Z pohledu Ginger

,,Bože to je jak zkáza na Titaniku," spráskne ruce Lily, když se vrátí z koupelny. Je ráno posledního celého dne v Bradavicích, zítra odjíždíme. A nejmenovaná rudovláska nás donutila si zabalit hned dnes ráno, abychom to nedělaly zítra na poslední chvíli.

,,Co je Titanik? To má něco společnýho s vyházeným oblečením ze skříně?" Nechápu a prohlížím si tu kupu oblečení co se nám válí na zemi.

,,Ale nee, to je film o lodi, která se potopila. Jenom jsem tím chtěla říct, že je tu nepořádek." Vysvětlí mi Lily ale stejně furt nechálu jakou to má mezi sebou souvislost.

,,Hmm Mar? Tohle je tvoje?" Zvedne Dorca nějaký pochybný kus prádla.

,,Jasně, jo dík" zuřivě se po tom vrhne jakoby to byl poklad, nejspíš něco v čem se nakrucuje před Siriusem. Ale mně je to fuk. Když si vytřídím svoje oblečení, začnu to cpát do kufru.

,,Hmm občas se divím proč to vlastně všechno děláme takhle po mudlovsku." Prohodí Marlene.

,,Balit" namíří hůlkou na své oblečení a všechno se úhledně sbalí do kufru. Když najdu hůlku tak ji napodobím a za chvilku mám hotovo.

,,Já jdu za kluky, jde někdo se mnou?" Zeptám se jen tak mimochodem.

,,Teď ne, domluvila jsem se s Jamesem na pak." Mávne rukou Lily a Mar by určitě nešla se mnou.

Už jsem si zvykla jaký panoval v Pobertovském pokoji nepořádek ale to co tam bylo teď. To byl jedním slovem chaos.

,,Teda pánové, vy tu máte teda bordel."

,,No vidíte, Gia si to myslí taky. Možná kdybychom tu uklidili tak bychom ho našli." Remus vypadá, že málem vyletí z kůže. No jakože hezky nasraně.

,,Símtě klid, to se najde," mávne rukou Jamie jakoby zaháněl imaginární mouchy.

,,Co se ztratilo?" Zajímám se.

,,Pobertův plánek, nemůžu jej najít. Buď je tady v tom nepořádku a nebo mi prostě někde vypadl." Soptí vzteky Rem.

Ležérnost těch dvou naproti naštvanému Removi mi přijde podivná.

,,Copak vám je jedno, že jste ztratili plánek?"

,,Hmm aji docela jo, jakože byl skvělej, dali jsme si s ním spoustu práce ale teď už by nám stejně k ničemu nebyl. Pokud ho někdo najde, tak bude aspoň ku prospěchu dalším generacím." Pronese slavnostně Jamie svoji plamennou řeč.

***
Po celý den jsme víceméně už nic nedělali, teda pokud bereme za nic nedělání poflakování po hradě. Řekli jsme si s holkama, že projdeme všechny naše oblíbená místečka. No dobře s Lily šel pochopitelně bráška, protože ti dva jsou spolu téměř pořád. A jsou tak sladcí. Totéž se však nedá říct o Siriovi a Mar, ti jsou spíš nechutní.

Naši ,,procházku" po hradě a pozemcích jsme zakončili na večeři ve Velké Síni. Dneska byla hostina na konec školního roku. Jídlo bylo opět rozmanité a každý si nandal co chtěl. Jen Peter se opět choval jako čuně, prskal kolem sebe kousky hovězí rolády když se snažil mluvit.
 
,,Tak co ? Kdo myslíš, že vyhraje školní pohár?" Naklonil se ke mně Jamie zatímco jsem si pohrávala s kouskem brokolice na talíři.

,,Hmm hele ty víš co řeknu, tak proč se ptáš?" Odvětím otázkou a pokračuju v jídle. Zalétnu pohledem ke zmijozelskému stolu a snažím se zahlédnout Rega, celý tenhle víkend jsme se nemohli vidět a to mně hrozně mrzelo.

,,Ále tak ji nech, vždyť vidíš, že je myšlenkami jinde. Já si myslím, že by mohl vyhrát Nebelvír ale i Havraspár by to teoreticky mohl vyhrát." Mávne nade mnou rukou Lily a odpoví místo mně na bráchovu otázku.

Pff musím zahnat tyhle chmurné myšlenky, vždyť se s Regem zase uvidím. O prázdninách na sebe budeme mít víc času.

