Mark se ale ani nezastavý a táhne mě skrz lidi. Kterých je tu na příč hodinou hodně.

Vyjdeme schody a dojdeme k nějakým dveřím.
Mark zaklepe a potom co se ozve tiché 'dále' vejde dovnitř.

Uvnitř sedí nějaký obtoustlí pán a moje matka. Oničem debatují.
Když mě Mark donutí vejít do místnosti pohledy směřují na mě.

,,Ahoj koloušku.'' Usměje se nechutně ten pán. ,, budeš mi říkat pane.'' Zmateně se na něj podívám. Optloustlí muž se zvedne a přistoupí ke mě. Začne na mě všemožně šmatat je mi to strašně nepříjemné.

Vypustí jeho feromony a já se v nich pomalu ale jistě začínám dusit.

,,Je hezkej. Dám vám za něj osum milionů''
Matka se usměje.

,,To zní fajn pane Bak.''
Matka si vezme papír, který ležel na stole a zašktra nějaké informace. Zatímco já se nemůžu ani hnout. Protože mě právě moje vlastní matka prodává.
Pan Bak si mě sevře v obětí a dál mě osmatává.

,,Je tě skoro škoda. Rád bych si tě nechal.''
Zajel mi rukou pod tričko. Okamžitě mi naskočila husí kůže. Nepřijemný pocit se mi rozlil po celém těle.

Matka položila propisku na stůl i s papírem. Pan Bak mě pustil a vzal si do ruky papír. Nadzvedl obočí.

,,On je ještě čistý!'' Vykřikne. Jeho nechutný úšklebek se mi hnusí.
Vezme do ruky šek a vyplní ho. Pak ho podá matce. Ta vstane rozloučí se s Bakem a nechá mě tam samotného stát. Mark už dávno vypad.

,,Tak Taehyungu. Myslím že bych ti měl ukázat pokoj a oblečení.'' Položí mi ruku na rameno a druhou na zadek.
Bože ten je tak nechutnej.

Debilní je že se ani nemůžu bránit. Jsem zmlácený bolí mě snad každý pohyb a  teď ze mě bude děvka.
Pan Bak mě dovede do malé místnosti s postelí a skříní.

,,Tady budeš spát.'' Plácne mě po prdeli až udělám dva malé kroky vpřed abych nestál v jeho blízkosti.
,,Jestli si tě teda nikdo nevybere.'' Znovu nasadí úšklebek a zavře za mnou ocelové dveře.
,,Nezapomeň se převléc za dvě hodiny tě vyzvednu.''
A konečně zmizí.

Otevřu skříň a tam najdu průsvitnou bílou košili, černý obojek, kožené černé džíny a černé kozačky na podpatku.
Znechuceně se na ty věci podívám. Je mi jasné že když si je nevezme rozhodně mi ublíží.

Moje realita se rozpadla na malé kusy. Už nikdy neuvidím Jimina.
Momen Jimin. Můj mobil. Sáhnu si do kapsy abych zjistil že tam mobil není.

Musel mi ho sebrat když mě osahával.
Sednu si na tvrdou postel a konečně dám prostor vzlykům.

Po tvářích mi tečou slzy a já se nenávidím. Už teď vím jak skončím. Což mě vnitřně úplně drásá.
Po asi hodině mého pláče se začnu furt se slzami oblékat do těch hadrů. Co mají za úkol vzrušit všechny ty nadržený, nechutný alfy.

Opravdu za další hodinu se otevřou těžké ocelové dveře.
V nich stojí Bak a za ním dvě další bety. Přistoupí ke mě a zvedne mi bradu abych se mu koukal do očí. Sehne se ke mě. Přiblíží se mi ke krku.

Udělá něco co jsem nečekal. Přitiskne si své rty na můj krk a začne ho líbat. Snažím se ho odstranit rukama ale marně. Chytne je a dá mi je nad hlavu následně je opře o zeď za námi. Přehodí si je jen do jedné ruky a volnou rukou mi začne šmatat po těle.
Pod jeho dotyky se koutím. Je to strašný pocit. Chci pryč.

Kousne mě do ušního lalůčku a potichu zašeptá.
,,Taehungie~ ty budeš hvězda dneška.'' Znovu se mi přilepí na krk.
,,A až si tě vezme nějaký prachatý alfa na jednu noc.'' Šeptá mi dál do ucha. Což mi spůsobuje husinu a nepříjemě stazený žaludek. ,,A že to budou prachy.'' Nachvilku se odmlčí a podruhé mě kousne do ušního lalůčku.
,,Pak si tě vezmu já. To teprve poznáš alfu.''

Vyděšeně vyvalím oči.
Bak kterému stojí jeho kamarád se o mě jen lehce ostře. S úšklebkem si to užívá.

Zatím co já vnitřně trpím.
Sleze ze mě a přikáže betám aby mě chytli a dovedli na nějaké místo.

Bojím se.

<3
Příšerky asi se vnitřně stydím za to co píšu... ještě štěstí že je to anonymní :b
Užijte si den