9.září 1973
12 let
Bradavice

James si ztrápeně položil svou unavenou hlavu do dlaní.
Už to byla hodina.Celá dlouhá hodina, během které se ze své sestry snažil všemožně dostat,kdo jí její zranění způsobil.

Zkoušel být milý,přísný,dokonce jí vyhrožoval,a pak hrál pro změnu na city.
Nic z toho však s Isabell nehlo,a tak tu teď nešťastně seděl nevědíc si rady,co s jeho tvrdohlavou sestrou dělat.

Vtom se otevřely dveře ošetřovny a dovnitř vešel tmavovlásek s šedýma očima.
Když svůj pohled přesunul na rozhádanou dvojici a překvapeně zvedl obočí.

,Tak Bella se už probrala a za tu chvíli se stihla pohádat s Jamesem.Tak to byla rychlost' ušklíbl se a přešel místnost až k Bellině posteli.

,,Bell jsem rád,že už jsi vzhůru,jak ti je? "naklonil se k ní a vtiskl jí na čelo nevinný polibek.

Mladé dívce se v očích vesele zablesklo.Konečně se tu někdo staral o ní a ne o příčiny té zbytečné nehody.

,,Teď už dobře.Ještě,že jsi přišel.Můj starší bratr nedokáže pochopit,že jsem spadla ze schodů."zasmála se smíchem,ze kterého zřetelně odkapávala faleš.

Sirius už chtěl přikývnout,když se setkal s Jamesovým pohledem.Jeho oči byly vyčerpané,jeho tvář strhaná a jediné,co v jeho pohledu dokázal vyčíst byla omluva a prosba.
Prosba o pomoc s jeho neposednou sestřičkou.

Černovlásek se zašklebil,když se uvědomil,že tento výraz viděl naposledy v lednu,poté,co schytal od svého nejlepšího kamaráda pěknou nakládačku.
Jamese asi napadlo totéž,neboť jeho rty se vytvarovaly do pobaveného úšklebku.

,,No tak Bell,to už stačí,je nám tady asi všem jasné,že sis tohle úplně sama neudělala.Takže,kdo ti v tom pomohl? "zeptal se vážným,ale přesto jemným hlasem.

,,Nikdo."

,,Nelži!"

,,Vážně nikdo."

,,Isabello!"

,,Ale já vám to nemůžu říct! "

Konečně povolily její hradby a ona zkroutila svůj úsměv do poraženého šklebu.

,,Fajn...Když jsem šla ráno z koupelny,srazila jsem se s jednou holkou a uhodila se hlavou o zeď.Ale ona za to nemohla,to já."

,,Stalo se něco té druhé dívce?"

,,Ne,ona to ustála."procedila skrz zuby.

,,A proč to říkáš tak vztekle?"optali se oba nechápavě.

,,T-to nic...Já jen,ona mě pak tak trochu urazila..."uhla pohledem Bella.

,,Co přesně ti řekla Isi?" něžně na ni pohlédl její bratr.Musel se silně držet,aby zvládl uklidnit svůj vzteklý třes.Na jeho malou sestřičku si nebude žádná nebelvírská husa dovolat.
Sirius měl naprostou pravdu a on mu zase nevěřil.

,,Řekla mi,že jsem jen obyčejná,hnusná slepice,a že nechápe,co na mně všichni vidí...Je to pravda bráško,chovám se jako slepice?Je špatně,když jsem konečně plně šťastná?"sklopila smutný pohled na čistě bílou peřinu.

James už se nedokázal téměř udržet,ale když se otočil na svého přítele,zjistil,že je na tom mnohem lépe.
Sirius se celý třásl.Ale ne strachem,vzteky.

Jak si to jen ta holka mohla dovolit,takhle ublížit tomu bezbranému stvoření?
Co jí Bell provedla tak zlého,že jí to v plné míře oplácí?
A co si to vlastně vůbec dovoluje?!?

Než se oba sourozenci nadáli,Sirius se rozzuřeně otočil a s blesky v očích,které by dokázaly zabíjet,vyrazil rychlým krokem pryč z ošetřovny.

,,Neboj Isi,Sirius je jen trochu impulsivní.Ono ho to přejde."

,,Já vím,Jamesi,přejde.Ale teprve potom,co zabije mou spolubydlící.Protože naštvaný Black,a to sám víš,to je horší než Cruciatus."