Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

84.kapitola část II.

Z pohledu Ginger

Ráno bylo kruté, ostatně jako asi pokaždé když to člověk přežene s alkoholem. Po odeznění agónie na mě dolehly události včerejšího večera. Sirius ví o mém vztahu s Regem, a pak jsem si matně vzpomněla na ty výhružky. Co když mu skutečně ublížil.

,,Dobré ráno" pozdravila mě Dorcas, která vyšla z koupelny.

,,Dobré, no ne moc dobré. Kocovina taková menší, ale přece jenom." Zamumlala jsem ospale a prohrábla si vlasy.

,,Kde jsou holky?" Zamrkám a rozhlédnu se po pokoji. Nikde nikdo. Jen já a Marlene.

,,Hmm no nevím kde po včerejšku skončily ale tipovala bych to na pelech hříchu a neřesti" zasmála se a natáhla si na sebe košili a sukni.

,,Jakóóže u Pobertů? Lily spala s Jamieem?" Protáhnu a nejde mi dát si dvě a dvě dohromady.

,,Jejda, vždyť už spolu chodí nějakou dobu. Tak co je na tom?" Opáčí Dorca nevzrušeně. Sice můj žaludek a hlava hlasitě protestovali, přesto jsem se s Dorcou vydala na snídani. Třeba už tam ty naše hrdličky budou.

Znepokojilo mě, že jsem nezahlédla Rega na snídani. U Merlina co když skončil na ošetřovně. Když do Velké síně vešly Lily a Marlene, šli s nimi pochopitelně i Poberti. Sirius se po mně ani nepodíval. Já ho jen sjela pohledem. Vypadal v pořádku, doufala jsem, že je i Reg v pořádku.

***
Všichni už nastupovali do vlaku, jen nám se nějak nechtělo. Nemohla jsem uvěřit, že už opravdu odjíždíme z Bradavic, já tu sice byla tři roky ale byly to krásný tři roky. Takže pro ty co tu byli celých sedm let to musí být ještě těžší. Ohlédla jsem se ještě naposled po hradě.

A taky jsme byli ještě takoví rozlámaní, no polámaní rozchechtala se Lily, čímž měla na mysli tu jejich noc v pelechu hříchu a neřesti, po té včerejší ,,rozlučkové párty" díky Merlinovi za lektvar proti kocovině, no spíš díky Removi. Popravdě moc jsme si ještě nestihli popovídat. Ve vlaku na to bude dost času.

Sedli jsme si s holkama a Poberty do jednoho kupé. No jako dost dobře to nešlo, namačkejte si osm lidí do jednoho kupéčka i s jejich zvířecími miláčky a dalšími věcmi.

Navzdory smutku z odjezdu mezi námi panovala dobrá nálada. Jen mezi mnou a Siriusem dosud nepadlo ani slovo. Jeho chování mi nedávalo smysl, ale měla jsem svou hrdost abych se ho ptala či doprošovala odpovědi.

,,Tak co ségra? Jak se ti líbila poslední Pobertovská párty?" Snažil se Jamie rozproudit hovor, jelikož jsme všichni tak nějak pospávali zatímco vlak uháněl na jih, pryč ze Skotska.

Ušklíbla jsem se na něj, mám mu vykládat o Tichošlápkově zvláštní žárlivosti? Jenže jak zareaguje on?

,,Jo bylo to super, dost dobrý překvápko. Ale proč se vždycky musíme tak zřídit" poukážu na to, že vypadáme jako banda opilců. Rozesměju se na celé kolo a neodpustím si rýpnutí do Lily.

,,A jakápak byla první noc Lils ? Užili jste si to?" Lily vykulila oči a hodila zmatený pohled na Jamese. 

,,To nebyla první noc" zamumlala téměř neslyšně a zrudla až měla v obličeji stejnou barvu jako její vlasy.

,,Co?" Překvapeně zvednu obočí

,,Já nevycházím z údivu, naše slušnačka Lily navštívila pelech hříchu a neřesti vícekrát?" Vtom se všichni upřímně rozesmějou.

,,Co se tak divíš sestřičko? Myslelas, že když Lily chodí s mou maličkostí, která je jedním z Pobertů, že bude stále ta vzorná, musel jsem ji trošičku zkazit." Zazubí se a už zas se usmívá jako měsíček na hnoji. Působí to všechno tak hezky roztomile, až na to, že fakt hodně kontrastuje se situací venku.

,,Hele zítra je ta první schůzka Fénixova Řádu, co myslíte, že se tam bude dít?" Zavedu řeč na jiné téma. Remus se zachmuřil

,,Určitě se s námi nikdo mazat nebude, řekl bych, že spíš nasadí tvrdý přístup. I když jsme nováčci"

,,Hmm určitě to ale bude jiné než výcvik do řad bystrozorů, jelikož ti jsou pod Ministerstvem, kdežto tenhle Řád bojuje na vlastní pěst."
Najednou se otevřely dveře a všichni zmlkli jako když utne. Ale byla to jen Emily

,,Ahoj všichni" a Rem zčervenal když se na něj usmála

,,Remi můžu s tebou mluvit? O samotě?" Řekla trochu stydlivěji než bych čekala.

,,Joo, jasně" přisvědčil Rem, vstal a vyšel za ní na chodbičku a oba někam odešli. Kolem jedné se ozvalo známe drncání vozíku s občerstvením a pak se objevila ta milá paní

,,Dáte si něco milánkové?" Vystřelila jsem ze sedačky a srazila se s Jamiem, který byl však rychlejší jak já. Koupili jsme si trochu odevšeho, hlavně čokoládové žabky, Bertíkovy lentilky a dýňové paštičky, dali to na jednu velkou hromadu na prázdné Removo místo.

