Oba již oblečení muži vyšli z pokoje a vydali se do vnitřku lodi. Strážce stále podepíral Iron mana, kterému se noha skoro uzdravila. Přesto sám chodit nedokázal.

Jakmile došli do jídelny, zavládlo ticho. Všichni se dívali na Iron mana a ten se zase díval na ně. Ticho přerušil Peter, který pomohl Tonymu sednout si na židli. 

"Jak se dneska všichni máte?" zeptal se Starlord svého teamu. Svého přítele se ptát nemusel. Pokud byl alespoň z části šťastný, jako byl on, tak se musel mít výborně.

"Dobře," odpověděl Drax. Nikdo ho už ani neposlouchal. Každý den se má dobře. Někdy si zbytek Strážců myslel, že má jen dvě nálady. Náladu kdy se má dobře a náladu kdy je naštvaný. 

"Moc jsem se nevyspala, ale děkuji za optání," usmála se Gamora a dál si připravovala snídani.

"I am Groot!" odpověděl Groot a Tony jako vždy nevěděl, co to znamená. Vzhledem k tomu, že se klacík usmíval, usoudil, že se má dobře.

"Já? Já se mám pěkně na hovno. Badooni nám rozstřelili plášť, takže zase budu celý den opravovat nějakou blbost. Jak já bych je chtěl vyvraždit. Dát jim pořádně přes držku. Zatancoval si na jejich mrtvolách a pak se na něj vysra-"

"Dobrý! Stop! Už nic neříkej!" zastavil ho rychle kapitán lodi - Starlord. Rocket se jen uchechtl, ale dál nepokračoval.

"Můžu ti s tím pomoct," ozval se Tony, na kterého se všichni podívali. Málem by i zapomněli, že tu s nimi je.

"Nic proti. Nechci tě urazit, ale je to trochu komplikované. To bys nepochopil," egoisticky se usmál mýval a Stark se zamračil. Na Zemi nikdo nikdy nezpochybňoval jeho zručnost v technice.

"Tak jestli sis nevšiml, mám v hrudi přístroj, který mě udržuje na životě. A hádej co? Postavil jsem to já sám," protočil Iron man očima. Byl zklamaný, že se nejspíš nedostane ven. Tak hrozně moc se nudil, že byl rád za každou aktivitu.

Peter sebou cukl. Samozřejmě, že si předtím reaktoru všiml. Ale byl tak unesený Tonyho tělem, že se na kovovou část hrudi nezaměřil. Ani se předtím nepozastavil, proč to vůbec má. Po zjištění, že ho to udržuje na živu, se opravdu lekl. 

"Hm... No... Tak můžeš jít se mnou. Třeba mi můžeš podávat nářadí," přemýšlel Rocket nahlas a Stark si povzdechl. Čekal něco lepšího, než podávání nářadí. Ale zase lepší tohle, než nic.

"Platí," pousmál se Iron man a začal se zvedat. V noze ho píchlo a málem spadl na zem. A to už si myslel, že se to lepší. 

Peter byl naštěstí hned vedle něj, takže svého hnědovláska zachytil. Bál se o něj a Tony mu to vyčetl z očí. Nadzvedl jeden koutek úst a nenápadně mu stiskl ruku na znamení, že se mu nic nestalo. Strážce se uklidnil, ale stále měl v hrudi úzkost.

"Počkej. Posaď se. Já se ti na to kouknu," povzdechla si Gamora a odešla pro lékárničku. Teď to byl Stark, kdo se začal bát. 

Gamora mu vyhrnula kalhoty až nad koleno. Tony byl opravdu rád, že zranění nemá třeba na boku. Kdyby si sundal tričko, všichni by si všimli jeho cucáků. A to by se špatně vysvětlovalo.

