Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

22

Olive

,,Děkuji Mayo" šeptla jsem když mě odvezla ke gynekoložce. ,,Jasně, pak mi napiš" pohladila mě po tváři. ,,Jo" kývla jsem a vystoupila. Přešla jsem k budově a vešla dovnitř. U téhle gynekoložky jsem moc spokojená. Sice nejsem objednaná a za chvíli ji bude končit pracovní doba, ale zkusím ji nějak přemluvit. Já potřebuji 100% ujištění jestli jsem v tom nebo ne. Sice mi dva testy ukázaly, že ano, ale třeba se to spletlo? Ach jo, asi jsem naivní že?

Přešla jsem k její ordinaci a zaklepala. ,,Dobrý den? Vy jste objednaná?" Zeptala se hned sestřička když otevřela. ,,Dobrý den, nejsem. Ale potřebovala bych nutně na kontrolu prosím" vydechla jsem. ,,Bohužel slečno, to nejde. Musíte být objednaná" řekla a pak se vedle ní objevila doktorka. ,,Dobrý den, slečna Adler že?" ,,Ano, dobrý den paní doktorko. Já vím, že nejsem objednaná, ale já to potřebuji prosím" řekla jsem se slzami v očích. ,,O co jde? Nějaké zdravotní problémy?" ,,N-ne, myslím si, že jsem těhotná. Potřebuji to vědět hned teď prosím" šeptla jsem a vyndala si peněženku. ,,Můžu vám dát nějaké peníze" řekla jsem potichu. ,,Ne proboha, schovejte to a pojďte" mávla rukou a já se pousmála a vešla za ní.

,,Máte příznaky?" Zeptala se a nasadila si rukavice. ,,No mám asi, nevěnovala jsem tomu moc pozornost, ale udělala jsem si dva testy a byly pozitivní" řekla jsem. ,,Tak si vytáhněte tričko k podprsence a lehněte si" řekla a já tak udělala a lehla si na lehátko. Sedla si ke mně, zapla si ultrazvuk a pak mě začala prohlížet.

Nervózně jsem na ní a na monitor koukala a nemohla nic rozpoznat. ,,Tak co?" Vydechla jsem. ,,Testy měly pravdu" řekla po chvíli a já silně stiskla oční víčka k sobě. Do hajzlu. ,,Takže fakt jsem těhotná?" ,,Ano, jste tak v 7 týdnu" řekla a já se na ní překvapeně podívala. ,,Už?" Vyhrkla jsem. ,,Ano" ,,Paní doktorko, jak je to ale možné? Já beru antikoncepci" ,,A nezapomněla jste si někdy prášek vzít?" ,,Ne, já si na to fakt myslím. Nikdy bych nemohla zapomenout" řekla jsem. Kvůli své práci jsem si tohle musela hlídat. Nikdy jsem nezapomněla si vzít prášek.

,,A neberete nějaké prášky? Nebrala jste antibiotika?" Zvedla obočí a sedla si k počítači. ,,Brala jsem antibiotika, měla jsem angínu" šeptla jsem. ,,A měla jste při antibiotikách sex bez ochrany?" ,,Ano" ,,Napadá mě, že se to stalo takhle. Antibiotika totiž většinou narušují střevní funkci a ovlivňují tak vstřebávání hormonů z antikoncepce. A pokud jste brala antibiotika a antikoncepci v podobném čase tak antikoncepce vlastně neměla moc účinek" řekla. ,,Takže jsme měli mít kondom když jsem to brala?" ,,Ano, nikdo vám to neřekl?" ,,Ne" pokroutila jsem hlavou.

,,Nevypadáte moc šťastně" řekla. ,,Nejsem, nebo já... no rodinu jsem si vždy přála, ale teď se to vůbec nehodí. Přítel není na miminko připravený, já taky nejsem. Jsem moc mladá" ,,Máte ještě čas na interrupci" přisunula ke mně letáček. ,,Ale to by jste samozřejmě měla s přítelem probrat. Každopádně vám už ale dám i těhotenskou kartičku. Přijďte se na mě podívat tak za dva týdny a řeknete mi, jak jste se rozhodla. A tady máte fotečku" řekla a poklepala prstem doprostřed, kde byl vidět malý plod.

,,Rozhodněte se správně slečno Adler, nad vším se zamyslete ať pak nelitujete, rozhodnutí už nepůjde vzít zpátky" řekla a já přikývla. ,,Děkuji" zašeptala jsem a pomalu se postavila. ,,Mějte se" ,,Vy taky, ještě jednou děkuji" vydechla jsem, rozloučila se i se sestřičkou a odešla jsem.

