,,Gellerte, podívej! Zmrzlina!" vykřikl nadšeně Albus, pomněnkově modré oči se mu rozzářily jako diamanty, a okamžitě popadl Grindelwalda, který se rozhlížel po památkách, za předloktí.

,,Zmrzlina, která umí chodit? Nebo zmrzlina v životní velikosti?" zajímal se, a v hlase mu zazníval sarkastický podtón. Albus se na něj podíval, pokroutil hlavou a táhl ho ke stánku se zmrzlinou. ,,Aha. Normální zmrzlina. Jsem zklamaný. Doufal jsem, že zrovna Italové tu budou mít uno grande gelato."

Albus se zahihňal. ,,Ty jsi tak vtipný, když mluvíš italsky."

,,A to jsi mě neslyšel mluvit španělsky nebo francouzsky. Hned bys mě přehnul na tomhle pultu se zmrzlinou," odvětil laškovně Gellert. ,,No, moc velký výběr tedy nemají. Co si dáš? Ach, pardon, já hlupák. Samozřejmě citronovou."

,,Kdyby tu měli nějaké lepší příchutě -"

,,Tak by sis stejně dal citronovou. Hmm, co třeba tahle? Espresso. Hm. Ta by mohla být dobrá, co myslíš? More espresso, less depresso." Albus se znovu zachichotal, když slyšel Gellertův přízvuk. ,,Jo, tak já ji zkusím. Ehm," odkašlal si, když se podíval na svalnatého prodavače zmrzliny, který se tvářil docela nerudně. ,,Ciao! Due gelati, eh - citron," ukázal na citronovou zmrzlinu a střelil po smějícím se Albusovi zamračeným pohledem, ,,espresso." Prodavač se na něj sice díval jako na blázna, ale jeho zkomolenou italštinu pochopil a prodal jim dvě zmrzliny. Gellert mu zaplatil a pak se s Albusem vydali dál.

,,Takhle dobrou zmrzlinu jsem snad nikdy nejedl," pochvaloval si cestou Albus, zatímco zmrzlinu spokojeně lízal. Grindelwald se na rozdíl od něj netvářil moc nadšeně. ,,Ty jsi vážně roztomilý, když se snažíš mluvit jiným jazykem než anglicky."

,,Ha ha. Ten prodavač na mě koukal jako na idiota," odvětil Gellert a přejel povýšeným pohledem mladé Italy, kteří seděli u stolku, popíjeli kávu a něčemu se smáli.

,,Nic si z toho nedělej, třeba ani on neumí pořádně italsky. Skoro jsem mu nerozuměl, jak mluvil potichu. Takže, kam se podíváme zítra?" ptal se svého přítele nadšeně a dychtivě se rozhlížel kolem. ,,Byli jsme v Benátkách, v Římě, v Neapoli, ve Veroně..."

,,Hmm, co třeba Miláno? Tedy pokud tě Itálie ještě neomrzela," pokrčil rameny Grindelwald a pak se s Albusem posadili na lavičku u řeky, po níž plula gondola s několika turisty fascinovanými zdejšími památkami.

Albus se na něj líně usmál a přisedl si k němu blíž. ,,Takže mi tady nabízíš, že místo několika dalších italských měst navštívíme jinou zemi? Třeba Francii nebo Španělsko?"

,,No jistě," přikývl důrazně Gellert a obtočil svou paži kolem Albusových ramen. ,,Chci tě ohromit mou dokonalou francouzštinou nebo španělštinou, která tě naprosto dostane. Což znamená, že místo objevování památek budeme celé dny trávit zavření v hotelovém pokoji a budeme se věnovat něčemu zábavnějšímu," zašeptal mu do ucha a něžně mu skousl ušní lalůček.

,,Zajímej se trochu o historii a kulturu, nevzdělanče!" smál se Albus. ,,Jen aby to s tou znalostí jazyka nedopadlo podobně jako s italštinou."

,,Hmm, umím svůj jazyk využít i jinak a mnohem šikovněji," zavrněl svůdně Gellert. ,,Zajímat se o historii a kulturu? Pf. Naše tužby jsou důležitější, no ne?"

Albus si s úsměvem povzdechl. ,,S tebou cestovat, to je za trest. Já věděl, že mám raději přijmout tu Elphiasovu nabídku..."

•••

V dubnu se chystám do Itálie já, tak jsem zvědavá, jak to dopadne.
Touhle jednodílovkou Grindeldore prozatím uzavírám, protože teď opravdu nestíhám a do popředí se mi dostává něco úplně jiného. Přesto doufám, že se k tomu časem vrátím, nebo tu a tam něco přidám. Uvidíme.
Děkuju za přečtení, hvězdičky a komentáře❤
Mili🍪