14.října 1973
12 let
Bradavice

Na ošetrovně se čas od Isabellina odchodu téměř zastavil.Zatímco oba její ochránci dopadli zpět na své židle,profesoři utvořili malý kroužek,ve kterém začali rozebírat,co jiného by se dalo v případě Siriuse Blacka vymyslet za dostatečný trest.

,,Jsem zpět." rozlehl se na celé ošetrovně hlas Isabell Potterové.

,,A nejsem sama vedu-"

,,Ty hajzle!"vykřikli dva chlapci zároveň,přičemž vyskočili že židlí a rázným krokem unisimo vykročili směrem k tmavovlasému chlapci.

,,Stůjte oba dva,ještě krok a budete mít co dělat se mnou!"vykřikla Isabell a ochranitelsky si stoupla před Siriuse.

Muselo to asi vypadat dost vtipně, vzhledem k tomu,že byla asi tak o hlavu menší než on.To však bylo Isabell v tu chvíli úplně jedno.Zuřivostí se jí nepatrně zvětšily zorničky a její dech se rapidně zrychlil.

,,Ani jeden z vás se k němu nepřihlíží nebo ho vlastnoručně vykastruju."

,,Isi neblázni,vždyť on tě málem zabil.Zaslouží si minimálně pěstí."snažil se jí domluvit její bratr.

,,To si říkáš kamarád?!"vyjela na něj podrážděná Isabell.Až při pohledu na něj si uvědomila,co právě řekla.
Rychle ke svému bráškovi vykročila a pevně ho objala.

,,Promiň,"mumlala mu do trička ,,mrzí mě to.Vím,že je to pro tebe těžké,vybrat si mezi nejlepším přítelem a sestrou.Moc si vážím toho,že jsem u tebe na prvním místě,ale teď,když jsme se se Siriusem usmířili,si vybírat nemusíš."usmála se.

,,Mně je jedno,že jste se usmířili.Vždyť on," ukázal na Siriuse ,,on mi tě málem zabil."kroutil hlavou jako malé dítě.

,,Byla to nehoda."

,,To není dostatečný důvod k odpuštění."

,,Já mu ale neodpustila."překvapila všechny Isabell ,,Dohodli jsme se na příměří.Dávám mu šanci usilovat o odpuštění a myslím,že tu šanci by si zasloužil i od vás ostatních."dokončila svou myšlenku.

,,Naprosto se slečnou Potterovou souhlasím.Přeci jen,chybování je lidské,obzvláště u dětí ve věku pana Blacka."přispěchal s podporou profesor Brumbál.

,,Děkuji,lépe bych to sama neřekla."kývla k němu s úsměvem Bella,čímž mu vykouzlila další jiskření v pomněnkových očích.

,,Já-vím,že jsem udělal hroznou chybu,ale chtěl bych se za své činy moc omluvit.Je mi to líto,nechtěl jsem nikomu ublížit a už vůbec ne Bell."sklopil kajícně hlavu Sirius.

,,Pff to určitě."zamumlal si Regulus,kterému neušel Bellin varovný pohled.

,,Takže,když jsme si to tak hezky vyříkali,navrhuji zrušení Siriusova trestu."prohlásila tak nahlas,aby si upoutala všechnu pozornost.

,,Je mi líto, slečno Potterová,ale i přes omluvu pana Blacka a všechny vaše přímluvy,musím uložit dostatečný trest,za jeho prohřešky."promluvil přísně ředitel Dippet.

,,Nemůžete ho poslat do toho pekla. Vždyť ho tam zabíjí.Domů prostě nejede a hotovo!!!" vykřikla pohoršeně Isabell a vyrazila ke svému řediteli.

Sirius si však jako jediný uvědomil,že by byla schopna hlavu této školy dokonce fyzicky napadnout,jen aby změnila jeho rozhodnutí,a tak ji chytil za zápěstí a opatrně ji stáhnul k sobě.

Se svým osudem byl již smířený,ale nemohl dovolit,aby z toho vyplynuly nějaké nepříjemnosti i pro jeho Bellu.

,,Notak krásko,nedělej žádné hlouposti.To nevadí,všechno bude v pořádku.Bude to v pořádku."šeptal rozrušené Isabell do ucha,zatímco ji tiskl v pevném objetí.

,,Nemůžete ho tam poslat,stanou se z vás vrazi.Jestli umře,budete za to zodpovědní vy!Udělám cokoliv,klidně mě z Bradavic vylučte,mně je to jedno.Nedovolím vám poslat Siriuse k těm čistokrevným šílenci i kdyby mě to mělo stát život!"rozkřikla se na své profesory se slzami v očích.