Na chodbě jsem si sedla na lavičku a schovala si hlavu do dlaní. ,,Já se zblázním" zamumlala jsem a utřela si slzy. Ne, teď tady nemůžu brečet. Podívala jsem se na tu fotku a nevěděla, co dělat. Tohle je fakt v hajzlu.

Postavila jsem se a vyšla ven. Mávla jsem na taxík a když zajížděl ke mně tak jsem se naposledy podívala na tu fotku mého miminka a schovala ji do kabelky. Tohle bude těžké rozhodnutí.


Když jsem přišla domů tak to na mě všechno padlo a nahlas jsem se rozbrečela. Teď se to tak moc nehodí. Konečně jsem si našla práci, vydělávám si. S Justinem jsme našli nějakou školu, kterou bych mohla za měsíc začít studovat. Tohle je tak v háji. Ale chci jít na potrat? Dokázala bych to?

Přešla jsem do ložnice, sundala ze sebe oblečení a šla rovnou do koupelny. Ještě, že Justin přijde až pozdě večer. Aspoň mám čas na přemýšlení. Chci mu to říct hned? A nebo chvíli počkám?

Napustila jsem si vanu, jelikož tam se mi nejvíc dobře přemýšlí. A dlouho jsem to nevydržela a zase samozřejmě začala brečet. Proč zrovna já? Nechci mít dítě takhle brzo. Mám na to ještě čas!

**********

Probudila jsem se na nějaké rány v bytě. Povzdechla jsem si a pomalu otevřela oči. Natáhla jsem se pro mobil a viděla, že už je něco po půlnoci. Rychle jsem se otočila a viděla, že tu pořád Justin není a nebyl tady.

Z obýváku se ozvala rána a pak smích. Aha. Je tady. Ale asi ne v úplně normálním stavu. Zvedla jsem se a vyšla z ložnice.

Justin byl v kuchyni, něco si zpíval a něco hledal v lednici. ,,Justine?" Ozvala jsem se, cukl sebou a praštil se hlavou o poličku v lednici jelikož tam byl celý nalezlý. ,,Panebože" zasmála jsem se a rychle k němu přešla. ,,Co jsi mi to udělala?" Zakňučel a já se uchechtla a chytila ho za ruku. ,,Tak proč jsi tam byl tak nalezlý?" Zeptala jsem se se smíchem a pohladila ho po tváři.

,,Mám hlad" vydechl. ,,A taky jsi dost dobře nalitej" uchechtla jsem se. ,,Promiň, kluci to do mě hrnuli. Málem jsem u Jadena přespal, ale chtěl jsem se vrátit za moji láskou" řekl a chytil mě za boky. ,,Ty jsi zlatíčko" usmála jsem se. ,,Zvládneš se umýt? Nepůjdeš takhle smradlavý do postele. Já ti něco připravím k jídlu" ,,Dobře" kývl, dal mi pusu na bradu a pak se odšoupal do koupelny.

Namazala jsem mu bagel máslem a dala mu tam šunku a pak mu ještě připravila zeleninu. ,,Takhle v noci mě nebude budit jen tvůj táta, ale i ty co?" Šeptla jsem s úsměvem a sáhla si na bříško. Pořád nejsem 100% rozhodnutá, ale nevím jestli bych svoje miminko dokázala zabít.

Vzala jsem talíř a šla do ložnice. Lehla jsem si a přikryla se peřinou. Po chvíli Justin vylezl ze sprchy a měl kolem sebe ručník. ,,Když je člověk opilý tak se nedá moc sprchovat, všechno se točí" zamumlal a oblékl si boxerky. ,,To je jasný" uchechtla jsem se. ,,Promiň miláčku, asi chceš spát že?" ,,To nevadí, najez se" ukázala jsem na talíř. ,,Ty jsi úžasná, děkuji" vydechl s úsměvem a hned se do toho pustil.

Když to za chvíli dojedl tak odložil talíř na stůl a pak se svalil do postele. Lehl si na bok a koukal na mě. ,,Co ty? Jak jsi se měla? Celý den jsme se neviděli" řekl potichu. Otočila jsem se a vypnula lampičku a pak jsem se zase na něj otočila zpátky. ,,Dobrý" šeptla jsem a pousmála se. ,,Jo? A co jsi dělala?" Pohladil mě po boku a ruku tam nechal. ,,Byla jsem s Mayou na snídani, pak jsem se jen procházela po městě. Šla jsem do obchoďáku. Potřebovala jsem jen čas pro sebe" zalhala jsem. ,,Dobře" kývl a pak si zívl.