"No nějak se ti to zanítilo. Vyčistím ti to a pak ti to zavážu. Mělo by se to pak začít hojit mnohem rychleji," konstatovala Gamora a během toho si z lékárničky vyndavala všechny potřebné věci. Stark jen seděl a věděl, že ho to bude opravdu bolet. 

A taky že bolelo. Celou dobu, co mu zelená žena ránu čistila, drtil Peterovo ruku a snažil se nekřičet. Oddechl si, když bylo po všem. Stejně ale kaštanovláskovo ruku nepouštěl. Pořád se bál, že znovu zažije stejnou bolest. Když bude držet jeho ruku, nebude v tom sám.

"Tak. Teď si na to dávej pozor, ať se ti nestrhne obvaz. Kdyby se to stalo, tak za mnou přijď. Stejně, když to prosákne krví. Mělo by se ti to začít lepšit. Jen doufej, že nebudeš potřebovat antibiotika. Těch tu moc nemáme," vysvětlovala Gamora a u toho do lékárničky uklízela všechny předměty, které použila. 

"Moc děkuji. Vážím si tvé pomoci," poděkoval Tony a myslel to upřímně. Nikdy si nic pořádně ošetřovat nemusel. Měl svého osobního doktora. Teď si dal za úkol, že se doma na Zemi bude muset naučit alespoň základy lékařství a první pomoci.

"Nemáš zač. Tak já vás tady nechám. Groot po mně něco chce," rozloučila se Gamora a vyšla z místnosti. U dveří se otočila a s neutrálním výrazem se podívala na ruku svého kolegy, která pevně držela ruku záhadného muže. Ani jeden z nich si jejího pohledu nevšiml. Oba vnímali jen toho druhého.

"Opravdu chceš jít ven? Neměl bys odpočívat nebo tak něco?" zeptal se starostlivě Peter, jakmile zelená žena odešla. Stark se slabě usmál. Těšilo ho, že o něj má strážce strach. 

"Půjdu. Stejně budu lítat, takže tu nohu zatěžovat nebudu. Navíc bych se tady asi unudil k smrti," vysvětloval hnědovlásek.

"Tak bychom se nudili oba," usmál se Peter a Tony si povzdechl. 

"Brouku, hned jak to dodělám, tak přijdu. Ano?" navrhl Stark. Trochu se divil, jak snadno mu šlo přezdívku říct nahlas. Přesto mu to přišlo divné. Opravdu divné. Ale bude to muset zvládnout, pokud se chce dostat domů.

"Tak dobře. Hlavně si neubliž," vzdal to Starlord. Zvedl se a pomohl na nohy i hnědovláskovi. Chtěl se rozejít pryč, ale Tony ho za límec přitáhl do polibku. 

Iron man k sobě pevně tiskl víčka a snažil se, stejně jako vždy, představit místo Petera nějakou dívku. A stejně jako vždy, se mu to nepovedlo.

"Tak jdi. Ať na tebe nečeká," šeptl Peter a z polibku se odtáhl. Tvář mu zdobil velký úsměv. 

"Brzy budu zpět," slíbil ještě playboy a odešel z kuchyně.

Vrátil se zpět do ložnice, kde si vzal oblek. Oblékl si ho a poté se ujistil, že je v místnosti sám.

"Friday? Potřebuji, abys tohle doručila Stevovi hned, jak budeš moct," zadal rozkaz své umělé inteligenci. 

"Steve, asi se právě blížím v lodi k Zemi. Potřebuji, abys svolal team a..."

A/N

Neumřela jsem. Tedy málem mě někteří z vás zabili a nebo chtějí... Opravdu se omlouvám, že jsem tady dlouho nebyla. Dělo se opravdu hodně věcí, ať už ve škole, nebo jinde. Teď o prázdninách jsem měla narozeniny a oslava se protáhla na čtyři dny... Čas se mi prostě někam ztratil :( Ale teď už jsem opravdu zpět a vydávání bude častější ♥

Děkuji za trpělivost ♥

Marvel_corn ♥