,,Jsi si jistý, že to chceš udělat?" povytáhl obočí Gellert, když vycítil Albusovu nejistotu. O trochu menší mladík stojící před ním pozvedl hlavu a když se jejich oči střetly, odhodlaně přikývl. Slíbil mi to. Chtěl to udělat. A když v Gellertových očích zahlédl dychtivost a odhodlání, ale také němé ujištění, že všechno bude v pořádku, v hrudi se mu rozlil pocit klidu a jistoty. A taky... taky ho nechtěl zklamat. Mluvili o tom už nějakou dobu a teď se konečně rozhodli svůj plán uskutečnit. ,,Bude tím všechno jednodušší, uvidíš," ujišťoval ho hlasem tichým a lehkým jako kočičí pohlazení, když k Albusovi napřáhl ruku a ten ho napodobil.

Albus sklonil hlavu a zahleděl se na jejich dlaně, které se spolu zlehka dotýkaly, a tělem mu projelo příjemné zachvění. Unikla mu tak krutost, jež se blyštila v Gellertových očích, když z kapsy vytahoval malou dýku, a už vůbec by nezaznamenal tu touhu po moci, jež se v jeho očích ukrývala. Nebo ji možná viděl, ale nechtěl si to přiznat, kdo ví. Možná si nechtěl přiznat, že se zamiloval do muže, jehož srdce bylo chladné a kruté a jediné, co ho zajímalo, byla možnost vládnout mudlům a najít Relikvie smrti, jež by jim to umožnily.

Grindelwald přejel ostřím nože podél své rozevřené dlaně, na níž se objevily první kapky krve, jež ve světle svící zářila jako blyštivý rubín. Poté jemně uchopil Albusovu ruku do své a udělal to samé, co předtím sobě. Albus se díval, jak z jeho tenké rány vytéká krev, ale než se vzpamatoval, Gellert jej uchopil za obě ruce, pozvedl je v úrovni hlavy a propletl si s ním prsty, pevně jej drže, aby se jejich krve smíchaly a oni tak mohli uzavřít krevní pakt, jenž by jim znemožňoval bojovat proti sobě.

Gellert si vyhledal Albusovy oči a vpil se do nich, načež si pozorně prohlédl jeho tvář, do níž měl poprvé možnost dívat se takhle zblízka. Byl trochu pobledlý a jemu neunikla nejistota, jež mu zářila v očích, ačkoliv na něm bylo vidět, že se ji snaží zahnat. Grindelwald zavřel oči, soustředil se jako nikdy předtím a snažil se rozeznat, zda se již udála nějaká změna. Albus teď využil chvilky, kdy si bez ostychu a strachu, že jej u toho přistihne, mohl prohlédnout jeho tvář.

Pevně stisknuté rty, jež by nejraději políbil, touže ochutnat jejich sladkost, ostré lícní kosti, tváře, jež by sevřel ve svých dlaních, aby si jej mohl přitáhnout k sobě blíž a opřít se svým čelem o to jeho. V hrudi mu vzplanul obrovský žár, jenž ho spaloval zevnitř i zvenčí, a tak i on zavřel oči, snaže se ty pocity alespoň trochu utlumit.

V ten okamžik Gellert povolil svůj stisk, jako omámen pomalu pustil jeho ruce, jež se o sebe s lehkou něžností otřely, než oba dva své paže svěsili podél boků. Před nimi se ve vzduchu pomalu zformoval malý přívěsek, jenž byl stvořen z jejich krve a magie, a zůstal levitovat ve vzduchu, než se pro něj Grindelwald natáhl a pevně jej sevřel v dlani. Jeho pohled se střetl s tím Albusovým a oba dva se na sebe usmáli.

,,Dokázali jsme to," hlesl Gellert.

•••

Tak co, kdo máte jarní prázdniny?:D🙋🏽‍♀️