,,Jdeme spát" řekla jsem. ,,Jo, celá postel se točí" zakňučel a já se uchechtla. ,,Nemáš chlastat" pokrčila jsem rameny a dala mu pusu na tvář. ,,Dobrou" šeptla jsem. ,,Dobrou lásko" vydechl a pak za chvíli už usnul. Ale já už nějak nemohla zabrat. Pozorovala jsem ho a přemýšlela. Nedokážu mu to říct. Ještě nejsem 100% rozhodnutá jestli si miminko nechám a tak to Justinovi ještě říkat nebudu. Samozřejmě pokud se rozhodnu jít na potrat tak nějak mu to budu muset říct. I když... on by vlastně nikdy nic nezjistil a všechno by bylo zase jako předtím ne? Ach bože, na co to myslím?

**********

Ráno jsem se probudila na to, že se mi zvedl žaludek a já musela jít zvracet. Rychle jsem vyběhla z postele a doběhla do koupelny a hned začala zvracet. Panebože. Debilní ranní nevolnosti.

,,Doprdele" vydechla jsem a pak záchod spláchla. Pomalu jsem se postavila, přešla k umyvadlu a vyčistila si zuby a pak si umyla obličej. Vrátila jsem se zpátky do ložnice a cukla sebou když už Justin byl vzhůru a koukal na mě. Sakra.

,,Nemám tady být já ten, kdo má po ránu zvracet?" Uchechtl se. ,,Asi na mě něco leze" šeptla jsem a mávla rukou. ,,A jsi v pořádku?" Zvedl obočí. ,,Jo, Justine, neboj" pousmála jsem se.

,,Pojď ke mně" usmál se. ,,Proč? Myslela jsem, že půjdeme na snídani, Alex už určitě něco má" ,,To můžeme až potom, pokud vím tak v úterý do práce nechodíš, nic nás nečeká. Já se chci mazlit" řekl a já se usmála a vlezla si k němu do postele. Pořádně nás zakryl peřinou a já se zasmála. ,,Ať jsi v teple. Máme březen, ale tady je pořád otravná zima" protočil očima a já se usmála a pohladila ho po tváři.

,,Lásko?" Šeptl. ,,Ano?" ,,Fakt se nic neděje? Vypadáš unaveně, máš starosti v očích" ,,Co? Nemám starosti v očích" řekla jsem rychle. ,,Nemáš takové ty rozzářené oči jako vždy" zamumlal. ,,Asi je toho teď na mě moc víš? Něco na mě leze, musím chodit do práce a vydělávat si, abych tě pořád neobírala o peníze. Potom se psychicky připravuju na tu školu, což bude zvláštní jít si tu střední dostudovat. No jen je teď takový těžší období, ale jsem v pořádku" ,,Kdyby se něco dělo, tak mi to musíš říct ano? Jsme pár a nic si netajíme" ,,Já ti nic netajím" pousmála jsem se. ,,Já tobě taky ne" usmál se a pak mě pomalu políbil.

,,Jsi tak nádherná, víš to?" Vydechl. ,,Ale nepřeháněj" zasmála jsem se. ,,Já nepřeháním. Jsi ta nejnádhernější holka, kterou jsem kdy viděl. A jsi moje a už navždy budeš" usmál se. ,,Už navždy? Až do smrti?" Uchechtla jsem se. ,,Ano. Za pár let si založíme rodinu, jelikož teď si chceme ještě užívat volnosti a dosáhnout svých cílů. Ty chceš vystudovat střední, Olive já se možná přihlásím na vejšku. Chci si dodělat toho magistra" usmál se šťastně a já to nevydržela a potichu vzlykla.

,,Zlato, co se děje? Řekl jsem něco špatně?" Vyhrkl. ,,Ne, dobrý" zavzlykala jsem. ,,Tak proč pláčeš? Panebože Olive, co se stalo?" ,,Jenom ty tvoje plány zní krásně" vzlykla. ,,Aha, ty máš teď někdy dostat menstruaci že? Proto jsi takhle emotivní" zasmál se. ,,Jo přesně tak" uchechtla jsem se falešně. ,,To bychom si ale měli užít co nejvíc spolu v téhle posteli když pak skoro týden zase nebude moct být nic"
Ušklíbl se. ,,Tak po snídani ano? Mám hlad" šeptla jsem, dala mu dlouhou pusu a zvedla se.

,,Fajn, tak já si dojdu do sprchy a přijdu" řekl a já přikývla a odešla jsem z ložnice. Zavřela jsem se v druhé koupelně, sedla si na vanu a začala potichu vzlykat. Po chvíli jsem se snažila uklidnit takže jsem si začala umývat obličej a zakrýt tak nějak to, že jsem brečela.