Konečně Brumbál povstal aby vyhlásil výsledky obou pohárů.
Mcgonnagalová zacinkala lžičkou o svůj pohár aby se všichni studenti utišili.

,,Věnujte mi prosím chviličku.
Opět tu máme konec školního roku, když pomineme události co se teď dějí ve světě, tento školní rok byl aspoň co se týče studijních výsledků nadmíru podařený. Jsem potěšen, že mohu říct, že všichni studenti sedmých ročníků úspěšně absolvovali studium na této škole."

Cítila jsem jak ze mně padá jakási neviditelná tíha, jako kámen ze srdce.

,,A nyní je načase vyhlásit vítěze školního přeboru.
Na čtvrtém místě s 580 body se umístil Zmijozel. Na třetím místě s 890 body Mrzimor a druhém místě s 950 body Havraspár." Ozval se potlesk ale spíše nijaký.

,,A na prvním místě se umístil Nebelvír s 965 body," oznámil Brumbál nakonec a široce se na všechny usmál. Nebelvírský stůl explodoval nadšením.

,,Anooo, vyhráli jsmeee!" Ječeli ze všech sil Poberti a nejen ti. Brumbál je jen těžko překřičel aby oznámil vítěze famfrpálového poháru. Taktéž my, ale úplně těsně se Zmijozelem.
Velkou síň zaplnil dvojnásobný jásot a výkřiky naší koleje. Objala jsem se s Jamiem, na němž bylo jasně vidět, že se tetelí radostí.

Radostně jsem se usmála na všechny naše famfrpálové spoluhráče, tedy na ty na které jsem dohlédla. Bylo to tak radostné a zároveň smutné, poslední hostina v Bradavicích.
Bylo to velmi divné, že jsem měla tyhle rozporuplné pocity.

Po večeři jsme byli všichni tak unavení, že jsme toho moc nenamluvili a jen jsme se dovlekli do pokoje a tam padli do postelí.

***
Zrovna když jsme si řekly dobrou noc, uslyšela jsem klepání na okno. Vzápětí se okno rozletělo na ,,tisíc kousíčků" a dovnitř vletěl brácha na koštěti.

,,Nazdaaar holkyyyy, doufám, že ještě nespíte!" Vykřikl a pak se zhroutil z koštěte v záchvatu smíchu.

,,Právě jsme chtěli" zavrčela nespokojeně Mar

,,Kdyby nám to nějakej pitomec nepřekazil."
Všechny jsme zíraly na Jamieho a čekaly co z něj vyleze.

,,Mar neser mně! My vás zvem dolů. Je tam překvapení." Řekl a pak nasedl na koště a zase odletěl. Prostě puf jakoby se přemístil.

,,Cože? Co ti blbečci zase vymysleli?" Řekla Dorca mírně zmateně když se žádná z nás neměla k hovoru. ,,Reparo" namířila Lily hůlkou na rozbité okno a to se opět zasklilo.

,,Hmm to nevím co udělali ale rozhodně tam půjdu. Poslední noc v Bradavicích si rozhodně nenechám ujít" prohlásila jsem rozhodně a prohrábla si vlasy. Přičemž se to nápadně podobalo Jamiemu.

,,Alee joo, půjdem. Máš pravdu Gio" Dala mi za pravdu Mar. Chápete? Marlene se mnou souhlasila. Pak se ozvalo znovu zaťukání na okno. Tentokrát za ním byla sova, hrklo ve mně. Byla to Reggieho sova, vrhla jsem se k oknu ale Lily tam byla dřív. Vzala si od sovy ,,poštu" a ta odletěla.

,,Mojí hnědovlásce
Chvíle bez tebe zdá se nekonečnou. Toužím ti do očí pohlédnout abych mohl tvému kouzlu navěky podlehnout.
A."

Přečetla nahlas Lily, než jsem jí kus pergamenu stihla vyškubnout.

,,Co to je? Stále tvůj tajný ctitel?" Zahýkala smíchy Dorca.

,,Hmm" zamručela jsem neurčitě a strčila si vzkaz do kapsy.

Když jsme vešli do společenky, překvapil nás hluk a křik jež se ozýval odevšad.

