Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

🐰7🐰

Probudil jsem se na posteli vedle Yoongiho. Štípl jsem ho do tváře a pootevíral očka. Najednou vykřikl a vystrašeně se na mě díval. "Já vím, že po ránu vypadám jak idiot" řekl jsem se smíchem "n-ne a-ale podívej se n-na svoje o-oči" řekl koktavým hlasem. Zamrkal jsem a přešel ke zrcadlu jediný co jsem zmohl bylo stát jak tvrdé Y. Jimin vlítl do pokoje a spadl na prdel když mě uviděl. "C-co se ti stalo s i-očima?" řekl překvapeně Jimin a podíval se na Yoongiho. "Ja nevím...A-ale je to divný" řekl jsem a poškrábal se na zátýlku. Yoongi se podíval mimo Jimina a vypadalo, že je na něj naštvanej. Neřešil jsem je, protože je to jejich věc proč spolu nemluví. Odešel jsem z pokoje do kuchyně kde jsem si udělal teplý čaj.
Zapl jsem televizi a koukal s Hoseokem na nějaký horror, kterýho jsem se nebál při tom všichni ví jak nesnáším horrory. Vše bylo divně a vskutku děsivé.

*z Pohledu Jimina*

Po tom co Taehyung odešel jsem tam zůstal jen já a Yoongi. Lehl jsem si na taeho postel a Yoongi se na mě podíval očima. "Co že se semnou nebavíš?" řekl Yoongi po někola minutách. podíval jsem se na něj očima a zamračil jsem se. "Nejsem ten co je na tebe bezdůvodně naštvaný" odfrkl jsem si a podíval se na dveře. "Ne vůbec" řekl ironicky a otočil se kemě zády. "Víš co? Když ti tak vadím tak dělej, že neexistuju, že jsdm vzduch a nic jiného. Nebudu se ti srát do života" řekl jsem a třískl dveřma od taeho pokoje a slyšel jen vzlyky. Bylo mi to líto, ale bezdůvodně se na mě naštvat neni šálka čaje. vydechl jsem a bez jaké koliv odpovědi se šel projít ven. Yoongi se poslední dobou chová divně když mě vidí tak občas koktá. Když se baví s Taehyungem mám pocit, že chce abych žárlil. Nevím co se to mezi náma děje, ale nelíbí se mi to. Jsem smutný když je i on a dobře to ví. Nevšímal jsem si slz, které se mi hrnuli do očí. Nechal jsem je stékat po tváří. Bylo mi v tu chvíli jedno, že na mě lidi koukali budu se muset spokojit s tím, že jsem pro Yoongiho vzduch. Mohu si za to sám, že jsem mu to řekl. Neměl jsem chuť se tam vracet,ale musel jsem. Yoongi seděl s opuchlíma očima na gauči a sledoval telku. Sklopil jsem hlavu a snažil se ho ignorovat. Bylo vidět, že mi tečou slzy podle toho jak se na mě smutně podíval. Seděl jsem na druhým konci gauče a koukal ven. Všichni si sedli mezi nás a smáli se. "Yoongie ty si plakal?" zeptal se vyděšeně Taehyung. "p-píchl jsem se do oka" řekl Yoongi. Kluci to už dál neřešili a povídali si. Yoongi odcupitával za Taehyungem, který s někým volal. Neměl jsem sílu se na to dívat tak jsem odešel do pokoje.
díval jsem se na strop nejméně hodinu bezdůvodně jsem brečel. přetočil jsem se na bok a vyčerpáním usl. Jediný co jsem stihl zaznamenat je ruka okolo mého pasu.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro