Arsen měl narozeniny ve stejný den, jako Jeho královská Výsost, princ Killian. Přesněji, oba byli i stejně staří. A jelikož Arsen vždy vyrůstal v chudých podmínkách, oslavy narozenin prince Killiana bral částečně i za své. Že celý národ oslavoval i jeho.

Teď už byl dostatečně starý na to, aby si nic takového nemyslel. Dnešním dnem slavil devatenácté narozeniny. A nestál už jako malý klouček v davu před balkónem, nečekal dychtivě, až prince uvidí. Hodně věcí se změnilo a tentokrát stál také před balkónem, ale z druhé strany, ze strany korunního sálu. Jako hradní stráž.

Chvíli po tom, co jeho rodiče byli zabiti, si uvědomil, jak moc v koncích byli. V té době musel učinit jedno z těch nejtěžších rozhodnutí - přihlásil se k výcviku, aby se jednou možná stal hradní stráží. 

Nechal tak sestry o samotě. Věřil, že Naya se o sebe a Cyru postará za ty tři měsíce, které k výcviku potřeboval. Po třech měsících ho totiž čekaly zkoušky. A projít zkouškami by znamenalo dostat se do Akademie hradní stráže. Znamenalo by to pracovní poměr. A v tu chvíli, kdy by ještě další dva roky trénoval, aby se stal vojákem, by dostával zaplaceno a peníze mohl posílat sestrám.

To se mu taky povedlo. V sedmnácti se stal členem královské armády. Stal se tím člověkem, který zabil jejich rodiče, akorát u jiného království. Nesnášel to, na druhou stranu ale věděl, že kdyby se situace opakovala, tentokrát by byl schopný ochránit svou rodinu.

Těsně po jeho osmnáctých narozeninách dostal místo blíž královské rodině. Stával stráž na chodbě, když kolem něj procházel princ Killian s jeho sestrou, princeznou Liannou, když se jejich malý bratr, princ Nevan, snažil své sourozence donutit, aby s ním hráli na honěnou. Stál kousek od krále Edwarda a královny Kaeny v korunním sále, když se řešily záležitosti státu. Jeden ze sta nejbližších strážců královské rodiny. Takovým člověkem se stal.

Ten den jeho devatenáctých narozenin se ale stalo něco, co ho s královskou rodinou spojilo úplně novým způsobem.

Už jako dítě si moc nepokojů na oslavách prince Killiana nevšímal, nebylo totiž ani čeho. A i v tuto chvíli vše bylo klidné. Stál u vchodu na balkón, na který měla královská rodina za chvíli vstoupit. V místnosti s ním bylo dalších pět strážců, přesto bylo hrobové ticho.

Dokud nevešla královská rodina. Arsenův pohled spadl na princeznu Liannu. Vždy pět strážců dostalo člena královské rodiny, na kterého upínali nejvíce své pozornosti a pro Arsena to byla dnes právě princezna. Vypadala nádherně. Vlasy dlouhé až po pas měla protkané kvítím a nádherné šaty měla sladěné se svým bratrem, dnešním oslavencem. Arsen si dovolil i pohled na něj. Vždy si ho dovolil, nejen proto, že byl princ Killian následníkem trůnu, ale také proto, že hezčího muže Arsen ještě neviděl. Stejně tak jako celé království.

Prince nešlo přehlédnout. Jeho světlounce hnědé oči byly jako z jiné planety, jeho vlasy vždy dokonalé, oblečení elegantní. A díky tomu, že se na něj Arsen podíval pokaždé, hned poznal, že je s ním tentokrát něco špatně.

Měl mít oči na princezně Lianně, přesto nedokázal odtrhnout pohled od Killiana. Všichni byli zabraní do rozhovorů ať už mezi sebou nebo sluhy, nevšimli si tedy Killianovy lehce nepřímé chůze nebo toho, jak si očividně snažil uvolnit toho těsného motýlka kolem krku.

Arsen se podíval na strážce, jehož priorita měl být princ Killian. Ten měl oči jen na princezně Lianně. Hajzl.

Bez povolení se nemohl hýbat, nemohl promluvit. Přesto se v tu chvíli dal do chůze směrem k princi, i když věděl, že porušuje pravidla. Což bylo stejně k ničemu, protože Killian se v další sekundě svalil na zem.

Královna vykřikla, ozvalo se několik zděšených nádechů. Arsen si tiše zanadával. Byl pomalý, odhadl situaci pozdě. 

"Zdravotník!" zvolal král Edward a několik členů stráže se rozběhlo pryč. "Potřebujeme zdravotníka!" 

V jistým slova smyslu Arsen byl zdravotník, a tak to bral jako povolení se k princi Killianovi přiblížit. Dopadl k němu na kolena, otočil ho na záda. Nebyl v bezvědomí, ale vůbec se nedokázal nadechnout a kvůli tomu začal panikařit, což byla ta nejhorší kombinace.

Arsen mu přiložil dlaně na hruď, jako by ho chtěl začít oživovat. Místo toho ale zavřel oči a začal se soustředit.