Vrátila jsem se zpátky do ložnice a vytáhla si z kabelky ten letáček od doktorky. K tomu jsem si vytáhla i fotečku z ultrazvuku a střídavě na to koukala. ,,Já se zblázním" šeptla jsem a fakt nevěděla, co dělat. Justin má pravdu. Chceme dosáhnout svůj cílů. Já opravdu chci dostudovat střední a žít normální život. A pokud Justin chce jít na vysokou tak by na mimino neměl vůbec čas a byla bych na to sama. Tohle nepůjde. Ale nepůjde i ta druhá věc. Nedokážu zabít svoje dítě.

*********

Po moc dobré snídani od Alex jsem si sedla do obýváku a jen koukala na televizi na Netflix. Měla jsem tam můj oblíbený seriál, ale moc se mi nešlo soustředit. Vždy moje myšlenky zabíhaly jinam.

Najednou Justin, který seděl na druhé straně gauče a dělal něco na počítači mi podal nějaký papírek. Nadzvedla jsem obočí a papírek rozevřela, protože byl přehnutý.

Já+ty rande dnes večer? J.

Začala jsem se smát a na Justina se podívala. ,,Co to má být?" Zeptala jsem se smíchem. ,,Jsme snad někde ve škole a ty jsi mi teď poslal pozvání přes lísteček?" Zasmála jsem se. ,,Konečně se směješ" usmál se. ,,Celé dopoledne moc nemluvíš, když na tebe promluvím tak jednoslovně odpovíš. Tak to zkouším tímhle způsobem s tebou komunikovat" pokrčil rameny. ,,Ty jsi tak roztomilý" usmála jsem se. ,,Můžu tě obejmout?" Zeptala jsem se. ,,Na tohle se vůbec nemusíš ptát, pojď" odložil počítač na stolek a já si na něj hned sedla obkročmo a pevně ho objala.

,,Tak co? Nenapsala jsi mi odpověď" řekl a já se zasmála. Natáhla jsem se pro lísteček a pak pro propisku, lísteček jsem si opřela o jeho hruď a napsala tam odpověď. ,,Stačí?" Usmála jsem se a ukázala mu odpověď s Ano a se srdíčkem. ,,Jasně" kývl s úsměvem. ,,Dostala jsi někdy takovýhle milostný lísteček ve škole při hodině? Já tím balil většinu holek ve třídě" Uchechtl se. ,,To mi je jasný že to byl tvůj styl, ale ne. Já žádný nedostala. A hlavně jsem chodila jen dva roky. Moc jsem toho nestihla" pokrčila jsem rameny.

,,Tak teď jsi ho dostala ode mě" řekl a já se zasmála a přikývla. ,,Ty půjdeš fakt studovat toho magistra?" ,,Ano, už jsem si podal přihlášku, přijímačky budu dělat za dva měsíce. Nevadí ti to?" ,,Proč by mi to vadilo Justine? Je to úžasný" usmála jsem se. Samozřejmě jsem to myslela vážně, ale taky jsem z toho byla smutná. Nejhorší je, že Justin na dítě opravdu připravený není a nechce ho. Dnes ráno mi to úplně potvrdil. Chce si užívat volnosti a s miminkem už člověk volný fakt není.

,,Takže dneska půjdeme na rande?" Usmál se. ,,Ano, když jsi mě pozval" uchechtla jsem se a dala mu pusu na nos. ,,Fajn, vyberu nějaké pěkné místo a půjdeme" řekl s úsměvem a já přikývla. ,,Miluju tě" šeptla jsem. ,,Taky tě miluju, hrozně moc" vydechl a pak jsme se začali líbat.

**********

Odpoledne Justin musel jít na chvíli do klubu kvůli nějakému problému s papíry. A mně někdy chvíli potom, co odešel, zavolala gynekoložka ať přijdu na odebrání nějakých vzorků, což jsem moc nepochopila. Ale pak jsem tam zjistila, že to jsou obyčejné testy kvůli nějakému infekčnímu onemocnění a není dobrý pro těhotné ženy. Tam jsem si s ní i chvíli povídala o tom, co mám dělat, protože nejsem vůbec rozhodnutá. Samozřejmě doktorka interrupci nedoporučuje, ale měla bych si hlavně o téhle možnosti promluvit s přítelem. Má pravdu. Musím.

Když jsem šla cestou domů z metra tak najednou vedle mě zastavilo černé auto, podobné tomu, co má Justin. ,,Dobrý den" z otevřeného okna na mě vykoukl nějaký muž. ,,Ehm dobrý den? Přejete si?" Zeptala jsem se nechápavě. ,,Dobrý den slečno Adler" řekl a já nechápala, jak ví moje jméno. ,,Jsem náhradní řidič Justina. Jeho řidič má teď dovolenou a tak poslal mě. Mám vás odvézt na jedno místo, kde bude na vás čekat. Jel jsem k vašemu bytu, ale zrovna jsem viděl, jak tu jdete tak jsem vás rovnou zastavil" řekl s úsměvem. To mám jako odvoz na to rande, jak jsme se domlouvali? Ten to zase přehání, ale je to i pěkný samozřejmě.

