2.září 1972
11 let
Společenská místnost

Břicho ji již od smíchu bolelo.
Jak to jen ti kluci dělají,že jsou tak vtipní?

Jak si asi můžete odvodit, Isabelle se dostala dle očekávání do Nebelvíra, z čehož měla ona, a hlavně její bratr,  obrovskou radost.

A teď tu seděla ve společence obklopená partou čtyř neskutečně sympatických kluků, kteří ji vyprávěli jejich příhody z minulého školního roku.

,,Vážně jste obarvili paní Norrisovou na všechny barvy co existují? Vždyť jste tu teprve druhým rokem!"

,, Slavnostně přísahám,že říkám pravdu."zvedl prst na přísahu jediný Poberta,který ještě neusnul-Sirius.

,,Nevěřím ti!" našpulila pusu Bella.

,,Ale měla bys, jinak by se ti mohlo něco stát." zlomyslně se ušklíbl Sirie.

,,A co by se mi asi tak mohlo stát? Vždyť takový nevyspělý pako jako ty stejně nic neu-"

Chtěla pokračovat, ale byla přerušena Siriusem, který ji převalil pod sebe a začal ji lechtat tak moc, že brečela smíchy.

,,Pro-sím Si-ri-usi do-st."zadýchaně se zakoktávala, když prosila o konec svého utrpení.

,,A co za to?"

Zastavil se a zahleděl se do jejích čokoládových očí.