Skoro každou volnou chvíli svého výcviku trávil v knihovně. Vzdělával se, četl knihy o magii, kterou byl obdařen. Za celý svůj život zatím nepotkal nikoho, kdo by byl obdarován stejnou magií. A i když věděl své limity, věděl, že třeba smrtelné zranění by nikdy vyléčit nedokázal, tohle v jeho silách naopak bylo.

Filtroval ze své hlavy všechen ten hluk, všechny ty pokřiky. Soustředil se na to, aby prince uklidnil a uvolnil mu dýchací cesty. Když k nim doběhl zdravotník, Killian už mu pod rukama v klidu ležel a pravidelně dýchal.

Arsen se narovnal. Nechtěl ani přemýšlet nad tím, kolik pravidel v tu chvíli porušil. Nejhorší ale na tom bylo to, že ho právě celá královská rodina viděla zachránit prince jen tím, že mu přiložil dlaně na hruď. Všichni věděli, co to znamenalo. A i když se snažil Arsen svou schopnost před nimi skrývat, protože se bál, co by to mohlo přinést, bylo to už zbytečné.

Princ Killian se narovnal do sedu a rozkašlal se. Pak se na Arsena podíval. "D-děkuju."

Arsen nedal na sobě znát to překvapení, že mu princ poděkoval, jen přikývl a o několik kroků ustoupil. Cítil na sobě ale pohled všech lidí v místnosti. Odkašlal si a podíval se na krále Edwarda. "Omluvte mé chování, Vaše Veličenstvo." Více toho neřekl. Všichni věděli, že i když princovi pomohl, porušil několik pravidel. To nejhorší, že už při zkouškách do Akademie nepřiznal, že má léčící schopnosti. 

Král si ho přeměřil pohledem. "Jméno?"

"Arsen Tudor, můj pane," odpověděl, pohled opět sklopený k podlaze.

"Přijďte za mnou dnes po oslavách do korunního sálu. V sedm. Buďte přesný."

"Ano, můj pane," odpověděl Arsen. Věděl, že má problém.

Vrátil se na své místo. Jeho pohled neopouštěl prince Killiana, protože i když měl na starost princeznu, o její dohled se postaral právě strážce prince. 

Killian se za pomocí zdravotníka postavil na nohy a okamžitě si sundal těsného motýlka kolem krku. Princezna Lianna k němu přešla a něco mu zašeptala. Pak se otočila na svého otce.

"Otče, nemyslím si, že je dobrý nápad, aby šel Killian mezi lidi," vydechla.

"Killian je následník trůnu a všichni na něj čekají," prohlásil král Edward a Arsenem projela lehká vlna vzteku. Jeho synovi nebylo viditelně dobře a přesto ho nutil jít ven. "Král musí být silný," řekl a podíval se na Killiana. "Tak ukaž, že se nemusím bát ti v budoucnu korunu přenechat."

Princ Killian, který se soustředil na svůj dech, přikývl. "Jsem v pořádku," řekl své sestře. "Jen lehká nevolnost."

Arsen věděl, že lhal. To, co se stalo, nemělo s nevolností nic společného, na vině byly princovy dýchací cesty. Chápal ale, že nechce svou sestru strachovat.

Killian zvedl pohled a rozhlédl se po místnosti, dokud se nezastavil na Arsenovi. Tím porušil další pravidlo, protože měl sklopit pohled. Nemohl se dívat do očí královské rodině, pokud k tomu nebyl vyzván nebo pokud se upřímně neomlouval nebo k něčemu nepřiznával.

Princ ale na to nějak nepoukázal. Mohli se navzájem dívat do očí i několik sekund, dokud se neozval hlas krále Edwarda.

"Vy," řekl a ukázal na Arsena. "Vyměňte se se stráží na balkóně. A postarejte se o to, aby Killian neomdlel před zraky všech poddaných."

"Ano, pane," potvrdil rozkaz Arsen a přerušil oční kontakt s Killianem. Před královskou rodinou se vydal na balón a vyměnil si místo s jedním ze strážců na straně, kde stával princ. Královská rodina vyšla o několik minut později.

Killianovi očividně nebylo dobře a Arsen jen přemýšlel nad tím, co by dělal v případě, že by to zašlo opět tak daleko. Nemohl se nijak ujistit, aby princ neomdlel. Aby jeho schopnosti fungovaly, potřeboval dotek. A tak se zkrátka jen modlil k bohům, aby to Killian sám vydržel a jeho hlava tak neskončila pod gilotinou za to, že porušil královský rozkaz. 

Jako by mu to chtěl Killian oplatit, vydržel celou tu hodinu, co musel stát venku na balkóně a usmívat se na lid pod ním. Sotva ale z balkónu sešel, zamumlal, že si okamžitě potřebuje lehnout a dvě služebné se stráží v patách ho tedy začaly odvádět pryč.

Arsena naopak čekal pokec s Jeho Veličenstvem. 

♛

OU JÉ, VŠE OSTATNÍ DOPSÁNO, HERE WE GO

jinak děkuju za reakce u prologu, jsem ráda, že se na to těšíte tolik, co já <3