,,Táák a my se asi půjdeme taky někam zašít" prohlásil Tichošlap když vstal a protáhl se. Stihl se ještě praštit do přihrádky na zavazadla. Škodolibě jsem se uchechtla a Mar na mě hodila malinko nenávistný pohled, načež se sebrali a zmizeli.

Teď už jsme tu zbyli jen já, Dorcas, Lily a James. Červíček byl někde v trapu už od té doby co jsme vyjeli z Prasinek.
,,Pochybuju, že najdou nějaké prázdné kupé, vlak je úplně přecpaný" podotkne Dorca.

Já si vytáhla svou oblíbenou knížku a ponořím se už asi pomilionté (obrazně řečeno :-D) do čtení.

,,Ginger nechtěla bys nám to už konečně říct. My víme, že jsi do někoho zamilovaná" Spustí na mě Lily a brácha se k ní přidá

,,Jo kdo je ten tvůj tajný ctitel ?"

,,No to by mně taky zajímalo a žádné vytáčky"  přisadí si Dorca. Když ze mně hodnou chvíli nemůžou nic dostat, pojmou to jako menší výslech. Náhle se cítím jak pod drobnohledem.

,,No dobrá, pochopila jsem, že už to asi nemá cenu tajit. Tichošlápek to už ví a nezareagoval na to moc dobře." Odložila jsem knížku a začala povídat, jenže možná by to šlo snáz kdyby mi do toho moji posluchači furt neskákali.

,,Jak my k tomu přijdeme, že ten blecháč to ví dřív než my." Zapitvořil se James naoko naštvaně.

,,Jelikož to vypátral, přišel na to dřív. Já jsem mu to nikdy říkat nechtěla. Myslím že žárlí ale vůbec nevím proč." Opáčila jsem a konečně jsem se někomu mohla svěřit s tím divným Siriovým chování.

,,Není ten tvůj přítel či kdo, z jiné koleje?" Zeptal se opatrně brácha jakoby tím chtěl něco naznačit a Lily pokračovala

,,No jestli to Siriuse rozčílilo, nezjistil to náhodou včera?"
Rozhodla jsem se nechodit kolem horké kaše

,,Není z Nebelvíru, a jo zjistil to včera, dost běsnil."
Pak Lily asi svitlo, nebo si prostě dala dvě a dvě dohromady

,,Takže to se včera Sirius porval s tím tvým.."

,,Jak víš, že se porval?" Zarazila jsem se, tohle jsem jim určitě neřekla. Dorcas celou dobu jen napjatě poslouchala a úplně zapomenula na čokoládovou žabku v ruce.

,,No ona mu totiž včera napravovala nos, a taky byl dost potlučenej. Prozradil nám, že se porval s nějakým zmijozelákem." Řekl Jamie, vypadal, že je v klidu.

,,Hmm doufám, že Reg je v pohodě." Zamumlala jsem téměř neslyšně, teda aspoň jsem myslela, že neslyšně ale asi ne.

,,Reg?" Zachytí Dorca.

,,Jo Regulus Black" povzdychnu si, tak a je to venku.

,,U Merlina ! Cože jeho bratr?" Vytřeští oči James a v jeho oříškově hnědých očích se zrcadlil čirý úžas. Lily zkoprněla údivem a naprázdno polkla. Dorcas jakoby nebyla ani překvapená

,,Jaaj tak ty máš opravdu spadeno na Blacky co? Nejdřív Sirius a pak Regulus, kdo to bude příště?" Otřásala se salvami smíchu. Co jí na téhle situaci připadalo k smíchu.

Vtom dovnitř vrazil Sirius, jež se s Marlene vrátil.

,,Jo ten bastard zmijozelskej! Co na něm vidíš sakra!" A pak se křik změnil v jeho typický štěkavý smích

,,Pěkně jsem mu zmaloval ten jeho ksicht, div, že mu neupadl nos."

,,Ty seš bastard! Ty idiote zablešenej!" Opáčím jakoby se nechumelilo.

,,Tak poslouchej, jestli si myslíš, že mám náladu na tvoje kecy. Je mi jedno, že nemáš rád svou rodinu ale já Rega miluju. Víc než kdy tebe" pokračuju a mám velkou chuť na něj plivnout. Plivnout mu do obličeje.

,,Co má on co já ne?" Sirius stál u dveří do chodbičky a soptil jako ta nejčinnější sopka na Zemi.

,,Takže ty žárlíš? Žárlíš na to, že jsem si někoho našla." Upřímně a z plna hrdla se zasměju. On je vlastně jen úplný žárlivý blbec.

,,Kušte oba dva! Už toho mám dost! Hádáte se pomalu půl roku, nemůžete se prostě usmířit?" Křikl James do naší hádky. Sirius zprudka oddechoval zatímco se jej Marlene uboze snažila utišit.

,,Promiň ale láska si nevybírá. Nemůžu za to do koho jsem se zamilovala. Lituju jen jediné věci, a to toho, že jsem tě kdy milovala." Odvětila jsem zvýšeným hlasem, vzala si hůlku do ruky a odešla z kupé.

***
Téměř celý zbytek cesty jsem proseděla s Christine, Willem a jejich kamarády.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro