,, Jamesi! "

,, Ano, Bell?"

,, Myslíš, že bych se zítra mohla přijít podívat na tvůj famfrpálový trénink? "zeptala se Isabell a nejistě si namotávala pramínek hnědých vlasů na ukazováček.

,, Jasně, že můžeš, vždyť už jsi tam byla několikrát. Proč se teď ptáš?" nechápal její bratr a objal ji kolem ramen.

,, Víš, myslela jsem, totiž... Jestli by se mnou nemohl přijít i Severus." vychrlila tak rychle, až měl James problém vstřebat smysl celé věty. Když se mu to povedlo, nespokojeně nakrčil obočí.

,, Belly, je to zmijozel a ke všemu Snape. Nejsem z toho nijak zvlášť nadšený a tým nebude už vůbec." pokroutil nesouhlasně hlavou.

Dívka před ním však přesně věděla, co v těchto situacích dělat. Lehce se přikrčila, dávajíc na odiv svou zranitelnost a na svého bratra upřela prosebný pohled, kterému na dokonalosti dodávaly čokoládové oči zalité slzami.

James netušil, co dělat. Představa Snapea sedícího s jeho sestrou v těsné blízkosti na tribuně, zatímco on bude létat desítky metrů nad zemí a hledat toho zatraceného zlatého pidižvíka bez šance svou sestru okázale pohlídat, jak se na staršího bratra sluší a patří, se mu opravdu nezamlouvala. Její štěněcí oči naplněné upřímnými slzami ho však přesto nenechával chladným.

,, Ale... Je to Snape. " snažil se ještě zcela bezvýsledně odporovat, ale vysloužil si pouze varovný pohled.

,, Pořád máš proti němu předsudky a nejradši bys ho shodil z astronomické věže?!" vztyčila výhružně prst Isabell a James si mimoděk uvědomil, jak rychle dokáží dívky změnit náladu. Z uplakaného štěněte před ním během minuty stála rozzuřená dračice.

,, To vlastně není zas tak špatný nápad." poklepal si pak zamyšleně na bradu, když mu došel význam jejích slov. Tichošlápek by byl z toho plánu nadšený-

,,Jamesi Fleamonte Pottere, okamžitě přestaň přemýšlet nad vraždou mého kamaráda! " bouchla ho jeho sestra vší silou do ramene a probrala ho z nekalých myšlenek.

,, Fajn, fajn,"natáhl ruce před sebe v obranném gestu,, klidně přijďte, jen nečekej, že mu nebelvírští skočí nadšením kolem krku." pokrčil nakonec odevzdaně rameny.

Bellin jemný obličej se projasnil nadšením, s hlasitým díky mu vyskočila na záda a se zřetelným pobídnutím, jako by byl snad její oř, ho nasměrovala do Velké síně.

***

,, Omlouvám se." sklopil Regulus kajícně hlavu, když Severus vešel do zmijozelské společenské místnosti, kde mladší chlapec celý večer zamyšleně sledoval plápolající oheň v krbu.

Severus chtěl nejdříve s odpuštěním mladšímu chlapci dělat větší drahoty, ale když spatřil jeho kajícný pohled plný nevyslovených starostí, které by se na té stále dětské duši rozhodně neměly odrážet, pouze kývl a rozešel se ke svému jedinému příteli.

,, Co se stalo? "

Nejmladší Black k němu zvedl nešťastné zelené oči a zakroutil hlavou.

,, Tak moc jsem to pokazil, Severusi."

,, Co? "

,, Všechno, chápeš?!" vykřikl Regulus a rozmáchl kolem sebe rukama. Severus v tu chvíli děkoval všem bohům, že už byla noc a ve společence se nikdo jiný nenacházel.

,, Uklidni se,"položil mu ruku na rameno v uklidňujícím gestu,, a v klidu mi pověz, co se děje."

,, Pohádal jsem se s tebou, dívka, kterou z celého srdce miluji, se mi nedokáže podívat zpříma do očí a za tři roky mám zajištěnou kariéru smrtijeda. "vyprskl Regulus jedovatým hlasem, avšak ke konci věty na něj dopadla tíha jeho vlastních slov a mechové studánky se po okraj naplnily třpytivou tekutinou.

Severus otevřel ústa v němém úžasu. Jistě, byli ve Zmijozelu a Pán Zla stále sílil, vždy tu bylo riziko, že bude požadovat někoho z nich do svých řad, ale když se teď jejich obavy staly skutečností, jako by svět opět o něco potemněl a ztratil něco ze své zářivé krásy.

,, Co jsem to jen provedl, Severusi? "vzlykl černovlásek a Severus si až tehdy uvědomil, že chlapec před ním je až příliš mladý a nevinný na to, aby se stal tou vraždící zrůdou, již po něm vyžadovali.

,, Neboj se, zvládneme to. Nenechám tě v tom."

Kratší kapitola, ale oslavujte, jsem zpět. ❤️😂