,,Ehm aha dobře, ale já nejsem vůbec správně oblečená..." ,,To vůbec nevadí. Justinovi to vadit nebude. Tak pojďte, už tam na vás čeká" řekl. ,,Dobře" uchechtla jsem se a nastoupila do zadu.

Upravila jsem si aspoň vlasy a trochu se namalovala. Vždy v kabelce musím mít taštičku s make-upem kdyby náhodou takže teď jsem ráda, že i na procházku jsem si ji vzala. Cesta trvala docela dlouho a já viděla, že řidič už vyjíždí z hlavní části New Yorku. Co to ten Justin zase vymyslel? Ale jsem zvědavá. Nahmatala jsem v kabelce fotečku z ultrazvuku a vydechla. Jo, teď bude nejlepší příležitost mu to říct. Nesmím hned na začátku, abychom se kdyžtak nepohádali. Ale rozhodně musím dnes. Nemůžu se nad tímhle důležitým rozhodovat jen sama. Je to i jeho dítě. A já si jsem na 80% jistá, že si ho nechám. Nedokážu ho zabít.

Za takových 15 minut řidič zastavil a já se tu rozhlédla. Byli jsme u nějakého parku. Takže rande v parku? To je moc hezký nápad, aspoň Justin nebude chtít zase platit předražené jídlo v restauraci.

,,Pojďte se mnou" kývl na mě a vystoupil tak jsem taky vystoupila. Vystoupali jsme nahoru do menšího kopce a já tu viděla nějaký altánek. Moje srdce se zastavilo když se tu zjevil Justinův otec. ,,C-co tady d-děláte?" Zakoktala jsem překvapeně. ,,Dobrý den slečno Adler" ušklíbl se. ,,Je tu Justin?" Zeptala jsem se. ,,Není a nebude, pojď si sednout, musíme si popovídat" řekl a já se rychle otočila a chtěla odejít, ale stouplo si kolem mě několik bodyguardů a zatarasili mi cestu. ,,Přestaň utíkat" Uchechtl se a chytil mě za paži. ,,Pusťte mě!" Vykřikla jsem a on mě hned pustil a zvedl ruce. ,,Holčička vystrkuje drápky" zasmál se.

,,Já mám s Justinem něco domluveného, rozhodně si s vámi povídat nebudu!" Vyhrkla jsem. ,,Tak mu napiš, že jsi musela nutně do práce. Vím, že makáš v té parfumerii. Já vlastně vím všechno" Uchechtl se. ,,Nechci, aby jste mi tykal" zavrčela jsem. ,,Ne? Nemůžu tykat matce mého vnoučete?" Zvedl obočí a sáhl mi na břicho. ,,J-jak... jak to víte?" Zeptala jsem se vyděšeně. ,,Říkám, že vím všechno" taky zavrčel a já se ho fakt začínala bát.

,,Hned si sedni a promluvíme si. A nedělej tady scény" řekl naštvaně a rozešel se do toho altánku. ,,Jděte" popostrčil mě bodyguard a já si povzdechla a pomalu se za ním rozešla. ,,Čaj?" Ukázal na termosku. ,,Jasně, budu vám určitě věřit, že jste tam nic nepřimíchal" zamumlala jsem a sedla si. ,,Zas takovej blázen nejsem" zasmál se a sám si nalil a hned se napil.

,,Napiš Justinovi, že se zdržíš, on to zvládne" řekl a já si s povzdechem vyndala mobil a napsala mu. ,,Jak jsem už říkal, tak vím o tobě všechno. Úplně všechno..." ušklíbl se. ,,Jak?" Vydechla jsem. ,,Jak? Já dokážu všechno. Najal jsem si soukromého detektiva, zjistil mi o tobě úplně všechno. Každou maličkost" řekl a moje srdce bilo neskutečnou rychlostí. Dost se ho bojím. ,,Taky jsem tě nechal sledovat, ale na to už jsi možná sama přišla, jelikož Justin taky takového něco nadhodil. Stěžovala sis mu?" Uchechtl se. Sklonila jsem hlavu a neměla v plánu s ním mluvit. Nebudu s ním mluvit.

Najednou ke mně přisunul nějaké fotky. Byla jsem tam já když zacházím na gynekologii a pak když odcházím a prohlížím si fotku z ultrazvuku. ,,Tvoje doktorka moc neumí udržet lékařské tajemství. Detektiv to z ní totiž dost rychle dostal. Ale tady si prohlížíš tu fotku. Došlo mi to i tak..." zamumlal a já se na něj překvapeně podívala. Ten detektiv nějak mé doktorce vyhrožoval a nebo mu to řekla hned když ji dal nějaké peníze?

