Házel talíře? To nad ne.
Jin se rozesmál asi nad mím vyděšený výrazem.

,,Neboj se Taehungu.'' Mávne rukou jakoby nic.,, Namjoon má tendenci dramatizovat.''

Nadzvednu obočí. V neuvěření.
,,Já že dramatizuju!'' Namjoon se na Jina zamračí. ,,To tys po mě hodil tři talíře.''

Vypadají vtipně jak se tady handrkují. Líbí se mi představa toho že ikdyž je Jin omega tak se k němu chová Namjoon normálně.

Potichu se zasměju. To upoutá jejich pozornost. Vyděšeně zamrká a zvedám ruce ve znaku míru.
,,Moc se omlouvá-" V tu chvíli se oba začnou nahlas smát. Jejich smích je strašně nakažlivý.

,,No nic Tae. My už půjdeme a ty bys měl taky.'' Mile se zase usměje Jin.
,,A běž brzy spát.'' Zakřití ještě když se rozcházíme na opačné strany.

Na kolej dorazím okolo půlnoci.
Unaveně spadu na šedivou pohovku a zachumlám se do deky která stále voní po čokoládě. Z nějakého důvodu se cítím kuli tomu v bezpečí nadruhou stranu mě ta alfa vzrušuje.

Pomalu si začnu rukou sjíždět níž.
Taehyngu co si myslíš že chceš udělat! Křičí mé podvědomí.

Nemůžeš a už vůbec né nad člověkem kterého vůbec neznáš.
Párkrát se profackuju.

,,Ňaf'' Ozve se. Hned na to mi Yeontan skočí do klína.

,,Yeontan!'' Trochu naštvaný si ho vezmu a lehnu si. Yeontan mi usne schoulený v kuliček na hrudi.
Zanchvíli usnu taky.

Zbudí mě vyzvánění mého telefonu. Začnu ho hledat na stole. Jsem totálně zlámaný. Spát na pohovce byl opravdu špatný nápad.

Pootevřu oči a nakloním hlavu. Konečně nahmatám telefon.
,,Taehungu!'' Křik mé matky mě dostatečně rychle zbudil.
,,Za půl hodinu u tebe bude Mark.'' Rozkázla ani se mě nepsala prostě mě postavila před jasnou věc.

Opatrně jsem ze sebe sundal tu mojí roztomilou chlupatou kuličku. Vymotal jsem se z deky.
Deka sice už voněla jen malinko ale stále tam ta vůně byla.

Nad mími myšlenky jsem zatřásl hlavou.
Začnu se připravovat.
Nevím co po mě matka zase chce. Něco ve mě mi ale říká že se mi to nebude ani trochu líbit.

Uslyším silný tlukot na dveře. Povzdechnu si protože to zbudí a vyděsí Yeontana. Chudák se přikrčí na pohovce.
Pomalu dojdu ke dveřím.
Jen co je otevřu vejde do vnitř Mark.

,,Co ti tak trvalo.'' Naštvaně protočí očima. Tohle mi tady chybělo.

,,Promiň.'' Řeknu potichu. Mark to ani nepostřehne a jde si sednou na pohovku. Naštvaně z ní schodí Yeontana který lehounce štěkne.

Jenže jediné na co se zmůžu je že stojím a čekám. Smutně se usměju na Yeontana a ten jakoby pochopil mojí omluvu. Schová se pod pohovku.

V místnosti je ticho. Nadechnu se nosem a cítím ten odporný zápach alfy. Mark patří mezi alfy které mi rozhodně nevoní. Popravdě je mi z jeho vůně špatně.

,,Tak co?'' Zeptá se lhostejně. Vytáhne si cigaretu a zapálí si.

,,Co?'' Nechápavě zamrkám. Apsolutně nechápu co to teď dělá.

,,Ale nic.'' Oklepe popel z cigarety na zem.
Stojím a čekám co se bude dít. Mark dokouří.

Zvedne se.

Popadne mě za ruku a vytáhne mě z bytu. Drží mě pevně a táhne mě do svého auta. Potom co mě pustí strčí mě do auta.

Sednu si normálně a podívám se na ruku začíná se tam zbarvovat pět červených skvrn. Svůj pohled pak upřu do okýnka na míhajcí se krajinu.

Mark zaparkuje před domem. Opět mě surově vytáhne. Dotáhne mě do domu. Projde se mnou až do obýváku kde už sedí na jedné pohovce moje matka.

,,No konečně.'' Povzdechne si.
,,Zítra se stěhuješ na nové místo.'' Mávne rukou.

,,Ne.'' Zkusím zaprotestovat ač už vím že je to zbytečné.

,,Ne?'' Otáže se. Postaví se přímo předemě.

,,Marku asi mu budeme muset vysvětlit jak se věci mají.''
Pohled zabodnu do máminých očí.
Najednou ucítím boles tak velkou že stočím ruce kolem břicha. Sednu si a trhaně se nadechnu.

Matka ke mě přijde blíž a vrazí mi facku.
,,Ty spratku!''

<3