě ho přikryl přikrývkou, dal mu pusu do vlasů a z pokoje vyšel. 

Strážce nevěděl, že Tony nespal. Nevěděl, že se usmíval, protože si právě zajistil letenku domů.

A/N

Zdravím!  Kapitoly budou nejspíše vycházet obden. Každý den to zatím nezvládám.

Jak vám vyhovuje délka kapitol? Tato má 1600 slov. Pro srovnání: V mých předchozích knihách má jedna kapitola 1000 slov.

Jinak ne, neumřela jsem. Jen jsem se včera dozvěděla tu smutnou zprávu o Louim Tomlinsonovi a dost mě to vzalo. A ano, vím to až od včera, protože jsem teď byla týden bez internetu :( Takže moji milí Larry spolushipovatelé (wtf? Co to je za slovo xD) si se mnou klidně mohou pobrečet v komentářích ♥

Marvel_corn ♥