Zkřížil si ruce na prsou a naštvaně se na mě díval. ,,Nevěřím ti, že je to děcko Justina..." zavrčel. ,,Tak si klidně nevěřte, je mi to jedno" pokrčila jsem rameny. ,,Jsi jen nechutná štětka! Určitě jsi chrápala i s někým jiným! To dítě nemůže být Justina!" Zařval. A je to tady. Já si říkala, kdy začne zase křičet. ,,Já s nikým jiným nespala už sakra dlouho. To jenom vašeho syna jsem měla v posteli. Já už tu práci dávno nedělám!" Vyhrkla jsem. ,,No testy jsi podstoupila tak si počkám na výsledky, protože ti fakt nevěřím" zavrčel. ,,Cože? Jaké sakra testy?" Vykřikla jsem.

,,Vymletá blbá blondýna" Uchechtl se. ,,Fakt sis myslela, že tvoje gynekoložka dělá testy kvůli nějaké nemoci? To opravdu ne" zasmál se. ,,Počkat takže ty testy... panebože to byly..." ,,Ano, jsi fakt hodně hloupá. Testy kvůli nějakému infekčnímu onemocnění. Skočila jsi na to dost lehce" zasmál se. ,,Stačilo dát doktorce pár bankovek do ruky a už se s ní dalo lehce domluvit. Já ji dal Justinův kartáček z Bílého domu a expresní výsledky testu by měly být zítra. Takže si počkám na výsledky. Bojíš se výsledků?" Zvedl obočí. ,, Jste tak nechutná osoba. Ale ne, nebojím se. Vím jistě, že dítě je Justina" řekla jsem a on se zamračil.

,,Tím pádem když jsi si tak jistá tak to můžeme přejít k další věci, kterou chci řešit" řekl a já zvedla obočí. ,,Zmizíš z Justinova života" řekl hned a já vykulila oči. ,,Cože? To jste se zbláznil ne?" Zasmála jsem se. ,,To jsem se fakt nezbláznil. Klidně si to děcko nech, klidně jdi na potrat, je mi to u prdele. Ale zmizíš z jeho života. Už nikdy se u něj neobjevíš" zavrčel. ,,Tohle nehodlám poslouchat" řekla jsem a zvedla se.

,,Fajn, tím pádem tě lusknutím prstů dostanu do vězení" řekl a já se zasekla. ,,Co?" Šeptla jsem. ,,Říkala jsi, že jdeš pryč" pokrčil rameny. ,,Co jste tím sakra myslel?" Vyhrkla jsem a on ukázal na lavičku a já si hned sedla.

,,Je tu tolik důvodů, jak tě do basy můžu dostat, uvědomuješ si to? Začneme první věcí. Vydělávala sis nelegální prací. Prostituce je v Americe nelegální, víš to sakra? A neplatila jsi daně. To ti je asi úplně jedno že? Proč by jsi to platit měla že? Porušovat zákon je hrozně úžasný totiž" řekl a já nervózně polkla. ,,Takže jsou dvě věci. Prostituce a neplacení daní. Velká věc, jak tě dostat do vězení. A pak ten nejhlavnější důvod?" Usmál se. ,,Zabila jsi svého nevlastního otce" zavrčel a já vykulila oči. ,,J-jak to víte?" Vyhrkla jsem vyděšeně a do očí se mi nahrnuly slzy. ,,Já ti kurva říkal, že vím všechno" řekl a naklonil se ke mně a já potichu vzlykla. Tohle je v hajzlu.

,,Já ho nezabila" zavzlykala jsem nahlas. ,,Ale ano, zabila" ,,Nezabila! Bylo to omylem!" Vykřikla jsem. ,,Jak můžeš někoho zabít omylem?" Zasmál se a pokroutil hlavou. ,,J-já to nechtěla" šeptla jsem. ,,Jasně" Uchechtl se. ,,Ten případ se vůbec neřešil. Někdo to doprdele zametl pod koberec i když se to řešit kurva mělo! A víš, kdo tě chce vyslechnout? Kapitán toho města, kde jsi otce zabila. Ale já dokážu zařídit tvoji nevinnu když Justina opustíš" řekl a já se na něj překvapeně podívala.

