,,Podívej, co jsem dostal od tvé tetičky k narozeninám," chlubil se Albus, když se posadil ke Gellertovi na postel a otevřel malou krabici, v níž byl ukryt dárek. Grindelwald znuděně vzhlédl od knihy a povytáhl obočí. ,,Že jsou naprosto nádherné, viď?"

,,Ponožky? Ty jsi tolik nadšený z ponožek? U Merlina, čekal jsem, že tam budou alespoň ostatky Cadmuse Peverella nebo tak něco," pokrčil nevzrušeně rameny a zase se vrátil ke knize. Albus se na něj zaraženě podíval, očividně nechápaje, že s ním nesdílí stejné nadšení.

,,U Merlina, přestaň být tolik morbidní," pokroutil hlavou a láskyplně si kanárkově žluté ponožky prohlížel. ,,Jsou naprosto úžasné. Jak jen Batylda věděla, že miluju pletený ponožky? A navíc žlutý! Je skvělá."

,,Jak? Asi proto, že o tom meleš od rána do večera, Albusi," odvětil trefně Gellert. ,,Kdybych věděl, že všechno, po čem tolik toužíš, jsou ponožky, nevymýšlel bych pro tebe dárek několik měsíců."

,,No, víš, už mě unavuje tvářit se pokaždé hrozně nadšeně z dárků, které se skládají převážně z knih nebo ze sladkostí. Nepamatuju si, kdo mi naposled dal jako dárek ponožky. Všichni si myslí, že mi udělají ohromnou radost tím, že mi dají knihu. Kdyby se alespoň trefili do nějaké zábavné..." Konec věty vyzněl do ztracena a Albus si povzdechl, lehaje si.

,,A divíš se? Jsi hrozný intelektuál a knihomol a zamyšlený a extrémní šprt, tak je přirozené, že si lidé myslí, že ti největší radost udělá kniha," pokrčil rameny Gellert a tu svou odložil na noční stolek.

,,Já nejsem šprt," bránil se Albus. Gellert se to rozhodl raději moc nekomentovat, a tak jedním mávnutím hůlky zhasl světlo a přitáhl si Albuse k sobě.

,,Ale jsi a mlč. Ponožky budou spát dnes večer s námi? Bezva, to bude úžasná noc," podotkl ironicky. Albus se zahihňal.

,,Nech toho. Vždyť ty ponožky jsou skvělé. Řeknu Batyldě, ať ti taky nějaké uplete, dobře?"

,,U Merlina, jen to ne."

,,Dobrou noc, Gellerte."

,,Dobrou, Albusi. Ať se ti zdá třeba o ponožkách," popřál mu. Odpovědí mu byl Albusův smích, a tak jen zlehka pokroutil hlavou a vtiskl mu polibek do vlasů. Napadlo ho, že se už dlouho nedíval do budoucnosti. Nedělal to moc často, a když už se k tomu někdy dostal, nikdy to Albusovi neříkal. Jeho dar spolu vlastně nikdy moc neprobírali.

Gellert vynaložil všechnu svou energii na úplné soustředění. Nechal se pohltit celou svou myslí, od vzpomínek po nejbanálnější myšlenky, které se postupně ztrácely do neznáma a jemu zůstala mysl čistá a prázdná, jako by jej nic netížilo. Zůstala v ní jen otázka, na níž chtěl při svých vizích získat odpověď. Viděl před sebou rozesmátou tvář muže, jehož miloval, a rty se mu nevědomky zformovaly do úsměvu.

Sledoval ho, mladého a bezstarostného, jak se na něj zubí a kaštanové vlasy mu spadají do čela. Ty láskyplné pomněnkové oči, nevinný úsměv a bezmezná oddanost, ach, jak jen se Gellertovi při pohledu na Albuse svíralo srdce. Měl pocit, že je každým dnem krásnější. Jak bude vypadat za pár let?

Odpověď mu dala budoucnost za pár okamžiků. Albusova tvář zmužněla, zestárla; vlasy měl perfektně sestřižené, začaly mu růst vousy. V očích mu tančily jiskřičky; vypadal vyspěleji, sebevědoměji. Už na sobě neměl obyčejnou košili a volné kalhoty; byl oděn do slušivé vestičky, jíž měl nataženou přes perfektně vyžehlenou košili, na nohou přiléhavé kalhoty. Mhmm, moc pěkné. Mimoděk pohladil Albuse po vlasech a váhal nad tím, jestli se má dívat dál. Neodolal...

A to, co spatřil, jej šokovalo.

Jeho milenec si nechal narůst dlouhé stříbrné vousy a vlasy, jež mu sahaly do půli zad. Slušivý oblek vyměnil za otřesný dlouhý hábit v barvě půlnoční modři, na hlavě posazenou směšnou čapku, na nose půlměsíčkové brýle. V rukách držel sáček s citronovými bonbony a dobrosrdečně se usmíval... Ach, Albusi, to snad ne!

Gellert rychle otevřel oči a s trhnutím se posadil. Ohlédl se na Albuse, který na něj rozespale zamžoural. ,,Gelle? Co se děje? Noční můra?" ptal se ho tiše. Grindelwald na něj třeštil oči. Jak se z takhle dokonalého stvoření může stát někdo... někdo... někdo takový, jak se mu ukázal ve vizi?!

Popadl ho za ruce a vážně se mu zadíval do očí. ,,Albusi. Leží mi na srdci tvoje dobro. Naše dobro. Musíme se zbavit citronových bonbonů. A ponožek."

•••

Tak přesně takhle to mělo skončit včera, inspirací mi byl jeden fanart:D ale co si budem, ponožky jsou nejlepší.
Kdo je pro vás lepší Brumbál? Richard Harris nebo Michael Gambon? A co Toby Regbo a Jude Law? Já osobně je miluju😏
Snad se vám jednodílovka líbila❤
Mili🍪