Killian se cítil naprosto skvěle, přesto momentálně probíhal chodbou, zrychleně dýchal a tvářil se, že mu je na omdlení. Jeho oči od toho, co brečel v Arsenově náruči při tanci, tomu jen pomáhaly.

Otec ho na druhý den zabije hned na třikrát.

Arsen ho podpíral, na procházející stráže pokřikoval, že má vše pod kontrolou, ale ať informují krále o tom, co se stalo a proč se princ nevrátí na ples.

Když se objevili kousek od Arsenova pokoje, zastavili se a hlasitě se rozesmáli. V této části paláce nikdo nebyl, všichni se pohybovali kolem sálu. "Nemůžu uvěřit, že jsme to fakt udělali," řekl Killian mezi návaly smíchu. "Já budu zítra mrtvej."

"To já možná taky, co si budem," přitakal Arsen. Popadl Killiana za ruku a začal ho táhnout chodbou dál, až prošel kolem svého pokoje dál k tomu Killianovu.

Killian se ale zastavil a tím pádem zastavil i Arsena. "Myslím, že ve tvém pokoji budeme mít větší soukromí," kývl hlavou zpátky.

"Jestli se tě někdo vydá hledat a nebudeš u sebe, bude to průser," namítl Arsen.

Killian už ho ale začal táhnout zpátky. "Je mi to jedno."

Arsen se pousmál a vyhrabal z kapsy klíč, kterým pokoj odemkl. Killian vklouzl dovnitř jako první a zapálil svíčky v lampách okolo. Místnost se o něco víc projasnila. Když byl hotový z poslední svíčkou, otočil se k Arsenovi. "Ani sis nevšiml mého obleku," nadhodil.

"Oh, to si piš, že všiml," řekl Arsen a popošel od dveří hlouběji do pokoje. "Hned tu sekundu, co jsi vešel do sálu. Jsi neuvěřitelnej, fakt." Došel až k němu a spojil jejich rty v krátký polibek. "Dneska jsi vypadal dokonale."

Arsen mu začal prstem trasovat zlaté výšivky na obleku, což Killianovi způsobilo husí kůži. V ten moment byl ztracen ve všech emocích, co za ten den vůbec cítil.

I když se Arsen už odtáhl, Killian chytil jeho tvář do dlaní a přitáhl si ho zpátky k sobě. Ještě jednou ho políbilo, ale tentokrát nechal oči lehce otevřené, protože potřeboval ho vidět. Potřeboval mít jistotu, že jsou to jen oni dva, žádné cizí dívky ani nikdo jiný.

Otevřel své srdce, přesně tak, jak to po něm otec chtěl. Celé ho dal Arsenovi.

"Já vím, že bych to říkat neměl," zašeptal Killian, jako by je snad mohl někdo slyšet, kdyby promluvil hlasitěji, "protože kdo ví, jak nakonec dopadneme... Ale já si nemůžu pomoct. Mil-"

Byl přerušen Arsenovým dalším polibkem. Lehce ho to zmátlo, ale když se Arsen lehce odtáhl, zavrtěl hlavou. "Neříkej to," zašeptal zpátky. Položil mu ruku na tvář. "Protože o to víc pak bude bolet, jak tě budu muset sledovat družit se k někomu jinému."

Ah. Najednou to Killianovi dávalo mnohem větší smysl. Jeho oko neplánovaně opustila další slza. Myslel si, že se jich už zbavil. A když mu tedy nemohl nahlas říct, jak moc ho miluje, kolik pro něj znamená, rozhodl se mu to raději ukázat.

Znovu spojil jejich rty, tentokrát v polibek, který už jen tak neskončil. Killianovy ruce se ale přemístily níž, konkrétně k Arsenovu pasu a jeho zbrojnímu opasku. Rychlým pohybem ho hravě sundal a odhodil na zem bez toho, abych jejich polibek přerušil. Arsen se do polibku usmál.

"Zkušený."

"Začátečnický štěstí," odvětil.

Odtáhl se, až když Arsenovi začal odepínat slavnostní zbroj, knoflík po knoflíku. Když byl u předposledního knoflíku, naklonil hlavu. "Nevím, jestli jsem to už zmínil, ale tahle zbroj je moje oblíbená. Vypadáš v ní dokonale."

Arsen zvedl jeden koutek úst do úsměvu. Killian mu rozepnul poslední knoflík, a tak si první vrstvu sundal. Mezitím si začal rozepínat své oblečení.