,,Co? Jak to myslíte?" ,,Máš na výběr. Buď Justina opustíš a já zařídím, aby se ti nic nestalo. Do vězení nepůjdeš, nikdo nezjistí, že jsi neplatila daně. Tu tvoji vraždu zametu ještě víc pod koberec, nikdo to už řešit nebude. A nebo budeš chtít s Justinem zůstat, ale půjdeš sedět a bez kauce zlatíčko, protože jsi tu smrt nenahlásila a utekla jsi a to je další vážný důvod jít do vězení. A co bude s tvým dítětem? No budeš těhotná ve vězení, pak ho porodíš. Dítě ti vezmou, půjde do kojeňáku. Dvakrát týdně ti ho dovezou k tobě, budeš ho moct vidět dva dny v týdnu ve vězení v dětské herně s dalšími matkami. Ale pak stejně si to děcko někdo adoptuje a ty už ho pak nikdy neuvidíš. Takže to je můj návrh. Opustíš Justina a budeš mít krásný život. Odjedeš ze států, založím tě, budu ti na děcko posílat peníze každý měsíc. A nebo se rozhodneš tady zůstat, ale do pár dní půjdeš sedět. Jsem prezident zlatíčko. Já to dokážu. Jen lusknu a půjde se to řešit" usmál se a mně z očí padaly slzy a nemohla jsem uvěřit tomu, co říká. Panebože.

,,Dám ti jeden den na rozmyšlenou ano? Do zítřka. Ještě musím počkat na ty testy otcovství, ale jelikož ty jsi o tom hodně přesvědčená tak vlastně ani čekat moc nemusím. I kdyby jsi těhotná nebyla tak se tě i tak zbavím. Teď jsi mi hodně nahrála a svůj plán jsem uskutečnil o mnohem dříve. Protože já nenechám svého syna se zahazovat s takovou štětkou. On k sobě potřebuje normální ženu, která nějak vypadá, má normální minulost. Ty jsi hnusná špína a s takovouhle špínou můj syn rozhodně nebude. A rozhodně se nikdy nedozví o tom, že s takovouhle kurvou má dítě. Takže mu to nikdy neřekneš, je ti to jasný? Pokud se dozvím, že jsi mu to dnes nebo zítra řekla tak do toho vězení poletíš hned, jasný?!" Vykřikl a já pomalu přikývla.

,,Fajn, teď můžeš odejít. Máš jeden den. Zítra v poledne si tě můj řidič zase vyzvedne na stejném místě. Měj se" ušklíbl se a já se pomalu zvedla. ,,Justin musí vědět, že má dítě. Že bude otec" šeptla jsem a on se na mě překvapeně podíval. ,,To se teda nemusí dozvědět kurva! Nikdy se to nedozví ty krávo jedna! Je ti to kurva jasný?! Jak ti mám ještě jinak dokázat, že tě do toho vězení fakt dokážu dostat?! Jsi úplně vymletá?!" Zařval hystericky. On to fakt myslí vážně. ,,I když je to pravděpodobně dítě mého syna tak to nemění nic na tom, že matka je nechutná špína, která si vydělávala sexem. Tohle dítě nechci mít v rodině" řekl.

,,Máš dvě možnosti, tak se nad tím zamysli. Dokážu ti sehnat dobré místo na bydlení mimo státy. Budeš mít dobrý život i s tvým děckem. Ale když se rozhodneš pro druhou možnost, tak o svoje mimino přijdeš a dobrý život už nikdy mít nebudeš" zavrčel. Nic jsem na to neřekla a jen odešla pryč.

Řidič mi otevřel dveře a já nastoupila. Celou cestu domů jsem brečela a nevěděla, co mám dělat. On to opravdu myslí vážně. Dostane mě do vězení. Nemůžu jít do vězení! Nemůžu jít do vězení těhotná! Pak mi moje dítě vezmou a to nechci. Nechci jít ani na potrat, nedokázala bych to. Ale hlavně nechci opustit Justina. Já ho tak hrozně miluju a bez něj budu nic. Dělá mě šťastnou. Takhle šťastná jsem byla naposledy když jsem byla malá a měla jsem mamku.

Řidič zastavil před mrakodrapem. ,,Zítra ve dvanáct tady" řekl a já potichu vzlykla. Vystoupila jsem a šla pomalu dovnitř. Holka u recepce a i pár lidí se na mě dívalo, jako vždy. Ale teď se na mě dívali překvapeně, jelikož jsem určitě celá oteklá z toho pláče. Přivolala jsem si výtah, naťukala kód a výtah se hned rozjel nahoru.

Nahoře se otevřel a já pomalu vylezla. Justin, který seděl u stolu s někým telefonoval a smál se. Když se na mě podíval tak vykulil oči. Přešla jsem do kuchyně a nalila si sklenku vody. ,,Fredo sorry, musím končit" řekl rychle. Celá jsem se klepala a sklenička mi málem spadla když jsem si ji dávala k puse.

