,,Myslím, že dnes... že dnes bychom mohli... mohli bychom..." koktal Albus, pohrávaje si v ruce se svou sklenkou vína, když najezení a spokojení seděli s Gellertem po večeři u stolu, pili víno a povídali si. Gellert povytáhl obočí, zvědavý, co má Albus na srdci, jenže pro mladíka to nejspíš bylo trapné o tom mluvit, protože byl za pár vteřin rudý jako rajské jablíčko a jeho společník se tiše bavil nad jeho roztomilými rozpaky. ,,Ach. Víš co? Raději na to zapomeň. To je... to je hloupost. Nic jsem neřekl."

,,To máš pravdu, skutečně jsi skoro nic neřekl," přikývl pobavený Geller a dopil zbytek vína ve své sklence. ,,Copak jsi měl na srdci, Albusi? A pročpak jsi tak červený, hm?"

,,Nech toho," zamumlal Albus a klopil oči do talíře. ,,Říkal jsem, abys to nechal být."

,,A co když nechci?" zeptal se smyslným hlasem Gellert a přejel si jazykem po rtech. Když Albus zvedl hlavu a uviděl to, naprázdno polkl, cítě, jak se mu rozbušilo srdce. ,,Když ti činí takové potíže říct to nahlas, co kdybych se podíval do tvé mysli a zjistil si to sám?"

,,Nemyslím... nemyslím, že je to dobrý nápad," zajíkl se Albus, ale než stihl vztyčit nepropustné hradby kolem svých myšlenek, už ucítil Gellerta ve své hlavě. Než nashromáždil potřebnou sílu, aby jej vytlačil ven, Grindelwald si mezitím poklidně našel to, co hledal, a zase bez odporu vyklouzl zpět. Potutelně se usmíval a Albus by v tu chvíli nejraději vstal a odešel rychle pryč. Ale i kdyby doopravdy chtěl, nemohl. Nohy jako by mu přirostly k podlaze.

,,Tušil jsem to. Kdo by to byl řekl, že ti bude dělat takové potíže vyslovit slovo sex," usmíval se pobaveně. Albus zatnul nehty do stehen. ,,Jsi tak roztomilý. Řekni to, Albusi. No tak, chci to slyšet," škemral Gellert a zlehka se k němu naklonil.

,,Jsi příšerný," zamumlal Albus. ,,A já se nebojím vyslovit slovo sex. Jen... jsem nevěděl, jak... jak ti něco takového... nabídnout."

,,Jak? Asi takhle; Gellerte, dneska jsi zatraceně sexy a já bych z tebe nejraději serval oblečení, co kdybychom si to rozdali rovnou na kuchyňské lince?" Gellert se pohodlně opřel, zapichuje své oči do Albuse před sebou, a prohlížel si ho se zvířecím hladem ve tváři, oči mu překypovaly touhou. Mladý Brumbál ucítil, jak jej cosi polechtalo v podbřišku, a málem toužebně zasténal.

,,Pořád zapomínám, jak nevinný vlastně jsi, Albusi..." Při těch slovech vstal, pomalým krokem došel k němu, stoupl si za něj, pokládaje mu dlaně na ramena. Potom se sklonil, rty jej lehounce zašimral na odhaleném krku, než jimi doputoval až k uchu a než poté zase promluvil, citlivě mu skousl ušní lalůček.

,,Chováš se, jako kdybys měl v posteli polovinu Godrikova dolu," vydechl Albus a kousl se do jazyka, aby nahlas nezasténal, když ho Gellert pomaloučku líbal na krku.

,,A co když ano?" opáčil škádlivě Gellert, v hlase úsměv. Rukama pomalu klouzal po jeho hrudi směrem dolů, ale v ten okamžik jako by se Albus vzpamatoval, odtáhl ze svého těla jeho ruce a rázně vstal.

,,Jsi strašný. Proč to takhle kazíš?"

,,Jen tě škádlím, wafličko," řekl a nepatrně mlaskl jazykem, popadaje ho za zápěstí. Okamžitě si ho přitáhl k sobě, jednu ruku mu obtočil kolem pasu, tou druhou mu palcem přejel po rtech. ,,Kampak odcházíš? Myslím, že máš malý problém, Albusi... Doufám, že sis na své poprvé vzal nějaké pěkné spodní prádlo s krajkami?" zamrkal na něj laškovně. Albus zaúpěl a zabořil mu tvář do ramene.

,,Bože, proč s tebou pořád ještě jsem?" kroutil hlavou. Gellert sjel rukou níž a stiskl mu zadek.

,,Protože jsem úžasný a sexy a ty mě miluješ. Tak pojď, Albusi. Postarám se o tebe, neboj se. A," usmál se, zvedl mu bradu a lačně ho políbil, než mu do rtů zašeptal: ,,Myslím, že nebudeš litovat."

•••

No, Gellert je fakt miláček. Albus je sladkej.❤
Snad se vám jednodílovka líbila🍪
Mili🏳️‍🌈