Arsen si mezitím přetáhl přes hlavu i košili, a tak byl najednou polonahý. Obešel Killiana zezadu a zatímco si stále rozepínal sako, Arsen mu začal pokládat polibky na krk. Jakmile byl Killian hotov, Arsen mu oblek sundal, pak se vrátil k jeho krku a pažemi ho částečně objal. Začal mu totiž v této poloze, kdy ho zezadu objímal, odepínat košili.

Killian zahlédl jejich odraz v zrcadle vedle skříně. To, jak ho Arsen objímal, to, jak ho líbal, jako by byl pro něj to nejcennější... Sem Killian patřil. Patřil do mužské náruče, patřil do té Arsenovy. Nedokázal si zkrátka ani představit, že by to prožíval s dívkou.

Když mu Arsen sundal i košili, Killian se k němu otočil. Pohledem projel jeho tělo a okamžitě se zamiloval do jeho širokých ramen a útlého pasu. Jako vážně, jak mohl vypadat tak dokonale?

Killian v sobě sebral všechnu odvahu a sjel rukama k rozepínání Arsenových kalhot. "Doufám, že máš alespoň tušení, co děláme," zašeptal, než spojil jejich rty. Během pár sekund mu rozepnul i kalhoty.

Arsen se lehce uchechtl a zavrtěl hlavou. "Nemám. Přijdeme na to ale spolu."

Najednou byl před ním Arsen jen ve spodním prádle a Killian tak poprvé pocítil lehkou nervozitu. Měl být na plese, měl si hledat budoucí ženu, jeho otec na něj spoléhal, on místo toho byl v pokoji generálporučíka jejich armády a hradní stráže a že se stanou věci.

Projela ním vlna adrenalinu. Tohle chtěl od života. To, co v tu chvíli cítil, především tu lásku.

Arsen si ho přitiskl zpátky k sobě. Killian si byl už teď jistý, že nikdy se dostatečně nenabaží toho, jak se ho Arsen dotékal.

Najednou pod sebou přestal cítit zem, když ho Arsen zvedl, jako by nic nevážil, a přenesl ho k posteli, kde ho opatrně položil, než mu začal dávat polibky na hruď a jednou rukou odepínat i jeho kalhoty. Povedlo se mu to během sekund.

"Zkušený," rýpl si Killian zpátky.

"Začátečnický štěstí," odpověděl Arsen a usmál se způsobem, že Killian málem na něj vykřičel, jak ho miluje, i přes jeho zákaz.

Do pár minut Killian zapomněl na nějaký ples, na nějaké královské povinnosti, zapomněl na to, kým byl. V ten moment byl jen a jen Arsenův, obyčejný kluk, co poprvé poznával, co je to láska. A že to miloval.

Když později leželi spolu v posteli, Killian nalehnutý na Arsenově hrudi, zatímco ho Arsen objímal, nestihl se zastavit dřív, než řekl svou myšlenku. "Nevím, jestli to dokážu dusit v sobě."

Arsen se neptal co. Nastala chvíle ticha, než nakonec odpověděl. "Tak to řekni."

"Miluju tě, Arsene. A jestliže si ten jediný člověk, kterému to můžu říct, říkám ti to."

Arsen se překulil tak, že byl najednou nad ním. Sklonil se a dal mu nečekanou pusu na špičku nosu. "Já tebe taky. A je to ta nejlepší, ale zároveň nejhorší věc, co se mi mohla stát, protože chci tě jen pro sebe, ale ty v první řadě patříš koruně."

Killian si lehce povzdechl. "Třeba budu první král, který zvládne vést království s láskou na prvním místě, ne korunou."

Arsen se smutně usmál. "Tenhle palác je plný potencionálních nevěst. Možná už je pozdě."

"Není pozdě. Přece jen jsem tady s tebou a ne s nimi uprostřed tanečního parketu," namítl.

"Máš pravdu," řekl nakonec Arsen. Nevypadalo to ale, že by tomu úplně věřil.

Lehl si zpátky vedle něj. A Killian si přál, aby se zastavil čas, aby zůstali takhle navždy, protože se nechtěl vrátit do reálného světa.

Oba moc dobře věděli, že to s nimi neskončí pohádkově. A ještě, že si toho byli vědomi, protože od pohádky to mělo pěkně daleko.

♛

...heh

at least killian dostal odpoved na otazku, ceho je arsen schopny pri sexu, right? :DD