,,Proboha Ollie, co se stalo?" Vyhrkl a skleničku mi přidržel. ,,J-Justine... j-já... n-nemůžu" zakoktala jsem a zase se nahlas rozbrečela. ,,Co nemůžeš? Co se stalo? Ublížil ti někdo?" Zeptal se vyděšeně a já ho objala a nevěděla, co říct. Tohle je určitě jedno z posledních objetí.

,,Je mi špatně" vzlykla jsem. Justin si mě vyzvedl do náruče a pak se rozešel do ložnice. Pomalu mě položil do postele. ,,Pojď sem, co se stalo?" Lehl si za mě na bok a pevně objal. ,,Proč jsi vlastně dnes šla do práce? Úterý přece nechodíš ne?" ,,Zavolali si mě a pak mi řekli, že mě už nepotřebují" zašeptala jsem. Musím mu takhle nechutně lhát. ,,Oni tě vyhodili?" Vyhrkl. ,,Jo, neudělala jsem nic špatně, ale jelikož jsem zatím jen brigádnice tak už pro mě nemají místo a peníze" řekla jsem a začala vzlykat z toho, jak se stydím, že mu lžu.

,,Bože můj. Lásko ale to nevadí. Najdeme zase něco jiného ano?" Otočil si mě k sobě a pohladil mě po tváři. ,,Půjdu hned teď něco hledat. Něco se najde. Všude někoho hledají. Neboj se" ,,Je mi i špatně, hrozně moc" je mi zle z těhotenství, z toho co se děje, psychicky je toho na mě moc a je mi zle i ze sebe, že Justinovi takhle lžu, ale nejde to jinak.

,,Nemám tě odvézt do nemocnice?" ,,Ne to ne, to je dobrý. Prostě nějaká viróza. Vyležím to" šeptla jsem. ,,Dobře. No aspoň si teď pořádně odpočineš a pak půjdeš pracovat někam jinam ano? Vždyť víš, že jsem tu vždy pro tebe miláčku. Nemusíš mít nouzi o peníze" zašeptal mi do ucha a hladil mě vlasech. ,,A pak až ti bude dobře a budeš se cítit zase v pohodě tak někam pojedeme a každý den budeme chodit na rande" usmál se a propletl si se mnou prsty na ruce. A kvůli tomuhle jsem zase začala vzlykat. ,,M-můžu být chvíli sama?" ,,Jasně" dal mi pusu na čelo a zvedl se.

,,Kdyby cokoliv, jsem v obýváku. Jen zavolej, nebo klidně zavolej i přes mobil" Uchechtl se. ,,Justine, miluju tě, víš to že?" Vzlykla jsem a on se na mě od dveří hned podíval. ,,Krásko, jasně že to vím. Vždyť já tebe taky miluju" zase ke mně přišel a dlouze políbil. ,,Prospi se, pak ti bude lépe" pohladil mě po tváři a pak odešel z ložnice pryč.

Sundala jsem si mikinu a jeansy, aby se mi pohodlně leželo a z očí mi pořád tekly slzy. Za chvíli už možná nebudu mít co brečet. Proč zrovna já? Proč se tohle děje mně?

Vyndala jsem si mobil z kabelky když mi tam přišla nějaká zpráva.

Od neznámé číslo: něco Justinovi řekneš a zítra si pro tebe přijde policie. Tohle je jen mezi námi a ty máš jen dvě možnosti. Běží ti čas. Už jen 18 hodin na rozmyšlenou.

Mobil jsem naštvaně hodila na druhou stranu místnosti, přikryla si hlavu peřinou a nahlas brečela.

Co mám teď sakra dělat?





Ahooooj❤️ omlouvám se, že je část takhle docela brzo, ale za chvíli už nebudu doma a nestihla bych to vydat tak je tady teď❤️

No a je to tady😂😂 já se na tohle drama tak těšila. Popravdě jsem to v hlavě měla maličko jinak a nezdá se mi to tak dobrý, jako v mé hlavě, ale co se dá dělat💁🏻‍♀️🤷🏻‍♀️😂😂 tak snad to trochu nějak dávalo smysl a není tam moc chyb, protože jsem to psala docela v rychlosti😂

No co na tuto část říkáte?😂😂 jsem zvědavá na vaše názory🤔

Olive je teda opravdu těhotná, testy měly pravdu. A Olive to Justinovi zatím neřekla a to byla asi chyba že? Jelikož teď už mu to říct fakt nemůže když se do ní pustil prezident🙁😬

Co říkáte na prezidenta? Psychouš co?😂

A Olive odjede nebo ne? A nebo Justinovi něco řekne a ten ji zachrání?🤔

Budu moc ráda za vaše názory a mějte se krásně!❤️❤️ no a jelikož nám už přišlo to drama na které jsem se těšila tak se mi to píše mnohem lépe takže snad v úterý bude další❤️

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro