Je tady další téma, pro někoho možná daleko těžší než všechny předešlé. Každý má rád jiný žánr a jiný styl. Někdo dá přednost tajuplnému hororu či detektivce, která ho drží v napětí až do konce, někdo naopak rád něco pořádně akčního a někdo zase raději sáhne pro zamilovanou romanci. Dnešní zadání proto bude takové, že si budete moci vybrat jeden z přiložených textů, podle kterého vytvoříte svůj cover.

Téma: Vyberte si jeden úryvek a podle něj vytvořte cover

Postava: Minimálně jedna

Název: Libovolný

Citát: Dobrovolný

Termín: Posílejte nejpozději do 8.2.2021

Kam posílat: Vaše hotové covery posílejte na email [email protected] a do předmětu uveďte prosím svou WP přezdívku. Pokud byste vyloženě nechtěli přes mail, domluvíme se v SZ( vždy se najde nějaké řešení)

Podmínky pro odevzdání: Přiložte prosím použité obrázky- ideálně v jednom jpg souboru

Pokud se rozhodnete zúčastnit, napište do komentářů, že se hlásíte, a nezapomeňte zmínit alespoň 2 lidi, kteří by mohli mít zájem se také zapojit. Označovat samozřejmě můžete i pokud se nehlásíte:)

1. Úryvek
  Byly doby, kdy byl svět jiný, lepší. To vše se ale změnilo.
  Od té doby, co se začaly rapidně zmenšovat zásoby pitné vody, si nikdo nemůže být ničím jistý. Celou planetu spaluje neúprosný žár slunce a naše milovaná Země se začíná postupně měnit na jednu velkou poušť.
  Jediné zdroje pitné vody jsou teď ve Městech, kde však vládne chaos. Města jsou totiž vydána napospas gangům, které zničí vše, na co přijdou, a odstraní každého, kdo se jim znelíbí.
  Jediný způsob přežití je se k nim přidat. Nebo se přidat na stranu odpůrců a začít bojovat. Ale takových je nás zatím opravdu málo.

2. Úryvek
A stál tam on. Radostí se mi rozbušilo srdce a já to už nevydržela a propukla jsem v pláč. Vrhla jsem se mu kolem krku a on mě jen hladil po vlasech a přitom šeptal: ,,Miluji tě. Miluji tě a už nikdy tě neopustím, přísahám.
,,Taky tě miluji," vydala jsem ze sebe mezi vzlyky a ještě pevněji ho objala. On se však ode mě trochu odtáhl a zadíval se mi do očí.
A tak jsme tam jen tak stáli s obličeji pár centimetrů od sebe a dívali se jeden druhému do očí.
Nakonec to byl on, kdo překonal tu nekonečnou vzdálenost a spojil naše rty do dlouhého něžného polibku.

3. Úryvek
  Pomalu jsem vstoupil do vlhké tmavé cely, která zela prázdnotou. Mé kroky vedly ke slamníku, který představoval postel a zkoumavě jsem si ho prohlížel. Jediné, co zde totiž bylo k vidění, byl lísteček, na který někdo v rychlost načmáral pár číslic.
  ,,Sedm, šest, dva, nula, devět," četl jsem si pro sebe potichu.
  Najednou mou pozornost upoutalo něco jiného. Dolehly ke mně zvuky tichých plíživych kroků.
  ,,Proboha, on ví, že jsem tady!" problesklo mi hlavou. Srdce mi bušilo jako o závod.
  Lísteček jsem schoval do kapsy a téměř neslyšně se přesunul k východu. Kroky se stále přibližovaly a tak jsem opatrně vyhlédl ze dveří do tmavé chodby. Nikdo tam však nebyl a kroky pojednou ustaly.
  Náhle mi čísi ruka zakryla oči a pod krkem jsem ucítil chladné ostří jeho nože.

Přeji všem hodně štěstí :)