„Ty sis vůbec nevzala nic z toho, co jsem ti řekla, že ne?" zeptala se Tina.

„Nejsi moje máma, přestaň s takovými řečmi," odvětila jsem smířlivě a začala si mýt ruce.

Byly jsme zrovna na toaletách, protože jsem si potřebovala odskočit. Ona šla taky, ale víc než potřebu na záchod, měla potřebu mě pěkně otrávit.

„To je vtip? Ten kluk je ztracená existence. Poznalas ho, když chtěl něco ukrást u vás v obchodě, a ještě se s ním po tom kamarádíš?!"

Přestával se mi líbit její tón. Nechtěla jsem se dnes hádat, ale chovala se vážně strašně. Samozřejmě, že jí na konec došlo, kdo to je, protože jsem jim ho představila. Kluci se chovali úplně normálně, nejspíš neměli tušení o jeho minulosti – však jak by taky mohli? Vždyť vypadal a choval se naprosto normálně. Jako kluk v našem věku.

Všichni jsme se dobře bavili, jen na Tině šlo poznat, že ji něco žere. Chovala se k Taemu fakt hrozně, a dokonce pak byla škaredá i na ostatní.

„Stalo se, co se stalo. Změnit to nemůžu a popravdě už ani nechci. Přestože nejsem na naše první setkání pyšná a věřím, že ani on ne, věci se změnily, jasný? Dal se do pořádku. Má práci, má kde spát... vždyť už ani jako bezdomovec nevypadá!"

Usušila jsem si ruce a měla se k odchodu, když mě naráz její ruce zastavily v pohybu.

„A co když je to všechno jen na oko? Přijde k vám domu a vykrade vás, když to nebudeš čekat. Co když si s tebou jen hraje?" řekla zcela vážně a já nemohla uvěřit, že tohle dokázala vůbec vypustit z úst.

Jasně, že nějaké riziko tam předtím bylo, ale teď, po takové době, co ho znám, jsem na to už ani nepomyslela. Na začátku jsem dělala některé věci z lítosti a zoufalství. Chtěla jsem mu pomoci.

Teď je dělám, protože mi na něm záleží a mám ho ráda. Prozradil mi o sobě už tolik a já mu věřím. Mám z něj pocit, že můžu.

Měl tolik šancí to u nás doma vybílit a neudělal to. Mohl přeskočit tuhle těžkou část, kdy se znovu pomalu začleňuje do společnosti. Mohl prostě ukrást něco u nás doma, prodat to a být na chvíli za vodou. Pracovat by sice musel pořád, ale kdyby vzal nějakou elektroniku, měl by minimálně na to, aby složil kauci na nějaký byt, a ještě si nakoupil další věci.

Nic z toho ale neudělal, tak proč bych mu neměla věřit?

„Respektuji, že máš svůj názor a nesouhlasíš úplně se vším, co dělám. Měla by ses ale zachovat jako kamarádka a respektovat pro změnu zase můj názor. Tím je, že mu věřím," řekla jsem skrz zuby, pomalu ale jistě, naštvaná.

Nejen to, začínala jsem být znechucená celou tohle konverzací.

„Fajn," povzdychla si, no vzápětí zase nabrala nějaký vzduch do plic, takže jsem čekala nějaké pokračování.

„Ať je to s ním, jak chce. Napadlo tě, proč jsem třeba vzala Yoongiho a Namjoona dnes sebou?"

Nechápavě jsem zamrkala.

Proč se na to ptá? Jasně, že proto, aby se mohla cucat s Yoongim a nechtěla, ať jsem úplně na ocet.

„Namjoonovi se líbíš a já nevím, jestli jsi úplně natvrdlá nebo co, ale myslela jsem, že to víš. Doufala jsem, že se to dneska třeba nějak pohne, ale ty místo toho pozveš jeho," protočila očima, jako bych byla úplně natvrdlá.

„Vím, že se mu líbím, ale on se nelíbí mně. Fakt mě to mrzí, ale tvůj plán asi fungovat nebude."

Teď jsem byla definitivně otrávená. Myslela jsem, že mě zná. Vždyť přece musí vidět, jak se chovám, no ne? Je jasné, že o něj zájem nemám. Je slepá nebo co?

„Takže moje snaha jde zcela do prdele?"

„Jo, přesně," zavrčela jsem a rozešla se pryč z toalet.

Slyšela jsem, jak za mnou volá, ale mám toho fakt plné zuby.

Vpadla jsem do místnosti, kde byly naše věci a okamžitě se natáhla pro svou bundu.

„Je mi líto, ale budeme to muset ukončit, musím už domů," snažila jsem se nasadit milý úsměv i tón, ale nemám tušení, na kolik se mi to povedlo.

„Už? Škoda, ale bylo fajn," pokýval Yoongi hlavou a na tváři mu hrál ten jeho líný úsměv.

„Jo, bylo to super, moc jsem si to užila. Díky," přitakala jsem a ani se neotočila na Tinu, která vešla také do místnosti.

Všichni jsme se začali zvedat a oblékat se. Bylo však třeba zaplatit, ale já jako oslavenec se na tom podílet nemusím.

Když jsem však viděla tu částku, zamrazilo mě. Namjoon to začal rozpočítávat mezi ně čtyři, vynechávaje mě.