,,To snad ne? Čmuchám párty" zakřičela Marlene a vrhla se k Siriovi, který se válel na jedné z pohovek. Všechny byly odsunuté ke stěnám. Byl tu rovněž známý bar kde tentokrát obsluhoval Will, Christinin přítel. Každého však musel upoutat velký transparent

,,Hvězdy odcházejí ale Poberti ať zůstávají v srdcích navěky"
Jak jsem očima přelétla celou společenku, uvědomila jsem si, že tu jsou nejspíš všichni sedmáci a šesťáci, také dost páťáků a dokonce, ti se sem museli asi nenápadně vetřít, i pár čtvrťáků.

Aniž bych si to uvědomila, holky se rozprchly po společence a já zůstala zkoprněle stát u schodů.

,,Vítejte drazí přátelé, jsme poctěni vaší návštěvou. Teď máte poslední možnost užít si nefalšovanou Pobertovskou párty. A kdyby náhodou někdo ještě netušil oč jde. Mám na mysli například vás pánové, čtvrtý ročník nemá přístup na naše večírky ale budiž vám pro dnešek odpuštěno. Tak dobře se bavte lidi. Někdy je to potřeba." Jamie skončil svůj improvizovaný projev a všichni mu hlasitě zatleskali.
Prodrala jsem se k Jamiemu a ostatním

,,No teda bráško to je úžasný, jak se vám tohle všechno podařilo?" Mávnu rukou abych obsáhla to všechno kolem nás.

,,Tohle, ber to jako rozlučku. Se školou, s Nebelvírem, s tímhle místem. To víš Poberti jsou všemocní." Zašklebil se na mě a lípnul pusu Lily, která stála vedle něj.

,,Je to úžasný, jednou Nebelvír vždy Nebelvír. "

,,Jednou Poberta, navždy Poberta" doplnil mě Remus který se tu zničehonic objevil kupodivu s Emily. Všichni na ni překvapeně civěli. Však stalo se někdy, že by nebelvírskou společenku navštívil někdo z jiné koleje.

,,Dáme si něco?" Kývnu na Jamieho

,,Jasně, ohnivou whisky?"

***

Už jsme měli něco v sobě a tak trochu víc jsme se veselili. Ani jsem si nevšimla, že mi z kapsy vypadl Regův vzkaz. Uvědomila jsem si to, až když ke mně přišel Sirius a odtáhl mě do kouta.

,,To je tvoje hádám?" Přečetl mi kousek, chňapla jsem po tom a strčila si to znovu do kapsy.

,,Tak ty a on? Ty a  Arcturus, nebo mám spíš říct Regulus co?" Vyštěkl na mě drsně. Zaskočil mě, nečekala jsem, že bude někdo vědět kdo je A.

,,Jjakk to víš?" Vykoktala jsem zmateně, a Sirius se přede mnou rozlíceně tyčil a značná opilost mu koukala z očí.

,,Nevím o čem to mluvíš" opáčila jsem znovu tvrdošíjně.

,,Ale Sirinečku co to tu tropíte?" Přihnala se k nám Marlene, když nás spatřila spolu v koutě.

,,Ale nic zlato, jenom si tu vyříkám něco s Giou. Za chvíli přijdu." Odvětil jí měkce a odehnal ji. Ten žárlivec.

,,Co ti vadí?" Zeptám se jej, když Marlene odejde.

,,Odkdy? Áá počkat, od té doby co jsi dostala tu knížku že?" Neodpoví mi na mou otázku a místo toho ze sebe sype svoje otázky. Měla jsem toho už tak akorát, nevěděla jsem o co mu jde.

,,Už dlouho, a co tě to zajímá? Přece máš Mckinnonovou." Prskla jsem už značně naštvaně. 

,,Zajímá! Když jde o toho zmetka zmijozelskýho. Tak řekni chodíš s ním?"

Dost jsem se divila, že si naší hádky nevšiml nikdo jiný, kromě Marlene samozřejmě. Jenže kdo? Všichni byli už tak trochu v podnapilém stavu.

,,Jo chodím, když to chceš tak moc vědět! Chodím s Regulusem Blackem" Vykřikla jsem, už jsem na něj neměla nervy.

,,Já mu rozbiju hubu parchantovi!" Zaryčel tak nahlas, že už by všichni byli úplně tupí kdyby to neslyšeli.

,,Nežárli" křiknu na něj. Absolutně proč ale Sirius se zničehonic vyřítil z místnosti.

________________________________________________________________________
Nazdárek lidičky
Sice jsem teď měla dva dny výpadek, ale opět jsem tu s další kapitolkou. Co říkáte na Siriuska žárlivého? Opravdu je v tom ale jen žárlivost? Merlinví :-D
Andy❤

P.S. 1708 slov 😁