Viděla jsem na Taehyungovi, jak se nepříjemně ošil. Byla pro něj teď důležitá každá koruna a netuším, jestli vůbec tolik peněz u sebe má.

Proto, když se nikdo nedíval, chytila jsem jeho ruku, která šmátrala v kapsách a do dlaně mu vložila jednu bankovku, dost velkou na to, aby to stačilo.

Začal vrtět hlavou v nesouhlasu, ale uzemnila jsem ho svým ledovým pohledem, jasně říkajíc, ať ji tam dá za sebe a nediskutuje o tom. Navezla jsem ho tu do toho hlavně já, takže je fér, když ten podíl zaplatím.

Nejspíš jsem vypadala přesvědčivě, když pak ani nemuknul, jen dal peníze Namjoonovi, který to šel zaplatit. Není ale divu, když jsem ještě pořád byla vytočená kvůli tomu, co mi řekla Tina. Nemůžu to nějak strávit.

„Chceš zavolat taxi, Deny? Já dnes jedu k tátovi na noc, takže nejdu stejnou cestou," zeptal se Namjoon, když jsme vyšli před podnik.

„Ne, to je v pohodě, Taehyung má stejnou cestu," usmála jsem se.

„Ach... tak jo," přeměřil si nás dva pohledem, ale neřekl nic dalšího.

Se všemi jsem se rozloučila, poděkovala za pěkné odpoledne, a pak se každý rozešel svým směrem.

Mlčela jsem a vstřebávala večerní vzduch, který byl poměrně chladný na to, jak teplo odpoledne bylo. Cítila jsem se však příjemně a rozhodně mi krátká procházka na metro nevadila. Spíš naopak.

„S těmi penězi... nemuselas, zaplatil bych to," ozval se tiše.

„Vím, že jo, ale chtěla jsem, okay?" drkla jsem do něj jemně v přátelském gestu.

„Přeji si, abych ti někdy mohl splatit vše, co jsi mi už dala."

„Neboj, časem," odvětila jsem a s úsměvem jsem si ho prohlížela.

Měla jsem šanci vidět jen jeho profil zboku, ale i to mi stačilo. Asi se fakt něco děje, když mám takové myšlenky.

„Bojím se, že některé věci nebudu schopný splatit nikdy," kopnul do kamínku před sebou a nevypadal tím faktem moc nadšený.

„No ták," uchichtla jsem se, a pak ho vzala za ruku.

Překvapeně se na mě podíval, ale já jen pokrčila rameny a nechala naše dlaně zapadnout do sebe. Líbil se mi ten pocit, kdy se držíme. Chvíli sice trvalo, než mi stisk začal opakovat, ale když jsem se dočkala, stálo to za to.

„Líbilo se ti to dneska?" zeptala jsem se.

„Bylo to fajn. Tví kamarádi jsou hodní. Akorát se mi zdálo, že Tině jsem se moc nelíbil," povzdychl si.

„Jo... no, s Tinou jsme se moc nepohodly," přiznala jsem.

„Proto jsi chtěla pak tak rychle odejít?" tipoval správně.

„Nejprve na mě zkoušela řeči typu, jakože ti nemůžu věřit a tak dále. Já jsem se jí totiž jednou, ještě když jsme se tolik neznali, svěřila s tím, že jsem tě nechala u sebe doma. Samozřejmě, že se chovala hrozně mateřsky a kladla mi na srdce, že bylo naprosto šílené si vzít do domu cizího kluka a tak dále... rozumíme si," protočila jsem očima.

„Tentokrát z ní ale vypadlo, že mě chce dohodit Namjoonovi a ty jsi tam byl tak trochu navíc. Nehorázně mě to ale naštvalo. Namjoon je sice fajn, ale zkrátka jen jako kamarád. Nepřeskočila jiskra, prostě... ne vždy jde lusknout prsty a s někým si začít," zaklela jsem.

„Nejvíc mě ale naštvalo to, že ona to na mě vůbec nepoznala. Známe se poměrně dlouho a já se fakt snažila dát jasně najevo, že o něj nemám zájem. Ona je ale tak zaslepená Yoongim a nejspíš i představami té naší čtveřice, jak chodíme na dvojitá rande, že vůbec nevzala v potaz, že já to tak třeba nechci," rozvášnila jsem se.

„To je... nevím, co říct," odvětil nejistě, na což jsem se musela znovu zasmát.

„Nemusíš říkat nic, jenom neber zcela vážně to, jak se k tobě chovala. Normálně tak hrozná není," rozhoupala jsem naše ruce, a pak zamířila k vchodu do metra.

„Pojedeš dneska ke mně?" zpomalila jsem, čekajíc, co mi odpoví.

„Nevím," pokrčil rameny.

„Pojď, máma je na noční a koneckonců, chtěl jsi něco podnikat, tak se můžeme podívat alespoň na film nebo něco," navrhla jsem a byla fakt ráda, když mi to odkýval.

***

Tady měl někdo správné tušení s tou Tinou :D. Ale ještě to nekončí, ještě je tu prostor na pořádná dramata, jste zvědavá?

Budu ráda, když mi dáte do komentářů vědět, jak se vám díl líbil. Jo a... jste připravení na novou fan fikci s Kookem? Už mi leží v "šupleti" pořádně dlouho.